Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
33 C 87/2022-35
Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Evou Liškovou ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem anonymizováno jméno jméno
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 12 148 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 700 Kč s 8,05% zákonným úrokem z prodlení od 19. 4. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kde se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 2 448 Kč s 8,05% zákonným úrokem z prodlení z částky 12 148 Kč od 25. 4. 2016 do 18. 4. 2021 a s 8,05% zákonným úrokem z prodlení z částky 2 448 Kč od 19. 4. 2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 893 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta anonymizováno jméno jméno.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 700 Kč s 8,05% zákonným úrokem z prodlení od 19. 4. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, kde se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 2 448 Kč s 8,05% zákonným úrokem z prodlení z částky 12 148 Kč od 25. 4. 2016 do 18. 4. 2021 a s 8,05% zákonným úrokem z prodlení z částky 2 448 Kč od 19. 4. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 893 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [jméno].
1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne 21. 9. 2021 se žalobce domáhal zaplacení částky 12 148 Kč s 8,05% zákonným úrokem z prodlení od 25. 4. 2016 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že nabyl pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 3. 3. 2021 mezi společností právnická osoba jako postupitelem a původním věřitelem a žalobcem jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 9 700 Kč, který byl žalovaný povinen vrátit do dne 24. 4. 2016. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do sjednaného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním svých údajů, dále žalovaný uvedl heslo pro přístup k jeho profilu, souhlas s registrací byl podmíněn souhlasem žalovaného s příslušnou smluvní dokumentací, kterou odsouhlasil a dokončil registraci zadáním bezpečnostní sms. Dále žalovaný přiložil k žádosti ofocený občanský průkaz k ověření jeho totožnosti. Žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází, nedošlo pak k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a žádosti o úvěr bylo vyhověno. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu, který byl určen jako číslo smlouvy číslo. Předmětem žalobního návrhu je pak pohledávka skládající se z jistiny úvěru ve výši 9 700 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 448 Kč. Předžalobní výzva byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 13. 4. 2021.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, netvrdil, ani neprokázal, že by žalovanou částku, byť jen zčásti uhradil. Tvrzení žalobce ani provedené dokazování žádným způsobem nezpochybnil.
3. Dokazování bylo provedeno listinnými důkazy, které předložil žalobce, a dále zprávou banky, kterou si vyžádal soud. Na základě provedeného dokazování soud nevzal za prokázané tvrzení žalobce o tom, že mezi žalovaným a původním věřitelem byla uzavřena tvrzená smlouva o úvěru, na základě které měl původní věřitel poskytnout žalovanému částku ve výši 9 700 Kč. Žádný z předložených důkazů, a to fotokopie občanského průkazu, potvrzení o odeslání finančních prostředků, předžalobní výzva, podací lístek, smlouva o postoupení pohledávek vč. příloh, oznámení o postoupení pohledávky, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, listina nazvaná smlouva o spotřebitelském úvěru, ani listina zaslaná soudu na žádost bankou, nesvědčí o tom, že tvrzená smlouva byla skutečně účastníky uzavřena. Smlouva není žalovaným podepsána, a to ani uvedením údajného bezpečnostního sms kódu, z žádné z předložených listin přesvědčivě nevyplývá, že by se žalovaný se smluvní dokumentací seznámil, vyslovil s ní souhlas a zároveň ji prokazatelně podepsal (například kvalifikovaným elektronickým podpisem s platným certifikátem nebo alespoň původním věřitelem prokazatelně odeslaným sms kódem). Žalobcem předkládané a také jím vyhotovené listiny, které sice obsahují údaje žalovaného, nemohly takovouto skutečnost prokázat, není z nich seznatelná vůle samotného žalovaného smlouvu uvedeného obsahu uzavřít. Z předložených listin žádným způsobem nevyplývá, že žalovaný skutečně požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím komunikace na dálku na tvrzených webových stránkách, že by se na ni zaregistroval či obdržel smluvní dokumentaci. A to i přesto, že ze zprávy banky vyplývá a bylo prokázáno, že jako majitel tvrzeného účtu s číslem bankovní účet v uvedeném období byl veden žalovaný a že na něj původní věřitel skutečně odeslal částku 9 700 Kč s tvrzeným variabilním symbolem. Tato skutečnost však není dostatečným důkazem toho, že předmětnou smluvní dokumentaci uzavřel žalovaný. Z kopie občanského průkazu žalovaného taktéž nelze usuzovat, že předmětnou smlouvu o úvěru skutečně uzavřel žalovaný. Žalobce tak neprokázal žalobní tvrzení a neunesl důkazní břemeno ohledně uzavření tvrzené předmětné smlouvy o úvěru.
4. Ze zprávy banky ze dne 2. 5. 2022 bylo prokázáno, že předmětná částka 9 700 Kč byla dne datum převedena původním věřitelem na účet žalovaného. Na straně žalovaného tak došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku. V takovém případě citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému to, oč se obohatil. Žalovaný je tak povinen vrátit žalobci, jehož aktivní legitimace je dána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 3. 2021, obdrženou částku 9 700 Kč zpět. V prodlení se zaplacením částky je žalovaný od 19. 4. 2021, neboť k zaplacení dluhu byl vyzván předžalobní výzvou odeslanou dne 13. 4. 2021, která byla doručena v souladu s § 573 občanského zákoníku, a to ve lhůtě tří pracovních dnů od doručení předžalobní výzvy. Třídenní lhůta stanovená žalobcem k plnění tak žalovanému uplynula dnem 18. 4. 2021 a ode dne následujícího je se zaplacením dluhu v prodlení. V souladu s § 1970 občanského zákoníku tak soud přiznal žalobci právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky 9 700 Kč od 19. 4. 2021 do zaplacení. Výše úroků z prodlení odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.
5. Skutková tvrzení a důkazy k prokázání sporného tvrzení o uzavření smlouvy a dále k prokázání vzniku bezdůvodného obohacení mohl žalobce předložit jen do skončení koncentrace řízení ve smyslu § 118b odst. 1 o. s. ř. Poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poskytuje soud jen účastníkům nebo jejich zástupcům přítomným u soudního jednání. Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, účastník, který se jednání soudu nezúčastnil, byť se z něho řádně omluvil, podstupuje riziko, že se mu nedostane příslušného poučení (viz rozsudek NS ČR ze dne 24. 3. 2002, s. p. 21 Cdo 4314/2008). Poučovací povinnost podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (viz rozsudek NS ČR ze dne 19. 3. 2003 sp. zn. 29 Odo 715/2002).
6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. a jelikož byl žalobce úspěšný pouze v 80% z částky, která je předmětem řízení, byla mu přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 60% (80% 20%). Protože řízení ve věci bylo zahájeno po 1.7.2014 a jsou splněny předpoklady stanovené § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen „a.t.“), kdy jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, postupoval soud při stanovení výše náhrady nákladů řízení podle citovaného ustanovení. Žalobci tak vznikly náklady za zaplacení soudního poplatku ve výši 400 Kč, právní zastoupení za 3 úkony právní služby ve výši 3x 200 Kč, tj. 600 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 a.t., a to za převzetí a přípravu věci, předžalobní upomínku a sepis žaloby, dále 3x režijní paušál po 100 Kč, tj. 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., a 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč Celkem tak náklady řízení žalobce dosáhly částky 1 489 Kč a 60% z této částky, což činí 893 Kč, je žalovaný povinen žalobci nahradit k rukám právního zástupce žalobce.
7. Lhůta ke splnění povinnosti uložené ve výroku I. a III. byla stanovena v trvání tří dnů, v souladu s § 160 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně a včas povinnost, která mu byla uložena tímto vykonatelným rozhodnutím, může se žalobce jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí u obecného soudu žalovaného nebo prostřednictvím soudního exekutora.