Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
7 C 177/2022-50
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky částka s kapitalizovanými úroky ve výši částka, kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši částka, úroky ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky [částka] s kapitalizovanými úroky ve výši [částka], kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši [částka], úroky ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka a to v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku částka (jistina ve výši částka, úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši částka s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměna za administrativní činnost ve výši částka, odměna za hotovostní inkaso splátek ve výši částka a doplňková služba životní pojištění ve výši částka) v 58týdenních splátkách po částka. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Celkem žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částka. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vznikla za žalovanou pohledávka ve výši částka, sestávající z dlužné jistiny ve výši částka, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši částka, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši částka a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši částka, kterou následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila na žalobkyni. O této skutečnosti byla žalovaná informována dopisem ze dne datum Ani přes předžalobní upomínku neuhradila žalovaná žalobkyni ničeho dalšího.
2. Žalobkyně uvedla, že při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela právní předchůdkyně žalobkyně z informací poskytnutých od žalované, které si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z předložených dokladů a zaznamenala je do Karty zákazníka (žalované). Teprve až po vyhodnocení získaných informací přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
4. K jednání, které se ve věci konalo dne datum, se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), neomluvila se a nepožádala o odročení jednání. Právní zástupce žalobkyně se k jednání dostavil a navrhl, aby soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud věc projednal podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobkyně a žalované.
5. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:
6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel, poskytla žalované, jako dlužníkovi, úvěr ve výši částka a žalovaná svým podpisem stvrdila, že jí byla uvedená částka vyplacena v hotovosti do vlastních rukou při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala, že vyjma poskytnutého úvěru ve výši částka zaplatí právní předchůdkyni žalobkyně i celkové náklady spojené se spotřebitelským úvěrem ve výši částka a za pojištění anonymizována dvě slova poplatek ve výši částka. Celkově se tak žalovaná zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně částku částka (jistina ve výši částka, úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši částka s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměna za administrativní činnost ve výši částka, odměna za hotovostní inkaso splátek ve výši částka a pojištění anonymizována dvě slova ve výši částka) a to v 58týdenních splátkách po částka. Úrok byl mezi stranami sjednán ve výši 23,72 %, kdy tato sazba odpovídá smlouvě uzavřené na dobu 58 týdnů a RPSN bylo sjednáno ve výši 206 %. Z listiny označené jako Karta zákazníka-žádost o zápůjčku ze dne datum se podává, že žalovaná prohlásila, že je vdaná, má středoškolské vzdělání, bydlí v nájmu od číslo společně s manželem. Pobírá starobní důchod ve výši částka, hradí výdaje na bydlení (nájem, energie, inkaso) částka měsíčně, osobní výdaje (telefon, léky, doprava, oblečení) částka měsíčně a výdaje na exekuci částka měsíčně, celkem tak výdaje žalované činí částka, použitelný příjem činí částka. V Kartě zákazníka je zaškrtnuto políčko, že žalovaná za účelem doložení své finanční situace předložila právní předchůdkyni žalobkyně složenky. Z přehledu plateb ke smlouvě číslo soud zjistil, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem částka (dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka a dne datum částku ve výši částka). Aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby má soud za prokázanou z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum včetně informací o zpracování osobních údajů ze dne datum a podacího lístku ze dne datum, kdy uvedeným oznámením byla žalovaná informována o tom, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně vůči žalované ze smlouvy o půjčce číslo byla postoupena na žalobkyni. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou i ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně výňatku ze seznamu postupovaných pohledávek, uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, na základě které došlo k postoupení pohledávky vůči žalované na žalobkyni. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě žalované částky výzvou ze dne datum. Z podacího lístku ze dne datum soud ověřil, že tohoto dne zaslal právní zástupce žalobkyně žalované zásilku.
7. Po skutkové stránce má soud za prokázané tyto skutečnosti zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených, tj. že právní předchůdkyně žalobkyně, jako věřitel, s žalovanou, jako dlužníkem, uzavřela dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky v dohodnuté výši (částka), které se žalovaná zavázala, včetně sjednaného navýšení na částku částka (jistina ve výši částka, úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši částka s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, poplatek za administrativní činnost ve výši částka, odměna za hotovostní inkaso splátek ve výši částka a pojištění anonymizována dvě slova ve výši částka) právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit v 58 týdenních splátkách po částka. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, uhradil pouze část (částka). Aktivní legitimaci žalobkyně prokazuje oznámením o postoupení pohledávky včetně podacího lístku a smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek.
8. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.
9. Podle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 580 odst. 1 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje
13. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. stanovuje výši úroku z prodlení.
16. Soud se z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. (Dále též viz rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 5. 3. 2020, ve věci C -679/18, o žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě ve věci OPR Finance s.r.o. proti GK).
17. Právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatel úvěru, je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinna náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.
18. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona o spotřebitelském úvěru), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.
19. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložení výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení posouzení úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku, konstatoval, že:„ …poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí podkladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“
20. Citovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES byla zapracována do zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále již jen zákon o spotřebitelském úvěru). Zákon o spotřebitelském úvěru v § 87 odst. l upravuje následek, který nastane, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. l větou druhou (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele), a to sankci neplatnosti smlouvy. S ohledem na použité slovní vyjádření ve větě druhé § 87 zákona o spotřebitelském úvěru by bylo možné tuto úpravu vnímat a vyložit jako relativní neplatnost, neboť spotřebiteli dává možnost námitku neplatnosti uplatnit. Touto problematikou se však v poslední době zabýval jak Nejvyšší soud České republiky, jehož hlavním úkolem je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů, tak i Ústavní soud, jehož nálezy jsou pro obecné soudy závazné (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky). Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru (zák. č. 145/2010 Sb.), z jehož dikce § 9 odst. l by bylo možné dovozovat absolutní neplatnost smlouvy, i výklad tohoto ustanovení nebyl jednoznačný (k tomu srovnej komentář § 9 odst. l zákona o spotřebitelském úvěru uveřejněný v systému Aspi), a proto jsou závěry tohoto rozhodnutí aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle zák. č. 257/2016 Sb. Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18 řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. Všechna tato uvedená rozhodnutí směřují obecné soudy k aplikaci § 580 odst. o. z. a § 588 o. z. (absolutní neplatnost právního jednání).
21. Soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní, které soud provedl při ústním jednání, vyplývá, že žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost spotřebitele (žalované) splácet poskytnutý úvěr ve výši částka. Žalobkyně soudu předložila pouze dokument nazvaný jako„ Karta zákazníka-žádost o zápůjčku“. Jedná se však pouze o vyplněný tiskopis, který ve vztahu ke skutečnému prověřování bonity žalované nemá žádnou důkazní sílu. Žalobkyně měla soudu poskytnout důkazy, na základě kterých právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala bonitu žalované. Uvedenými důkazy by byl například doklad o výměře důchodu, bankovní výpisy, nájemní smlouva, SIPO, složenky, výpisy z bankovních a nebankovních registrů apod. Žalobkyně však žádnou z těchto listin soudu nepředložila, přestože je v Kartě zákazníka-žádosti o zápůjčku zaškrtnuto políčko, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala složenky. Za postup s odbornou péčí při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele nelze považovat ani postup, kdy se věřitel spolehne na jeho objektivně nedoložené tvrzení o osobních majetkových a výdělkových poměrech. Standard odborné péče předpokládá ověření poskytnutých údajů (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18). Právní předchůdkyně žalobkyně měla být při posouzení úvěruschopnost žalované o to obezřetnější, když žalovaná uvedla, že pobírá pouze starobní důchod a je proti ní vedena exekuce. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů.
22. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru číslo je absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor se zákonem.
23. Současně má soud v řízení za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku částka. Soud proto po právním posouzení dospěl k závěru, že žalovaná se na úkor žalobkyně, resp. právní předchůdkyně v této výši bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši částka žalované poskytla bez právního důvodu, a proto v souladu s § 2991 o. z. má soud za to, že plnění právní předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru je bezdůvodným obohacením žalované a žalovaná je povinna toto obohacení žalobkyni vydat. Protože žalovaná část poskytnutého úvěru splatila (částka) přiznal soud žalobkyni částku částka (částka mínus částka). Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalovanou vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než výzvou ze dne datum, k poštovní přepravě dne datum. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 32 Odo 442/2003). Podle § 573 o. z. se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. datum, nejpozději do datum (lhůta k plnění 10 dnů, datum připadlo na sobotu) a od datum je tak žalovaná v prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).
24. Protože smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo má soud za absolutně neplatnou, tak žalobní nároky plynoucí z této smlouvy (smluvní úrok, sjednané poplatky, úroky jdoucí před výzvou) nelze přiznat, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku, který byl neplatně sjednán (výrok II.).
25. O nákladech řízení soud rozhodoval dle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého mezi účastníky, kteří měli ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Protože žalovaná byla ve věci více úspěšná než žalobkyně (při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci nutno zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (srov. např. usnesení ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2012 a nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08)), měla by právo na náhradu poměrné části nákladů řízení. Žalované však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, bylo proto vysloveno, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
26. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.