Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 230/2021-58
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Petrou Sedláčkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; název žalobkyně, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalovaného
sídlem adresa žalované
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa žalované
o zaplacení 3.240 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3.240 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 384,35 Kč, vzniklým zákonnou sazbou ročně z částky 3.240 Kč od 16.1.2019 do 30.9.2020, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3.240 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 384,35 Kč, vzniklým zákonnou sazbou ročně z částky 3.240 Kč od 16.1.2019 do 30.9.2020, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou ze dne 20.1.2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán zaplatit mu částku 3.240 Kč s příslušenstvím představující dlužné rozhlasové poplatky za měsíce leden 2019 až prosinec 2020 ve výši 3.240 Kč spolu s kapitalizovaným příslušenstvím, vše dle zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích.
2. V návaznosti na výzvu soudu ze dne datum obsaženou v usnesení č.j. číslo jednací žalovaný podáním ze dne datum uvedl, že nárok neuznává, když jeho společnost již několik let nevykonává žádnou činnost a od roku 2019 neprovozuje žádné„ rádiové vysílače“. K tomuto žalovaný podáním ze dne datum předložil čestné prohlášení členky správní rady. Podáním z datum žalovaný doplnil, že v uvedeném období žalovaný nevykonával činnost odůvodňující hrazení předmětných poplatků, když nečerpal služby, které by poplatkům odpovídaly; placení poplatků v takové situaci by bylo vůči žalovanému nespravedlivé.
3. V navazujících vyjádřeních žalobce uvedl, že se žalovaný stal poplatníkem na základě přihlášky z června 2017 zpětně k lednu 2016 k celkem 3 ks rozhlasových přijímačů, do konce roku 2018 byly rozhlasové poplatky žalovaným uhrazeny, následně nedošlo ani k hrazení poplatků, ani k odhlášení žalovaného z evidence poplatníků. Upomínkami z února a června 2019 žalobce urgoval platby dlužných poplatků, v březnu 2020 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. Žalobce poukázal na znění zákona ohledně povinnosti poplatníka oznámit změnu skutečností vedoucích k ukončení jeho evidence v databázi poplatníků. Dále žalobce poukázal na okolnost, že dle živnostenského rejstříku nebylo na straně žalovaného přistoupeno k přerušení evidovaných živnostenských oprávnění.
4. Soud provedl listinné dokazování, kdy z formuláře pro přihlášení poplatníka – právnickou osobu ze dne datum vyplývá aktivní přihlášení žalovaného do evidence poplatníků rozhlasového poplatku za užívání 3 ks rozhlasových přijímačů, které měl v držení od roku 2016, při nastavení roční periodicity placení poplatků; vyplněný formulář zaslán z e-mailové adresy: email, přičemž obdržení tohoto formuláře bylo strany žalobce potvrzeno rovněž e-mailem ze dne datum. Dopisem ze dne datum byla totožně potvrzena přijatá přihláška žalovaného do evidence poplatníků anonymizována dvě slova, dále sděleny údaje k platbě aktuálních poplatků za období od ledna 2016 do prosince 2017. Dopis obsahoval poučení o nutnosti hlásit veškeré změny na straně poplatníka do 15 dnů od jejich vzniku. Evidence žalovaného prokázána rovněž výpisem z evidence rozhlasových poplatníků ze dne datum. Přehledem dlužných předpisů poplatků byl prokázán rozsah dlužného období, který přesně pokrývá i žalované období od ledna 209 do prosince 2020, v návaznosti na to byl vyčíslen i kapitalizovaný úrok z prodlení za období prodlení od datum pouze do datum. Žalovaný byl ze strany žalobce vyzýván výzvami ze dne datum k úhradě poplatků za rok 2018 (období roku 2018 následně soudně nenárokováno, považováno za uhrazené). Upomínkou ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě poplatků za rok 2019 ve výši 1.620 Kč, stanovena dodatečná lhůta do datum. Dopisem ze dne datum - předžalobní upomínkou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných rozhlasových poplatků za roky 2019 a 2020 ve výši 3.240 Kč, stanovena dodatečná lhůta do datum. Členka správní rady žalovaného a současně jediná akcionářka potvrdila ukončení činnosti žalované pro rok 2019 a dále, stejně jako skutečnost, že neprovozuje rádiové vysílače, soudem chápáno ve smyslu koncového zařízení radiového přijímače. Z výpisu z živnostenského rejstříku k subjektu žalovaného mj. vyplývá trvání platnosti dílčích živnostenských oprávnění i evidence souvisejících provozoven.
5. Při právním posouzení soud aplikoval zákon č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále rovněž„ zákon“), dle jehož § 3 odst. 1 věta první poplatníkem rozhlasového poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Podle § 5 odst. 4 tohoto zákona poplatník, který je právnickou osobou, platí rozhlasový poplatek z každého rozhlasového přijímače. Dle § 7 odst. 1 zákona poplatník platí rozhlasový poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. Měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč. Dle § 7 odst. 3 zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. Dle § 7 odst. 4 poplatník může po dohodě s provozovatelem vysílání ze zákona, popřípadě pověřenou osobou zaplatit rozhlasový nebo televizní poplatek předem za více kalendářních měsíců nebo čtvrtletí, nejdéle však za 1 kalendářní rok. Dle § 7 odst. 5 zákona odhlásí-li se poplatník z evidence poplatníků nebo sníží-li poplatník počet evidovaných rozhlasových nebo televizních přijímačů, zaplatí rozhlasový nebo televizní poplatek v původní výši rovněž za měsíc, v němž byly tyto změny oznámeny provozovateli vysílání ze zákona. Případné přeplatky provozovatel vysílání ze zákona, popřípadě pověřená osoba vrátí. Dle § 8 písm. a) zákona z evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku je povinen se odhlásit poplatník, který přestal být poplatníkem podle tohoto zákona, a to do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující odhlášení. Při odhlášení je povinen připojit písemné čestné prohlášení potvrzující, že nastala některá z těchto skutečností.
6. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl řádně zaveden do evidence poplatníků rozhlasových poplatků a pro období let 2019 a 2020 neuhradil žalobci žádný z předepsaných rozhlasových poplatků, čímž porušil zákonná ustanovení vyplývající z výše uvedeného zákonného předpisu. Pokud žalovaný v řízení argumentoval tím, že již dlouhodobě neprovozuje žádnou činnost, tomu odporují údaje zjištěné v živnostenském rejstříku, v němž se uváděné skutečnosti nepromítly. Bez dalšího pak okolnost případného ukončení provozování činnosti právnickou osobou nemůže znamenat zánik povinnosti hradit rozhlasové poplatky, kdy o této skutečnosti povinný subjekt v rozporu se zákonem neinformoval žalobce, o čemž byl dostatečně poučen i ze strany žalobce. Nehledě na všeobecně platné pravidlo, že„ neznalost zákona neomlouvá“. Žalovaný dlužné rozhlasové poplatky dosud neuhradil, ačkoli byl opakovaně vyzýván k jejich úhradě, ani nedoložil, že by žalobci doručil oznámení skutečností vedoucích k zániku poplatkové povinnosti, tedy nesplnil svou zákonnou oznamovací povinnost, v důsledku čehož byla u žalovaného založena povinnost k úhradě rozhlasových poplatků na základě již dříve založeného právního vztahu.
7. S ohledem na skutečnost, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku za období 24 měsíců (2 platební období ve výši po 1.620 Kč), vznikl žalobci vedle nároku na úhradu dlužného plnění ve výši 3.240 Kč rovněž nárok na úroky z prodlení z celkové dlužné částky dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , které odpovídají kapitalizované částce 384,35 Kč. S ohledem na uvedené shledal soud žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl.
8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, představující zaplacený soudní poplatek v částce 400 Kč, a částku 200 Kč představující paušální náhradu ve výši 2 x 100 Kč dle ust. § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. , s ohledem na skutečnost, že se jedná o formulářovou žalobu, v níž v rámci žalobních podání dochází pouze k obměně jmen dlužníků a částek dluhu za jiná období.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.