Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
14 C 92/2022-21
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Růžičkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 1 755 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 755 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 126,38 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 755 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 126,38 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].
1. Žalobkyně učinila předmětem řízení peněžitý nárok vůči žalované, a to na zaplacení částky 1 755 Kč, představující žalovanou žalobkyni neuhrazené televizní poplatky (á 135 Kč/měsíc) za měsíce říjen 2020 až říjen 2021 (13 měsíců x 135 Kč). Vedle toho se žalobkyně domáhala po žalované i zaplacení příslušenství (v podobě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce 126,38 Kč) každého z žalobou nárokovaných televizních poplatků, tedy vždy z částky 135 Kč, a to vždy od 16. dne toho kterého měsíce, za který byl žalobkyní ten který televizní poplatek nárokován, a to vždy až do dne datum.
2. Žalobkyně výslovně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 10. 6. 2022, č.j. 14 C 92/2022 -15 vyzvána, aby se do 7 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž to s doložkou, že nevyjádří-li se k tomuto, bude mít soud za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Toto usnesení bylo žalované doručeno do vlastních rukou fikcí na adrese trvalého bydliště dne datum. Žalovaná se na výzvu v něm obsaženou ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud předpokládá, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání také souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř. ).
3. Soud pak ve věci rozhodl na základě listinných důkazů (a celého obsahu spisu), přičemž na tomto podkladu má za prokázaný tento skutkový stav věci. Žalovaná se počínaje měsícem červen 2020 přihlásila jako poplatník televizního poplatku, a z obsahu spisu se nepodává ničeho (a soud to tedy nemá za zjištěné a prokázané) o takové skutečnosti, v důsledku které by bylo možno usoudit na to, že zákonná povinnost žalované jako poplatníka televizního poplatku za měsíce za měsíce říjen 2020 až říjen 2021 zanikla (např. zaplacením těchto poplatků...). Přitom k úhradě televizních poplatků i za tyto měsíce byla žalovaná žalobkyní vyzvána i dodatečné 15 denní lhůtě výzvou žalobkyně ze dne datum (uloženou pro ni na poště k vyzvednutí za současného zanechání výzvy žalované v místě jejího trvalého bydliště téhož dne).
4. Podle § 3 odst. 2 ) zákona č. 348/2005 Sb. poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle § 6 měsíční výše televizního poplatku činí od datum 135 Kč. Podle § 7 odst. 2 je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 10 nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.
5. Na základě těchto zjištění soud uzavírá, že žalovaná se stala poplatníkem televizního poplatku podle § 3 a § 7 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. Podle § 6 zák. č. 348/2005 Sb. činila výše poplatku v období, které je předmětem žaloby, 135 Kč měsíčně. Za řízení nebylo tvrzeno a ani prokázáno, že by žalovaná žalobkyni uhradila něčeho na televizní poplatky za žalobou vymezených 13 měsíců (nebo, že by nastala jakákoliv skutečnost, která by znamenala zánik povinnosti platit dané televizní poplatky), kdy za tyto měsíce proto žalované vznikl na televizních poplatcích dluh v celkové výši 1 755 Kč (13 x 135 Kč). Žalobkyně žalovanou k úhradě zjištěného dluhu zároveň vyzvala v dodatečné a přiměřené lhůtě výzvou ve smyslu § 10 z.č. 348/2005 Sb.
6. Soud proto uzavřel, že žaloba je ohledně jistiny ve výši 1 755 Kč podána důvodně a proto jí v této části vyhověl. Jde-li o nárokované příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení s úhradou jednotlivých televizních poplatků, které žalobkyně kapitalizovala k datum částkou 126,38 Kč, pak i v této části je žaloba důvodná. Žalobkyně má totiž nárok na zákonný úrok z prodlení s úhradou každého z dlužných televizních poplatků na základě § 1968 a 1970 z.č. 89/2012 Sb. a skutečnosti, že splatnost každého z televizních poplatků je k 15. dni daného měsíce. S úhradou každého z uplatněných televizních poplatků tak je žalovaná počínaje 16. dnem toho kterého měsíce, za který je televizní poplatek nárokován, v prodlení a žalobkyni (za současného naplnění podmínek plynoucích z § 10 z.č. 348/2005 Sb. ) náleží právo na zákonný úrok z prodlení. V této výši se jej žalobkyně také domáhala, vypočetla jej, a správně kapitalizovala částkou 126,38 Kč za dobu prodlení s úhradou všech nárokovaných televizních poplatků do datum. Proto soud žalobě vyhověl i ohledně nárokovaného příslušenství uplatněné pohledávky.
7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud pak plně úspěšné žalobkyni přiznal pouze účelně vynaložené náklady za soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné za dva úkony po 100 Kč a jako výdajů žalobkyně spojených s předžalobní upomínkou a podáním žaloby (2 x 100 Kč), na které by jí příslušelo právo i v případě, že by nebyla právně zastoupena (§ 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb. ). Soud přitom náklady vynaložené na zastoupení advokátem nepovažuje za náklady účelně vynaložené v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3344/12 , nebo ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 2933/15 , neboť podle názoru soudu totiž srovnatelné spory jako je tento při jeho právní i skutkové jednoduchosti, může žalobkyně řešit při využití svých zaměstnanců právního útvaru, když vyplnit žalobu formulářového typu je bezpochyby schopna i osoba s nižším než vysokoškolským právnickým vzděláním. Využití právních služeb advokáta v daném případě není důvodné, když nejde o skutkově či právně složitý spor. Na druhou stranu nelze přehlédnout, že žalobkyni vznikají i náklady se zpracováním podání. Soud proto přiznal žalobkyni účelně vynaložené náklady ve výši 600 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.