Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
57 C 19/2021-68
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Plnou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa
zastoupen advokátkou titul jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 58 060 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 36 956 Kč s 8,25% úrokem z prodlení jdoucím od 1.11.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 5 852 Kč
s 8,25 % úrokem z prodlení z částky 8 513 Kč jdoucím od 1.11.2020 do zaplacení,
částku 15 262,14 Kč,
75,91% úrok z částky 39 859,40 Kč jdoucí od 18.7.2020 do 10.8.2020 ve výši 1 930,56 Kč a 10% úrok z částky 39 859,40 Kč jdoucí od 11.8.2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od 18.7.2020 dosáhne částky 153 849 Kč, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení 5 794,41 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám jeho právní zástupkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 36 956 Kč s 8,25% úrokem z prodlení jdoucím od 1.11.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 5 852 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení z částky 8 513 Kč jdoucím od 1.11.2020 do zaplacení, částku 15 262,14 Kč, 75,91% úrok z částky 39 859,40 Kč jdoucí od 18.7.2020 do 10.8.2020 ve výši 1 930,56 Kč a 10% úrok z částky 39 859,40 Kč jdoucí od 11.8.2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od 18.7.2020 dosáhne částky 153 849 Kč, se zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení 5 794,41 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám jeho právní zástupkyně.
Žalobce se domáhal po žalovaném svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 27.10.2021, zaplacení žalované částky s příslušenstvím, neboť 9.3.2020 uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru č. 9102287792 (dále jen Smlouva), na základě které žalovanému poskytl 40 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutý úvěr ve výši nominální úrokové sazby 75,91% splácet ve 48 měsíčních splátkách po 3 044 Kč, když v těchto splátkách byla zahrnuta i úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 373 Kč. Žalovaný totiž zároveň při podpisu Smlouvy podepsal přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry a pojištění bylo sjednáno na základě pojistné smlouvy blíže popsané v příloze č. 1 Smlouvy. Schopnost žalovaného řádně splácet poskytnutý úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje žalovaného ke splácení jsou dostatečné, když byla ověřena i úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI (nebankovní registr klientských informací). Na základě zjištěných údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém ohodnocení dlužníka), zjištění, že žalovaný v době žádosti nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a ani neměl u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Žalovaný, ale podmínky se Smlouvy řádně neplnil a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, když do data zesplatnění celého úvěru uhradil pouze 3 044 Kč.
Následným zesplatněním celého úvěru dne 16.7.2020, v důsledku prodlení žalovaného se splácením úvěru, se ke dni zesplatnění úvěru, celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši 47 394,96 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Pro případ, že po zesplatnění úvěru žalovaný nezaplatí novou jistinu úvěru v den jeho zesplatnění, si účastníci ujednali, že žalovaný zaplatí žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, což v daném případě bylo ode dne 1.11.2020 až do jejího úplného zaplacení a nakonec zesplatněním celého úvěru žalobci vzniklo právo na na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle § 122 odst. 1 písm. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve výši 200 Kč.
Ke dni podání žaloby žalobce žalovanému dlužil:
-) částku odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 42 425,96 Kč (k datu zesplatnění úvěru přitom činila nová jistina úvěru 47 394,96 Kč a odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 30 859,40 Kč a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 7 535,56 Kč) s příslušenstvím,
-) smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dne 1.11.2020 do zaplacení, kterou však žalobce požaduje pouze k datu vyhotovení žaloby, tedy částku 15 262,14 Kč,
-) úrok za poskytnutí úvěru v nominální roční úrokové sazbě 75,91% a
-) úhrady za pojištění schopnosti žalovaného splátce úvěr ve výši 373 Kč. Z jednotlivých dlužných částek, krom smluvní pokuty a úroku za poskytnutí úvěru, žalobce požaduje s ohledem na prodlení žalovaného s jejich úhradou i zákonný úrok z prodlení.
Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán, a protože nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).
Ze smlouvy o úvěru č. 9102287792 uzavřené mezi účastníky řízení 9.3.2020 bylo zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit ve 48 měsíčních splátkách po 3 044 Kč.
Z hodnocení klienta provedené žalobcem na základě informací od žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je svobodný, zaměstnán na dobu neurčitou, s příjmem ve výši 40 000 Kč měsíčně, není ve výpovědní lhůtě, má středoškolské vzdělání, vyživovací povinnost k jednomu dítěti, bydlí u rodičů a za bydlení vynaloží 1 500 Kč měsíčně. Žalobce dospěl k závěru, že pokud životní minimum činí 3 410 Kč měsíčně, tak volné zdroje žalovaného činí 32 090 Kč měsíčně. Údaje poskytnuté žalovaným si žalobce ověřil výpisem z jeho účtu, vedeného u právnická osoba, ze dne 6.1.2020 ze kterého byl zjištěn příjem žalovaného ve výši 34 162,70 Kč a dále dohodou o změně pracovní smlouvou uzavřené mezi společností právnická osoba a žalovaným dne 24.7.2012 s tím, že pracovní poměr žalovaného zůstal sjednán na dobu neurčitou.
Soud nahlédnutím do soudního systému ISAS zjistil, že u zdejšího soudu je mimo jiné vedeno řízení pod sp. zn. 7 C 114/2020 ve věci žalobce právnická osoba proti žalovanému, o zaplacení 507 972,94 Kč a ze spisu bylo zjištěno, že právnická osoba uzavřela se žalovaným 4.10.2019 smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytla 500 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet po 6 374 Kč měsíčně. Dále bylo zjištěno, že u zdejšího soudu je vedeno řízení pod sp. zn. 3 C 180/2021 ve věci žalobce právnická osoba, IČO proti žalovanému, o zaplacení 290 839,73 Kč a ze spisu bylo zjištěno, že 12.7.2019 uzavřela právnická osoba se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytla 300 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet po 4 056 Kč měsíčně. Pod sp. zn. 12 C 87/2019 pak bylo vedeno řízení ve věci žalobce právnická osoba, proti žalovanému, o zaplacení 8 866 Kč s tím, že společnost právnická osoba uzavřela 1.7.2016 se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytla úvěr ve výši 5 000 Kč.
Soud projednávanou věc posoudil podle § 2395 o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (§ 86 odst. 2 věta druhá).
Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Přestože z tohoto ustanovení vyplývá, že jde o neplatnost relativní, judikatorně již bylo vyřešeno, že se jedná o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5.3.2020, sp. zn. C -679/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018). Z těchto rozhodnutí vyplývá, že nezkoumá-li soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručenou v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Pokud úvěrující při posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného vyjde pouze z nedoloženého prohlášení úvěrovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nesplní povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Věřitelé mají k posouzení úvěruschopnost dlužníků povinnost využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou údaje o životním a existenčním minimu nebo o průměrných výdajích obyvatelstva (z databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.
Soud má za to, že mezi žalobcem a žalovaným nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru, která je předmětem řízení, když žalobce vycházel při jejím uzavírání a při zjišťování úvěruschopnosti žalovaného toliko z informací, které jim poskytl sám žalovaný a z výpisu z jeho účtu, kde byl zachycena pouze výše mzdy. Pokud by si žalobce nechal předložit úplné výpisy z účtu žalobce, mohl se přesvědčit o tom, jaké má žalovaný skutečné výdaje a zda má skutečně volné prostředky ke splácení předmětného úvěru. Žalobce povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele - žalovaného splácet spotřebitelský úvěr nesplnil a úvěr mu poskytl v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru.
Protože žalobce žalovanému prokazatelně poskytl na tuto neplatnou smlouvu 40 000 Kč, na kterou žalovaný dle tvrzení žalobce zaplatil 3 044 Kč, obohatil se žalovaný na úkor žalobce ve smyslu § 2993 o. z., když žalobce plnil, aniž tu byl platný závazek. Žalobce má tedy právo na vrácení toho, co plnil. Žalovaný na poskytnuté plnění zaplatil 3 044 Kč a k vrácení mu tak zbývá 36 956 Kč, které mu soud uložil žalobci zaplatit spolu s požadovanými zákonnými úroky z prodlení, na které má žalobce coby věřitel dle § 1970 o. z. nárok. Výši těchto úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
Protože žalobce má tedy právo pouze na to co plnil na neplatnou smlouvu, byla žaloba ohledně dalších ve smlouvě sjednaného plnění, zamítnuta.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř., a protože žalobce byl v řízení úspěšný z 26 %, když se po žalovaném domáhal zaplacení 58 060 Kč, sestávající z nesplacené jistiny ve výši 42 798 Kč a smluvní pokuty ve výši 15 262,14 Kč, a přiznáno mu bylo 36 956 Kč, je povinností žalovaného nahradit žalobci náklady řízení v tomto poměru. Náklady řízení žalobce ve výši 22 286,25 Kč, sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 2 775 Kč, odměny advokáta za 4 úkony právní služby a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům (4x 3 460 Kč a 4x 300 Kč) dle vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrady cestovného osobním automobilem advokáta z Pardubic do Rychnova nad Kněžnou a zpět dne 9.6.2022 za 685 Kč, náhrady za ztrátu času na cestě za 4 půlhodiny po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 3 386,25 Kč 26% z částky 22 286,25 Kč pak činí 5 794,41 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové.
Nebude-li povinnost stanovená vykonatelným rozhodnutím dobrovolně splněna, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.