Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
16 C 243/2021-27
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Řežuchovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 3.779 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 3.779 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3.779 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 3.779 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3.779 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.”).
2. Žalobou podanou u Okresního soudu v Šumperku dne datum se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3.779 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce. Dle žalobkyně tato nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba, se sídlem adresa, IČO, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Právní předchůdkyně žalobkyně je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Právní předchůdkyně žalované uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 3.000 Kč, který měl být splacen společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 779 Kč nejpozději dne datum Smlouva byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku, kdy právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala úvěry prostřednictvím webové stránky webová adresa. Žalovaný po dobu trvání úvěru neuhradil ničeho a žalobkyně tedy po žalovaném požaduje zaplacení částky 3.779 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3.779 Kč od datum do zaplacení. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného předžalobní výzvou ze dne datum k uhrazení celé dlužné částky, žalovaný ovšem ničeho neuhradil.
3. Ve věci byl vydán dne datum rozhodnutí elektronický platební rozkaz číslo jednací proti kterému podal žalovaný včasný odpor, ve kterém tvrdil, že se stal obětí podvodu. Pan příjmení příjmení ze anonymizováno a pan jméno příjmení ze obec si na něj vzali několik úvěrů, bez jeho vědomí u několika společností, žalovaný nebyl ojedinělý případ, měli toho více. Celý případ vyšetřovala hospodářská a kriminální policie v obec, kde žalovaný figuroval jako svědek v roce rok a rok. V současné době je ovšem ve výkonu trestu a nemá k tomuto případu potřebné dokumenty, které mu shořely při požáru rodinného domu, kde bydlel. Myslel si, že celá věc je vyřešená a víc si neověřoval a nastoupil výkon trestu, vidí, že to byla chyba.
4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dle sdělení právnická osoba, majitelem účtu č. bankovní účet, na který měla být částka ve výši 3.000 Kč dne datum připsána, nebyl žalovaný, ale jméno příjmení. Soud nemá za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, neboť žalobkyní předložená smlouva neobsahuje projev vůle žalovaného předmětnou smlouvu uzavřít vyjádřený jeho podpisem či jiným způsobem. Pokud měla být uzavřena smlouva elektronickými prostředky na dálku, žalobkyně neoznačila ani nepředložila žádné důkazy, kterými by bylo prokázáno, zda a jakým způsobem byla ověřena identita žalovaného při uzavírání smlouvy a že se tedy jednalo o projev vůle žalovaného.
6. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
7. Podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, žalobkyní předložená smlouva neobsahuje projev vůle žalovaného předmětnou smlouvu uzavřít vyjádřený jeho podpisem či jiným způsobem. Dále nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala v anonymizováno rok na bankovní účet žalovaného částku 3.000 Kč, když majitelem v žalobě uvedeného účtu, na který měly být peníze poslány, nebyl žalovaný, ale jiná osoba. Soud z předložených listin došel k závěru, že žaloba není důvodná a žalobu proto v plném rozsahu zamítl.
13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože ve věci plně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).