Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

31 C 15/2022-50

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 4 458,92 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 458,92 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 458,92 Kč od 6.6.2020 do zaplacení, a to do od tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 327,58Kč do tří měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 458,92 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 458,92 Kč od 6.6.2020 do zaplacení, a to do od tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zbytku se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 327,58Kč do tří měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou, doručenou soudu dne 29.11.2021, žalobkyně uplatnila postoupenou úvěrovou pohledávku v částce 4 458,92 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 17.7.2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 506,97 Kč, s úrokem v částce 2 057 Kč, a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 328 Kč, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně je věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25.6.2021, s účinností ke dni 16.7.2021, kterou uzavřela s původním věřitelem společností právnická osoba, IČO, (dále jen„ původní věřitel“), přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 30.7.2021. Dne 9.4.2020 uzavřela žalovaná s původním věřitelem smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poukázala na účet žalované jistinu úvěru ve výši 4 500 Kč a žalovaná se jej zavázala splatit spolu s poplatkem ve výši 2 057 Kč do 9.5.2020. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas, resp. uhradila pouze částku 41,08 Kč. Podle smlouvy jí tak vznikla povinnost zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení. Ke dni postoupení pohledávky její celková výše činila 6 515,92 Kč a byla tvořena nesplacenou jistinu ve výši 4 458,92 Kč, nesplaceným poplatkem ve výši 2 057 Kč, dále žalobkyně požaduje k zaplacení náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 328 Kč. Před podáním žaloby byla žalované zaslána poslední upomínka ze dne 18.10.2021. Žalovaná svůj dluh neuhradila.

2. Ve věci byl soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, a proto byl v souladu s ustanovením ve spojení s ustanovením zrušen.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila, soud tedy postupoval v souladu s ustanovením , její souhlas předpokládal, a ve věci jednání nenařizoval.

5. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 9.2.2022 vzala žalobkyně žalobu co do zaplacení částky 2 057 Kč představující kapitalizovaný úrok zpět a to po výzvě soudu, nechť prokáže, jakým způsobem ověřila úvěruschopnost žalované.

6. Usnesením zdejšího soudu ze dne 9.2.2022 pod č,j, -40 bylo řízení v požadovaném rozsahu zastaveno. Toto usnesení nabylo právní moci dne 12.3.2022.

7. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru číslo má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi právnická osoba anonymizována dvě slova a žalovanou dne číslo, když na základě této smlouvy půjčila právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 4 500 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 2 057 Kč, celkem tedy částku 6 557 Kč do 9.5.2020 RPSN činila 9 653,51% a úroková sazba byla sjednána ve výši 36 % ročně. Z potvrzení o poskytnuté platbě společně s potvrzením právnická osoba, ze dne 1.2.2022 má soud za prokázané, že na účet žalované byla částka 4 500 Kč poskytnuta. Z výzvy ze dne 29.5.2020, ze dne 16.8.2021 a ze dne 18.10.2021 soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužné částky vyzývala. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30.7.2021 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně vyrozuměla žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni a zároveň jí vyzvala k uhrazení dlužné částky. Z tvrzení žalobkyně, jakož i z vyjádření žalované má soud za prokázané, že žalovaná dlužnou částku žalobkyni neuhradila.

8. Žalobkyně je věřitelem pohledávky na základě jejího postoupení dle ust. , . Mezi původními účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. . Na vztah mezi původními účastníky dále dopadá , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). Podle ust. věty druhé z. s. ú., ve znění účinném od 1. 12. 2016, věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná, přičemž námitku neplatnosti může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

9. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v d. Podle rozsudku Nejvyššího soudu z datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.

10. V daném případě žalobkyně netvrdila a neprokazovala, zda a jakým způsobem původní věřitel s odbornou péčí posoudil a ověřil úvěruschopnost žalované, resp. žalobkyně k výzvě soudu uvedla, doklady o posouzení úvěry schopnosti žalované nedisponuje. Protože splnění uvedené povinnosti původního věřitele se nepodařilo zjistit, musel soud dospět k závěru, že původní věřitel nedostál své zákonné povinnosti dle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú., a tudíž je smlouva neplatná.

11. Shora citované ust. § 87 odst. 1 z. s. ú. svým jazykovým výkladem vede k závěru, že porušení povinnosti dle ust. § 87 odst. 1 věty druhé z. s. ú. vyvolává relativní neplatnost smlouvy, kterou musí dlužník namítnout a soud ji z vlastní povinnosti nezkoumá. Tento výklad je však v rozporu s evropským právem, jak konstatoval rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo anonymizováno, kde uvedl, že„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a  Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Z uvedeného jasně vyplývá, že je vlastní povinností soudu zabývat se otázkou, zda poskytovatel úvěru náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele, a to i bez námitky dlužníka, a pokud poskytovatel úvěru této povinnosti nedostál, je povinností soudu z tohoto porušení dovodit následek stanovený vnitrostátním právem, tj. absolutní neplatnost smlouvy. Z výše uvedených důvodů proto soud tento závěr dovodil i v daném případě.

12. Podle ,2 , , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Nárok žalobkyně je tedy nezbytné s ohledem na shora uvedené posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu ustanovení , kdy veškeré nároky žalobkyně s výjimkou vrácení jistiny jsou nedůvodné. Je však evidentní, že žalovaná si zapůjčila finanční prostředky ve výši 4 500 Kč, avšak z tvrzení vyplývajících z podané žaloby vyplývá, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně ještě před podáním žaloby zaplatila částku 41,08 Kč, tedy zbývá doplatit částka 4 458,92 Kč. S ohledem na tuto skutečnost a na právní posouzení nároku žalobkyně, jakožto nároku na vydání bezdůvodného obohacení, tedy soud žalobě vyhověl pouze co do částky 4 458,92 Kč. Jelikož se žalovaná se zaplacením této částky dostala do prodlení, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ustanovení , jehož výše je přiznána v zákonné sazbě ode dne 6.6.2020, tedy ode dne následujícího po doručení a uplynutí lhůty ve výzvě ze dne 29.5.2020. V tomto rozsahu tedy žalobě vyhověl a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. , kdy soud žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů účelně vynaložených podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem ve výši 3 x 200 Kč podle (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy), tří režijních paušálů po 100 Kč podle a 21% DPH podle . Při posuzování výše odměny advokáta a režijních paušálů soud postupoval dle uvedeného ust. vyhl. č. v platném znění vzhledem k tomu, že všechny podmínky pro užití uvedeného ust. cit. vyhl. byly splněny, tj. řízení ve věci bylo zahájeno návrhem podaným na ustálené vzoru uplatněném opakovaně žalobcem v obdobných věcech, předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni byla náhrada nákladů řízení přiznána. Celkem tak náklady vynaložené v tomto řízení žalobkyni činí 1 489 Kč. Žalobkyně byla úspěšná co do 61% a neúspěšná co do 39 %, přísluší ji tak právo na zaplacení 22 % nákladů řízení, tedy částka 327,58 Kč a proto v této výši byly žalobkyni přiznány tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. Místem plnění byl určen zástupce žalobce podle

15. O lhůtách a způsobu splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle věta druhá a uložil žalované splnit povinnosti vyplývající z tohoto rozhodnutí v obecné 3 denní lhůtě.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. ( )

Nesplní-li povinná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem dobrovolně, může se oprávněná domáhat svého práva návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce u soudního exekutora.