Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 29/2022-24
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Říhou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku částka s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku částka k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka]. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].
Podanou žalobou se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky částka s úrokem z prodlení v kapitalizované výši částka z částky částka za dobu od prvního dne následující po prodlení s každou splatnou platbou televizního poplatku ve výši částka měsíčně do datum. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu vznikla zákonná povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Žalovaný však řádně neplnil své povinnosti a je dlužen měsíční poplatek ve výši částka za období od července 2019 do září 2019, od prosince 2019 do února 2020, červen, 2020, září 2020, od října 2020 do ledna 2021, červen 2021 a září 2021 (dále též„ rozhodné období“), tedy celkem za 14 měsíců. Splatnost poplatku je vždy 15. dne kalendářního měsíce. Protože žalovaný dlužné poplatky v celkové výši částka neuhradil ani na základě výzvy v dodatečné lhůtě, domáhá se žalobkyně svého práva soudní cestou.
Soud v dané věci jednal a rozhodoval ve věci samé v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ) za situace, kdy zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil s tím, že soud vycházel při posouzení nároku z listin připojených k žalobě.
Po provedeném dokazování soud zjistil skutkový stav, z něhož vyplynulo, že se žalovaný stal ke dni datum poplatníkem televizního poplatku, přičemž soud nemá za prokázané, že za období, za nějž se žalobkyně domáhá zaplacení, nedošlo k zániku jeho poplatkové povinnosti. Dále má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného písemnou výzvou k dodatečnému zaplacení dlužných televizních poplatků, přičemž takto mu stanovila další lhůtu k zaplacení, a to do 15 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalovanému doručena prostřednictvím České pošty s. p.. Žalovaný v řízení netvrdil a ani tudíž neprokázal, že by nárok žalobkyně zanikl, ať už splněním či z jiného právního titulu.
Podle § 3 odst. 1 zák. č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, poplatníkem rozhlasového poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač, odst. 2) jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.
Podle § 7 odst. 2 citovaného zákona, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.
Po projednání žaloby soud dospěl k závěru, že tato je důvodná. Při rozhodování soud vycházel ze zjištěného skutkového stavu, podle něhož se žalovaný stal poplatníkem televizních poplatků. Takto mu vznikla zákonná povinnost hradit televizní poplatky v zákonem stanovené výši a v zákonem stanovené lhůtě. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná poplatky neuhradila za rozhodné období v celkové výši částka, přičemž v řízení nebylo zjištěno, že v uvedeném období došlo k zániku poplatkové povinnosti na straně žalovaného. Žaloba je tedy důvodná, neboť žalobkyně prokázala právní titul svého nároku s tím, že žalovaný netvrdil, že by peněžitý dluh žalobkyni již uhradil.
Co se týče příslušenství pohledávky, soud rozhodl tak, že žalobkyni přiznal příslušenství, které požadovala v žalobě. Úrok z prodlení z dlužné částky byl žalobkyni přiznán ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. Ze žalobních tvrzení nevyplývá, že by si účastníci ujednali výši úroku z prodlení odlišnou od shora cit. nařízení vlády.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. o. s. ř. za situace, kdy úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Při určení odměny soud postupoval podle § 2 odst. 1 a § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89aa exekučního řádu, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši částka. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující částku částka. Sazba mimosmluvní odměny podle shora cit. ustanovení tak v daném případě činí částka Náklady řízení sestávají ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. z paušální náhrady účastníka nezastoupeného advokátem ve výši 2 x částka určená podle § 2 odst. 1 a § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89aa exekučního řádu, ke dvěma úkonům (písemné podání a výzva k plnění), neboť žalobkyně nebyla v řízení zastoupena zástupcem z řad advokátů a nedoložila výši hotových výdajů. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí částka.
V situaci, kdy žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, vážil soud v kontextu rozhodování o náhradě nákladů řízení otázku, zda náklady řízení spočívající v odměně advokáta zastupujícího žalobkyni a náhrada jeho hotových výdajů je výdajem účelně vynaloženým. Okresní soud nepominul východiska a právní závěry vyložené v nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3344/12 (dostupné na webová adresa), v němž Ústavní soud podrobně rozebral povahu žalobkyně, její organizační strukturu a činnosti při správě poplatku a dospěl k závěru, že je jistě žádoucí a správné, aby si žalobkyně činnosti spojené se správou a výběrem televizních poplatků zabezpečovala sama. Podle názoru Ústavního soudu, s nímž se nalézací soud v této věci zcela ztotožňuje, ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze totiž paušálně (výjimka je samozřejmě možná) očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí (advokáta), jimiž by nedisponovali pracovníci příslušného útvaru žalobkyně (Útvar správy a vymáhání televizních poplatků). V kontextu uvedeného soud náklady právního zastoupení žalobkyně v posuzované věci hodnotí jako neúčelné a proto je žalobkyni nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.