Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
78 C 3/2022-23
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Němečkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 890 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 890 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 238,59 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně advokáta JUDr. jméno příjmení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 890 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 238,59 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 27. 10. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 890 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 238,59 Kč. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že žalovaný jakožto odběratel elektrické energie nebyl přihlášen v evidenci poplatníků televizního poplatku, na základě čehož byl žalobkyní vyzván, aby jí čestným prohlášením oznámil, že nemá povinnost poplatek platit s poučením, že neučiní-li tak do 30 dnů od zaslané výzvy bude považován za poplatníka televizního poplatku. Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval a stal se tak poplatníkem televizního poplatku ze zákona a současně mu vznikla povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“) televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný však této své zákonné poplatkové povinnosti nedostál a nezaplatil televizní poplatky za období od listopadu 2019 do prosince 2020 ve výši 135 Kč měsíčně. Žalobkyně je oprávněna požadovat úhradu úroku z prodlení. Úrok z prodlení byl vyčíslen k datu vyhotovení žaloby, tedy k 27. 10. 2021.
2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
4. V řízení zjištěný (prokázaný) skutkový stav je shodný, jak jej žalobkyně vymezila ve své žalobě. Z předložených listinných důkazů plyne následující:
5. Žalovaný jakožto fyzická osoba, která je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě se považuje za poplatníka televizního poplatku, jelikož k výzvě žalobkyně nesdělil, že by tomu tak nebylo. Žalovaný byl na základě své nečinnosti žalobkyni zařazen do evidence poplatníků televizního poplatku, čímž mu také vznikla povinnost tyto poplatky hradit. Žalovaný však této své zákonné poplatkové povinnosti v souladu s ustanoveními zákona o rozhlasových a televizních poplatcích nedostál, když nezaplatil televizní poplatky za období specifikované v níže uvedeném rozpisu dluhu žalovaného. Žalovaný dluží žalobkyni k dnešnímu dni celkem částku 1 890 Kč s příslušenstvím. Dluh žalovaného se skládá z těchto dílčích dlužných částek:
11/ 2019 - 135 Kč
12/ 2019 - 135 Kč
01/ 2020 - 135 Kč
02/ 2020 - 135 Kč
03/ 2020 - 135 Kč
04/ 2020 - 135 Kč
05/ 2020 - 135 Kč
06/ 2020 - 135 Kč
07/ 2020 - 135 Kč
08/ 2020 - 135 Kč
09/ 2020 - 135 Kč
10/ 2020 - 135 Kč
11/ 2020 - 135 Kč
12/ 2020 - 135 Kč
Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky, žalovaný však svoji povinnost ani v dodatečné lhůtě nesplnil.
6. Podle § 3 odst. 4 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, jestliže je fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud České televizi po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.
7. Podle § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč.
8. Na základě listinných důkazů obsažených ve spise soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Je nesporným, že žalovaný nereagoval na výzvu žalobkyně, aby této sdělil, skutečnosti vyvracející domněnku, že je poplatníkem televizního poplatku na základě čehože se tímto poplatníkem stal. Upomínkou z 8. 3. 2021 pak žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu na poplatku za období od listopadu 2019 do prosince 2020 v celkové výši 1 890 Kč. Tato výzva byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne 14. 3. 2021. Bylo tedy jednoznačně prokázáno, že žalovaný za shora uvedené období televizní poplatky řádně nehradil, a to ve lhůtě splatnosti podle § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, tedy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce, a žalobkyni tak dluží celkem částku 1 890 Kč. Žalobkyně má rovněž právo požadovat po žalovaném v souladu s § 10 citovaného zákona zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na zaplacení soudního poplatku ve výši 400 Kč. Pokud se žalobkyně dále domáhala přiznání práva na náhradu nákladů právního zastoupení advokátem, dospěl soud s přihlédnutím k judikatuře Ústavního soudu ČR k závěru, že tyto náklady nepředstavují náklady potřebné k účelnému uplatňování práva žalobkyně dle § 138 odst. 1 o.s.ř., a proto je žalobkyni nepřiznal. Ústavní soud ČR již ve svém rozhodnutí ze dne 9. 10. 2008 ve věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 2929/07 dovodil, že je-li stát k hájení svých právních zájmů vybaven příslušnými organizačními složkami, finančně i personálně zajištěnými ze státního rozpočtu, není důvod, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt, tedy advokáta. V dalším nálezu ze dne 24. 7. 2013 ve věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 3344/12 dospěl dále k závěru, že při zvažování aplikace hledisek plynoucích z judikatury tohoto soudu není přiléhavé jako dominantní kritérium akcentovat skutečnost, že Česká televize je nezávislá na státním rozpočtu, hospodaří s vlastním majetkem a stát neodpovídá za její závazky, naopak je třeba přihlédnout, že na poli svého působení se těší výsadnímu postavení, k čemuž má vytvořené specifické podmínky, a lze tak na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci. Z důvodů podrobně popsaných v tomto nálezu lze proto považovat za žádoucí a správné, aby si Česká televize činnosti spojené se správou a výběrem televizních poplatků zajišťovala sama. Soud proto žalobkyni právo na náhradu nákladů právního zastoupení advokátem nepřiznal a v dané věci žalobkyni přiznal pouze paušální náhradu nákladů stejně, jako by náležela účastníku řízení, který by v řízení zastoupen nebyl. Tedy za dva režijní paušály (sepis výzvy k plnění, podání žaloby) po 100 Kč dle ust. § 2 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem tedy soud žalobkyni přiznal na náhradě nákladů 600 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
9. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze navrhnout soudní výkonu rozhodnutí.