Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 114/2022-24
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou
ve věci
žalobkyně: ; název žalobkyně, IČO: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa žalobkyně,
; zastoupené Mgr. jméno příjmení, advokátkou
se sídlem adresa,
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození,
bytem adresa žalovaného,
o zaplacení 991 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 391 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 20, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 31 Kč zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 391 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 20, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 31 Kč zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 27.10.2021, doplněnou podáním ze dne 11.5.2022, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 991 Kč s příslušenstvím s tím, že dlužná částka představuje nezaplacené pojistné za období od 1.12.2020 do 11.3.2021 ve výši 391 Kč, které byl žalovaný povinen platit podle pojistné smlouvy číslo pro pojištění domácnosti, a dále dlužná částka představuje náklady za upomínání ve výši 600 Kč, tj. náklady za upomínku ve výši 300 Kč a náklady za pokus o smír ve výši 300 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil.
2. Soud v daném případě nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o.s.ř. ). Usnesení zdejšího soudu ze dne 9.5.2022 č.j. 21 C 114/2022 -14 obsahující výzvu k vyjádření, zda účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, bylo právní zástupkyni žalobkyně doručeno dne 10.5.2022 a žalovanému dne 23.5.2022 náhradně.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:
5. Z pojistné smlouvy číslo ze dne 20.11.2019 vyplývá, že účastníci uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění domácnosti a pojištění odpovědnosti v běžném občanském životě, a to s účinností od 1.12.2019 na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal platit žalobkyni roční pojistné ve výši 2 174 Kč, splatné pololetně po 1 413 Kč.
6. Ze Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla anonymizováno číslo plyne, pojistné se sjednává jako běžné, není-li v pojistné smlouvě uvedeno, že se jedná o pojistné jednorázové. Běžné pojistné se sjednává za jednotlivá pojistná období, jejich délka je uvedena v pojistné smlouvě. Není-li uvedeno jinak, je pojistným obdobím dvanáct měsíců. První pojistné období začíná dnem počátku pojištění (č. 7/2). Pokud pojistné nebylo zaplaceno včas a ve sjednané výši, je pojistitel oprávněn požadovat úrok z prodlení a náklady spojené s upomínáním a vymáháním tohoto pojistného (čl. 8).
7. Ze sazebníku nákladů na vymáhání pojistného s účinností od 1.6.2019 plyne, že výše nákladů na upomínku k zaplacení dlužného pojistného činí 300 Kč a nákladů na pokus o smír po zániku pojištění 300 Kč.
8. Z upomínky ze dne 14.1.2020 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 1 413 Kč a nákladů spojených s vymáháním pojistného 300 Kč. Tato upomínka byla předána k poštovní přepravě a zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí dne 18.1.2020, jak plyne z dodejky. Z upomínky ze dne 19.1.2021 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 1 713 Kč.
9. Z ukončení pojistné smlouvy ze dne 24.3.2021 plyne, že žalobkyně sdělila žalovanému ukončení pojistné smlouvy ke dni 11.3.2021 .2021 z důvodu neplacení pojistného a vyzvala jej k úhradě částky 691 Kč.
10. Z pokusu o smír ze dne 19.4.2021 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 991 Kč s upozorněním na vymáhání dluhu, pokud nebude uhrazen.
11. Z bilance pojistné smlouvy plyne, že dluh na pojistném činil 391 Kč a na nákladech vymáhání 900 Kč.
12. Z předžalobní výzvy ze dne 26.7.2021 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky 991 Kč. Tato upomínka byla předána k poštovní přepravě dne 26.7.2021, jak plyne z podacího archu.
13. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2758 odst. 2 ObčZ není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle § 2782 odst. 1 ObčZ má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1 ObčZ není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle § 2783 odst. 2 ObčZ je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 1968 věty první ObčZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen z části.
15. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla platně uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění domácnosti a pojištění odpovědnosti v běžném občanském životě. Počátek pojištění byl stanoven na 1.12.2019 a smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. V pojistné smlouvě se žalovaný zavázal hradit žalobkyni roční pojistné ve výši 2 174 Kč ročně, splatné pololetně po 1 413 Kč, vždy k 1. dni 6. a 12. měsíce každého roku (§ 2783 odst. 2 ObčZ). Žalovaný nezaplatil pojistné splatné k 1.12.2020, čímž porušil svou povinnost vyplývající z ustanovení § 2758 odst. 1 ObčZ. Protože má žalobkyně podle § 2782 odst. 1 ObčZ právo na pojistné za dobu trvání pojištění, soud v této části žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužné pojistné za období od 1.12.2020 do 11.3.2021 v celkové výši 391 Kč. Soud má dále za prokázané, že žalovaný byl s placením pojistného v prodlení, a proto má žalobkyně právo požadovat po žalovaném podle § 1970 ObčZ úrok z prodlení. První den prodlení žalovaného s úhradou pojistného připadl na den následující po splatnosti pojistného, tj. na den 2.12.2020. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení z celé částky až od 13.3.2021, tedy od data pozdějšího, než by požadovat mohla. Výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení (8,25 % ročně) je v souladu s § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud ohledně požadovaného úroku z prodlení žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku.
16. Zbytek jistiny ve výši 600 Kč s příslušenstvím uplatňuje žalobkyně s odkazem Pojistné podmínky a Sazebník nákladů na vymáhání, v němž je stanovena výše upomínacích nákladů.
17. Obecně platí, že si smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit. Sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, nicméně tím není vyloučena aplikace všeobecných či jiných pojistných podmínek, na něž smlouva může odkazovat. Uplatnění pojistných podmínek však není neomezené, naopak právní úprava stanovuje základní limity. Mezi účastníky byla uzavřena spotřebitelská smlouva. Pro spotřebitelské smlouvy platí, že nesmějí pod hrozbou absolutní neplatnosti obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.
18. Ochranu spotřebitele lze podřadit pod ústavní princip rovnosti, a to v jeho materiálním či faktickém pojetí. I tam, kde se zákonodárce nevydal cestou vědomého zvýhodnění„ slabšího“, aby pro konkrétní životní situaci dal přednost rovnosti faktické před formální, ponechává orgánu, který pozitivní právo aplikuje, prostor pro řešení napětí mezi neúplností psaného práva a povahou konkrétního případu cestou aplikace ústavních principů v materiálním pojetí právního státu (nález Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 42/03 ).
19. Podle § 1813 ObčZ se má za to, že jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem nepřiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. Dle občanského zákoníku je každý povinen jednat v právním styku poctivě. Ústavní soud již několikrát zásadu„ poctivosti“ v oblasti ochrany spotřebitele aplikoval, a to ve formě tzv. principu důvěry (srovnej nález ze dne 6. 11. 2007 sp. zn. II. ÚS 3/06 ).
20. Ve spotřebitelském právu je dodavatel ve fakticky výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad spotřebiteli, kterým své služby poskytuje. Proto kromě omezení vyplývajících z výše uvedeného principu rovností prostředků lze od dodavatele očekávat (případně i vyžadovat), že se ve vztahu ke spotřebiteli bude chovat v obecné poloze poctivě. Nepostupuje-li tímto způsobem, zpronevěří se důvěře druhého účastníka smluvního vztahu a poctivosti svého jednání, a takovému nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu.
21. V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. Pojistné podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (poplatky) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných pojistných podmínek a Sazebníku, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis) Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob). Srovnej nález Ústavního soudu ze dne 11.11.2013 sp. zn. I.ÚS 3512/11 .
22. V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že uvedením ustanovení o upomínacích poplatcích v Pojistných podmínkách a Sazebníku poplatků žalobkyně porušila zásadu„ rovnosti a poctivosti“ v oblasti spotřebitelské smlouvy a ujednání o poplatku je tak pro rozpor s dobrými mravy neplatné (ustanovení §§ 547, 580 ObčZ). Takovému jednání nelze přiznat právní ochranu, a proto soud žalobu co do částky 600 Kč včetně úroku z prodlení z této částky ve výši 31 Kč zamítl (výrok II. Rozsudku).
23. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř. ). Výrok III. rozsudku o nákladech řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. , podle nějž měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky 391 Kč (39,46 %), žalovaný byl úspěšný co do částky 600 Kč (60,54 %), proto by měl žalovaný právo na úhradu 21,08 % z jeho celkových nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že by žalovanému vznikly jakékoliv náklady řízení, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve III. výroku tohoto rozsudku.
24. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.