Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
33 C 370/2021-64
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 78 597,61 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba o zaplacení částky 78 597,61 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 73 818,51 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 78 593,61 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela dne datum se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 19 098 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 10 pravidelných měsíčních splátkách po 2 227 Kč při sjednaném úroku 23,56 % ročně. Žalovaný byl dále oprávněn prostřednictvím revolvingového úvěru čerpat úvěrový rámec do výše 25 000 Kč, který byl úročen sazbou 23,76 % ročně. Úvěr byl pojištěn a žalovaný jej měl splatit pravidelnými měsíčními splátkami odpovídající 5 % vyčerpané částky, nejméně však ve výši 500 Kč. Oba úvěry byly evidovány na společném úvěrovém účtu číslo. Žalovaný sjednané splátky neplnil a žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy ke dni datum. Dlužná částka představuje jistinu 32 331,18 Kč, úroky ve výši 2 180,13 Kč, pojistné ve výši 239,60 Kč a smluvní pokutu ve výši 195,54 Kč. Dále žalobkyně uzavřela dne datum se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 13 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 20 pravidelných měsíčních splátkách po 650 Kč. Žalovaný byl dále oprávněn prostřednictvím revolvingového úvěru čerpat úvěrový rámec do výše 45 000 Kč, který byl úročen sazbou 23,76 % ročně. Úvěr byl pojištěn a žalovaný jej měl splatit pravidelnými měsíčními splátkami odpovídající 5 % vyčerpané částky, nejméně však ve výši 500 Kč. Oba úvěry byly evidovány na společném úvěrovém účtu číslo. Žalovaný sjednané splátky neplnil a žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy ke dni datum. Dlužná částka představuje jistinu 40 753,13 Kč, úroky ve výši 2 598,97 Kč, pojistné ve výši 50 Kč a smluvní pokutu ve výši 249,06 Kč. Ohledně kontroly úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr. Dále provádí kontrolu v registrech příjmení a Bankovního i Nebankovního registru klientských informací. Žalovaný v žádosti uvedl, že jeho měsíční příjem činí 26 000 Kč a náklady 5 000 Kč. Dále žalovaný uvedl, že je svobodný, bezdětný a bydlí u rodičů. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
2. Ze žádosti o revolvingový spotřebitelský úvěr ze dne datum a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 32 spisu soud zjistil, že obsahem smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 19 098 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr včetně úroku ve výši 23,56 % ročně a poplatků pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 227 Kč splatných vždy do 17. dne v měsíci s tím, že první splátka bude splatná dne datum. Dále byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 25 000 Kč s tím, že se žalovaný zavázal vyčerpaný úvěrový rámec spolu úroky ve výši 23,76 % ročně splatit pravidelnými měsíčními splátkami odpovídající 5 % vyčerpané částky, nejméně však ve výši 500 Kč. Nedílnou součást smlouvy tvoří všeobecné obchodní podmínky žalobkyně.
3. Totožnost žalovaného před uzavřením smlouvy dne datum byla ověřena pomocí kopie jeho řidičského průkazu a občanského průkazu (z dokladů žalovaného na č. l. 31 spisu).
4. Z prohlášení o udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů ze dne datum na č. l. 29 spisu soud zjistil, že žalovaný udělil souhlas s provedením lustrace v registrech klientských informací.
5. Z všeobecných obchodních podmínek žalobkyně platných od datum soud zjistil, že tyto opravňují žalobkyni jednostranně od smlouvy odstoupit v případě prodlení žalovaného.
6. Ze žádosti o revolvingový spotřebitelský úvěr ze dne datum soud zjistil, že obsahem smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 13 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 650 Kč splatných vždy do 17. dne v měsíci s tím, že první splátka bude splatná dne datum. Dále byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 45 000 Kč s tím, že se žalovaný zavázal vyčerpaný úvěrový rámec spolu úroky ve výši 22,68 % ročně splatit pravidelnými měsíčními splátkami odpovídající 5 % vyčerpané částky, nejméně však ve výši 500 Kč. Nedílnou součást smlouvy tvoří všeobecné obchodní podmínky žalobkyně.
7. Z informace o zpracování osobních údajů a ochraně bankovního tajemství platnost od datum na č. l. 39 spisu soud zjistil, že žalobkyně poučila žalovaného o zpracování a způsobu nakládání s jeho osobními údaji.
8. Z přihlášek k pojištění na č. l. 30, 34 p. v. a 35 soud zjistil, že žalovaný si k oběma úvěrovým smlouvám sjednal pojištění schopnosti splácet.
9. Ze sazebníku poplatků, odměn, sankcí a náhrad nákladů úvěrových produktů pro spotřebitelské úvěry platný od datum soud zjistil výši poplatku za odeslání 1. upomínky (100 Kč), poplatku za odeslání 2. a další upomínky (200 Kč) a výši smluvních pokut účtovaných žalobkyní.
10. Z dohody o způsobu řešení sporů ze dne datum a ze dne datum soud zjistil, že si žalobkyně a žalovaný sjednali řešení sporů z úvěrových smluv před rozhodci.
11. Z tabulky čerpání ke smlouvě číslo soud zjistil, že z úvěrového rámce evidovaného na úvěrovém účtu číslo žalovaný vyčerpal částku 173 350,60 Kč a uhradil částku 196 675 Kč.
12. Z tabulky čerpání ke smlouvě číslo soud zjistil, že z úvěrového rámce evidovaného na úvěrovém účtu číslo žalovaný vyčerpal částku 128 431,50 Kč a uhradil částku 129 590,50 Kč.
13. Z poslední možnosti mimosoudního vyrovnání ke smlouvě číslo ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení nedoplatku ze smlouvy vedené na úvěrovém účtu číslo ve výši 9 750 Kč z upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru.
14. Z poslední možnosti mimosoudního vyrovnání ke smlouvě číslo ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení nedoplatku ze smlouvy vedené na úvěrovém účtu číslo ve výši 7 576 Kč z upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru.
15. Z odstoupení od úvěrové smlouvy číslo ze dne datum a výzvy k zaplacení dluhu na úvěrovém účtu číslo ze dne datum soud zjistil, že žalovaný nesplácel dohodnuté splátky úvěru evidovaného na úvěrovém účtu číslo žalobkyně proto vyzvala žalovaného, aby uhradil dlužnou částku v celkové výši 34 946,45Kč.
16. Z odstoupení od úvěrové smlouvy číslo ze dne datum a výzvy k zaplacení dluhu na úvěrovém účtu číslo ze dne datum soud zjistil, že žalovaný nesplácel dohodnuté splátky evidovaného na úvěrovém účtu číslo žalobkyně proto vyzvala žalovaného, aby uhradil dlužnou částku v celkové výši 43 651,16 Kč.
17. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:
18. Obsahem smlouvy ze dne datum je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 19 098 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr včetně úroku ve výši 23,56 % ročně a poplatků pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 227 Kč splatných vždy do 17. dne v měsíci s tím, že první splátka bude splatná dne datum. Dále byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 25 000 Kč s tím, že se žalovaný zavázal vyčerpaný úvěrový rámec spolu úroky ve výši 23,76 % ročně splatit pravidelnými měsíčními splátkami odpovídající 5 % vyčerpané částky, nejméně však ve výši 500 Kč. Nedílnou součást smlouvy tvoří všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Totožnost žalovaného před uzavřením smlouvy byla ověřena pomocí kopie jeho řidičského průkazu a občanského průkazu. Žalovaný udělil souhlas s provedením lustrace v registrech klientských informací. Obsahem smlouvy ze dne datum je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 13 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 650 Kč splatných vždy do 17. dne v měsíci s tím, že první splátka bude splatná dne datum. Dále byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 45 000 Kč s tím, že se žalovaný zavázal vyčerpaný úvěrový rámec spolu úroky ve výši 22,68 % ročně splatit pravidelnými měsíčními splátkami odpovídající 5 % vyčerpané částky, nejméně však ve výši 500 Kč. Nedílnou součást smlouvy tvoří všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně platné od datum opravňují žalobkyni jednostranně od smlouvy odstoupit v případě prodlení žalovaného. Žalobkyně poučila žalovaného o zpracování a způsobu nakládání s jeho osobními údaji. Žalovaný si k oběma úvěrovým smlouvám sjednal pojištění schopnosti splácet. V sazebníku poplatků, odměn, sankcí a náhrad nákladů úvěrových produktů pro spotřebitelské úvěry platném od datum byla stanovena výši poplatku za odeslání 1. upomínky (100 Kč), poplatku za odeslání 2. a další upomínky (200 Kč) a výše smluvních pokut účtovaných žalobkyní. Z dohody o způsobu řešení sporů ze dne datum a ze dne datum soud zjistil, že si účastníci sjednali řešení sporů z úvěrových smluv před rozhodci. Z úvěrového rámce evidovaného na úvěrovém účtu číslo žalovaný vyčerpal částku 173 350,60 Kč a uhradil částku 196 675 Kč. Z úvěrového rámce evidovaného úvěrovém účtu číslo žalovaný vyčerpal částku 128 431,50 Kč a uhradil částku 129 590,50 Kč. Žalovaný byl vyzván k zaplacení nedoplatku ze smlouvy vedené na úvěrovém účtu číslo ve výši 9 750 Kč z upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru. Žalovaný byl vyzván k zaplacení nedoplatku ze smlouvy vedené na úvěrovém účtu číslo ve výši 7 576 Kč z upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru. Žalovaný nesplácel dohodnuté splátky úvěru evidovaného na úvěrovém účtu číslo žalobkyně proto vyzvala žalovaného, aby uhradil dlužnou částku v celkové výši 34 946,45Kč. Žalovaný nesplácel dohodnuté splátky evidovaného na úvěrovém účtu číslo žalobkyně proto vyzvala žalovaného, aby uhradil dlužnou částku v celkové výši 43 651,16 Kč.
19. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a dále pak zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ ZSÚ“).
20. Podle § 9 odst. 1 ZSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
21. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
22. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
23. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
24. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
25. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala provedení kontroly úvěruschopnosti žalovaného v souladu s požadavkem náležité péče ve smyslu ust. § 9 odst. 1 ZSÚ.
26. Ust. § 9 odst. 1 ZSÚ je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Soud proto musí tato ustanovení výklad v souladu s právem Evropské unie a judikaturou Evropského soudního dvora (tzv. eurokonformní výklad). Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13, ze kterého se podává, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48 musí být vykládán zaprvé v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a zadruhé, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. Soud se ztotožňuje se závěry Evropského soudního dvora a ve shodě s ním dospěl k závěru, že se nelze při posuzování úvěruschopnosti omezit pouze na ničím nepodložená tvrzení žadatele o úvěr, ale je nutné trvat na předložení listin, které tvrzení žadatele o úvěr osvědčují (zejména potvrzení o výši příjmu). Jiný výklad by byl v rozporu se smyslem a účelem zákona, který má zabránit úvěrování bez dostatečného posouzení schopnosti žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet.
27. Ustanovení § 9 odst. 1 ZSÚ nestanovuje přesný výčet listin, které si má poskytovatel úvěru vyžádat. Posouzení o potřebě listin si musí posoudit primárně poskytovatel úvěru, a to podle konkrétní situace. Míra zkoumání bude odlišná za situace, kdy žadatel o úvěr je klientem poskytovatele úvěru, a poskytoval úvěru má tak přehled o příjmech a výdajích žadatele prostřednictvím pohybů na jeho běžném účtu. Odlišná situace je však, pokud žadatel o úvěru klientem poskytovatele není. Úvaha v tom směru, že se takového žadatele poskytovatel alespoň dotáže na výši jeho běžných výdajů a vyžádá si potvrzení o výši jeho příjmů je úvahou elementární. Schopnost žadatele splácet úvěr totiž jednoznačně plyne z výše jeho disponibilních příjmů. Z pohledu soudu se nejedná o nepřiměřenou administrativní zátěž a tuto činnost nelze nahradit prostřednictvím matematického modelu, který nemusí odrážet skutečné možnosti žadatele o úvěr.
28. Soud se nedomnívá, že v případě porušení povinnosti ke kontrole úvěruschopnosti se jedná pouze o relativní neplatnost, které se musí žalovaný dovolat. Naopak soud dospěl k závěru, že se jedná o neplatnost absolutní, když smysl a účel zákona a zájem na ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany vyžaduje, aby se jednalo o neplatnost absolutní (§ 588 odst. 1 o. z.). Jinak by se nejednalo o skutečně účinnou a odrazující sankci. Závažnost zásahu do rozpočtu žadatele o úvěr lze zjistit až při zkoumání jeho příjmů a výdajů. Neplatnost v důsledku neprovedení kontroly úvěruschopnosti v souladu s požadavkem náležité péče není zhojena ani skutečností, že žalovaný nějakou dobu splátky hradil a teprve následně se dostala do prodlení. Naopak tato povinnost má jednoznačně preventivní povahu a sankce tak nastupuje bez ohledu na případné částečné úhrady ze strany žalované.
29. Co se týče zúčtování vzájemných plnění z neplatné smlouvy Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí ze dne 30. 4. 2009, sp. zn. 23 Cdo 3008/2007, konstatoval, že„ byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Jestliže tedy jde o vrácení vzájemných peněžitých plnění z neplatné smlouvy, je třeba po vzájemném zúčtování těchto plnění uložit plnění rozdílu jednomu z účastníků“. Tento závěr pak Nejvyšší soud rozvedl v rozhodnutí ze dne 27. 4. 2016, sp. zn. 33 Cdo 23/2016, tak, že toto ustanovení„ zakotvuje vzájemnou vázanost práv a povinností účastníků neplatné nebo zrušené smlouvy; nárok každé ze smluvních stran na vrácení plnění, které poskytla, je nárokem ze zákona podmíněným její povinností vrátit to, co podle smlouvy přijala, druhé smluvní straně. Protože práva a povinnosti každého z účastníků neplatné nebo zrušené smlouvy jsou vzájemně podmíněny, platí, že uplatnění a uspokojení práva jedné ze stran na vrácení plnění z takové smlouvy je vázáno na uspokojení obdobného práva druhé smluvní strany; jinak řečeno, povinnost jednoho subjektu plnit (vrátit přijaté plnění) je vázána na tutéž povinnost subjektu druhého. Vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy je každá její strana oprávněna požadovat po druhé smluvní straně jen tehdy, jestliže již sama vrátila nebo současně s uplatněním svého práva vrací či nabídne vrácení všeho, co sama podle této smlouvy přijala“. Soud proto vypořádání provedl z úřední povinnosti.
30. V daném případě žalobkyně neprokázala, že žalovaný doložil v žádosti o úvěr potvrzení o výši příjmů ani kontrolu výše příjmů žalovaného jiným způsobem. Žalobkyně tak nepostupovala v souladu s požadavkem náležité péče. Soud proto posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru jako neplatnou a právní vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.), konkrétně jako plnění z neplatného právního jednání (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovaný je povinen bezdůvodné obohacení odpovídající dočasně poskytnutým prostředkům vydat žalobkyni (§ 2991 odst. 1 o. z.). Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil částku převyšující výši bezdůvodného obohacení ke dni rozhodování soudu, rozhodl soud o zamítnutí žaloby.
31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na jejich náhradu. V řízení byla procesně zcela úspěšný žalovaný a měl by tak nárok na náhradu nákladů řízení, nicméně žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.
takto:
Odůvodnění:
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.