Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (7)No categories available
11 C 38/2021-41
Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Kožušníkovou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
; zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 52 227,59 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku
50 429 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 50 429 Kč ve výši 8,25 % ročně
od 28. 2. 2021 do zaplacení.
II. V části, ve které se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 1 798,59 Kč,
kapitalizovaných úroků ve výši 3 563,75 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky
52 227,59 Kč od 1. 12. 2020 do 27. 2. 2021 a z částky 1 798,59 Kč od 28. 2. 2021
do zaplacení, dále úroku 22,68 % ročně z částky 50 429 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení, se
žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 20 055,46 Kč, a to do 3 dnů
od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Opavě doplatek
na soudním poplatku ve výši 522 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 50 429 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 50 429 Kč ve výši 8,25 % ročně od 28. 2. 2021 do zaplacení. II. V části, ve které se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 1 798,59 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 563,75 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 52 227,59 Kč od 1. 12. 2020 do 27. 2. 2021 a z částky 1 798,59 Kč od 28. 2. 2021 do zaplacení, dále úroku 22,68 % ročně z částky 50 429 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 20 055,46 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Opavě doplatek na soudním poplatku ve výši 522 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou ze dne 15. 3. 2021, kterou doplnila podáním ze dne 27. 10. 2021, domáhala se žalobkyně proti žalovanému zaplacení částky 52 227,59 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 563,75 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 52 227,59 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 %, úrokem 22,68 % ročně z částky 50 429 Kč od 1. 2. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že na základě žádosti ze dne 28. 5. 2020 poskytl právní předchůdce žalobkyně právnická osoba anonymizována tři slova, jednající v České republice prostřednictvím právnická osoba, odštěpného závodu, IČO, a to pod obchodní značkou anonymizována dvě slova, žalovanému revolvingový úvěr číslo s úvěrovým rámcem do výše 50 000 Kč. Žalovaný výslovně prohlásil, že se řádně seznámil s příslušnými podmínkami, aktuálními produktovými podmínkami a sazebníkem, přičemž tyto dokumenty tvoří součást smlouvy, a že s nimi bez výhrad souhlasí. Na základě smlouvy poskytla banka žalovanému revolvingový úvěr formou umožnění úvěrového rámce, naposledy ve výši 50 429 Kč, který čerpal prostřednictvím kreditní karty dle doloženého přehledu transakcí, když ke dni 15. 6. 2020 došlo k poslednímu čerpání úvěru. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky společně s případně sjednaným pojištěním formou pravidelných měsíčních splátek ve výši min. 5 % z dlužné částky, nejméně vždy 500 Kč, a to aktuálně vždy k 17. dni v měsíci. Na základě smlouvy byly dohodnuty v přehledu podmínek specifické podmínky splácení úvěru, žalovaný aktuálně čerpal a zavázal se hradit bance úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 22,68 % ročně. Dále žalovaný ve smlouvě prohlásil srozumění s přehledem finančních důsledků nesplácení úvěru
a s poplatky dle sazebníku, které si s bankou sjednal. V případě nesplácení úvěru se žalovaný přímo ve smlouvě a dle příslušného sazebníku zavázal k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhradě nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč, poplatku za odeslání upomínky k úhradě ve výši 100 Kč a k placení úroku z prodlení ze splatného závazku v zákonné výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl dle smlouvy a dle čl. 2 Produktových podmínek povinen splácet úvěr řádně a včas. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy zejména tím, že se dostal do prodlení s více než 2 po sobě následujícími splátkami nebo 1 splátkou po dobu delší než 3 měsíce. Banka proto využila svého práva sjednaného v čl. 3 Produktových podmínek a od smlouvy odstoupila a dlužnou částku zesplatnila. Odstoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 30. 10. 2020, když odstoupení nabylo účinnosti dne 30. 11. 2020, tedy ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo odstoupení dáno k odeslání. Dlužnou částku splatnou v celém rozsahu včetně úroků, poplatků, smluvní pokuty a případně sjednaného pojistného v celkové výši 55 791,34 Kč byl žalovaný povinen ve stanovené lhůtě uhradit. Ode dne následujícího po dni zesplatnění požaduje žalobkyně z dlužného zůstatku poskytnutého úvěru, tedy jistiny ve výši 50 429 Kč, zaplacení smluvního úroku ve výši 22,68 % ročně a dále zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny 52 227,59 Kč, kterou tvoří navíc i částka dlužných poplatků, pojistného a smluvní pokuty v souladu s čl. 2 VOP. Dlužná částka nebyla ze stany žalovaného v plné výši uhrazena. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany banky postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021,
a to s účinností ke dni 15. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne 26. 1. 2021. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení: jistiny ve výši 50 429 Kč, pojistného ve výši 615,30 Kč, poplatků ve výši 700 Kč, smluvní pokuty ve výši 483,29 Kč, kapitalizovaného neuhrazeného smluvního úroku ve výši 3 563,75 Kč splatného ke dni 30. 11. 2020. Dále žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení smluvních úroků ve výši 22,68 % ročně z jistiny 50 429 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z celkové částky ve výši 52 227,59 Kč, sestávající se z jistiny 50 429 Kč, pojistného 615,30 Kč, poplatků 700 Kč, smluvní pokuty
483,29 Kč, od 1. 12. 2020 do zaplacení. Žalovanému byla dne 12. 2. 2021 doporučeně odeslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky, žalovaný přes tuto výzvu dluh neuhradil. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy o úvěru její právní předchůdce řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného, a to především na základě informací, které získal od žalovaného. Žalovaný přímo ve smlouvě prohlásil, že informace poskytnuté jím jako údaje k posouzení úvěruschopnosti jsou úplné, přesné a pravdivé, nezamlčel žádné relevantní informace. Následně, po pozitivním vyhodnocení získaných informací, byla s žalovaným uzavřena úvěrová smlouva. Přímo z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu bylo předchůdcem žalobkyně zjištěno, že žalovaný je od roku 2014 zaměstnán jako dělník ve právnická osoba a.s., výše jeho měsíčních příjmů činí 17 000 Kč, celkový měsíční příjem celé domácnosti činí 40 000 Kč, žalovaný žije v nájemním bytě, a to od roku 2010, celkové náklady domácnosti byly oceněny částkou 5 000 Kč měsíčně. Právní předchůdce žalobkyně činil dotazy do registru SOLUS, kde žalovaný nebyl veden jako osoba se závazky po splatnosti, dále činil dotazy do NRKI/BRKI. Žalovaný byl dále lustrován v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, katastru nemovitostí a registru ARES. Žalovaný z celkové poskytnuté částky 50 429 Kč neuhradil ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán, o odročení nežádal, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to žádostí o poskytnutí úvěru, standardními informacemi o poskytnutí úvěru, úvodním dopisem banky, všeobecnými obchodními podmínkami, produktovými podmínkami, sazebníkem banky, odstoupením od úvěrové smlouvy, výpisem z účtu, smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy, potvrzením o zaplacení úplaty, oznámením o postoupení pohledávky žalovanému včetně dokladu o odeslání, předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: právní předchůdce žalobkyně (zprostředkovatel úvěru právnická osoba anonymizováno, IČO) na základě rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb číslo smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou uzavřel s žalovaným dne 28. 5. 2020, poskytl žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem do výše 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr řádně a včas splácet, celková výše měsíční splátky (včetně pojištění, je-li sjednáno) minimálně 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč, aktuálně vždy k 17. dni v měsíci. Na základě smlouvy byly dohodnuty v Přehledu podmínek specifické podmínky splácení poskytnutého úvěru, žalovaný aktuálně čerpal a zavázal se hradit bance úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 22,68 % ročně. Žalovaný ve smlouvě uvedl, že je ženatý, bydlí v nájmu, má bankovní účet, má 2 vyživované děti, je zaměstnán v právnická osoba od 9/ 2014 jako dělník, řemeslník, opravář, jeho čistý měsíční příjem je 17 000 Kč, celkový příjem domácnosti 40 000 Kč, celkové náklady domácnosti 5 000 Kč, nemá žádné finanční závazky. V čl. VIII. smlouvy o revolvingovém úvěru„ Prohlášení zprostředkovatele“ je uvedeno, že zprostředkovatel prohlašuje, že ověřil údaje o klientovi uvedené v tomto formuláři, ověřil totožnost a provedl identifikaci klienta ve smyslu zákona č. 253/200/8 Sb., v platném znění. Naposledy žalovaný čerpal revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty 15. 6. 2020 ve výši 50 429 Kč. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy, když se dostal do prodlení s více než 2 po sobě následujícími splátkami, banka využila svého práva sjednaného v čl. 3 Produktových podmínek a od smlouvy odstoupila a dlužnou částku zesplatnila (odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 30. 10. 2020). Odstoupení od smlouvy bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 30. 10. 2020, nabylo účinnosti 30. 11. 2020, to znamená ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo odstoupení dáno k odeslání. Z předloženého výpisu z čerpání bylo zjištěno, že dlužná částka ke dni 29. 10. 2020 činila 55 791,34 Kč, z toho úroky 3 563,75 Kč, pojištění 615,30 Kč, poplatky 700 Kč, pokuta 483,29 Kč. Pohledávka za žalovaným byla ze strany původní věřitelky postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne 26. 1. 2021.
4. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
5. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy
o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
6. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti ve tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.
8. Oznámením o postoupení pohledávky žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky.
9. Soud posoudil zjištěný skutkový stav dle výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v té části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení jistiny úvěru. Žalobkyně prokázala, že právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy
o revolvingovém úvěru, kterou právní předchůdce žalobkyně jako věřitel uzavřel s žalovaným jako dlužníkem dne 28. 5. 2020, čerpal žalovaný revolvingový úvěr, naposledy ve výši 50 429 Kč. K poslednímu čerpání úvěru došlo dne 15. 6. 2020. Z této částky žalovaný ničeho neuhradil
a dosud dluží 50 429 Kč (což v průběhu řízení nebylo ničím zpochybněno). Zbývající částky, ať již neuhrazené úroky, pojistné, poplatky či smluvní pokuta, jejichž uplatnění má oporu v uzavřené smlouvě, nejsou žádány po právu, neboť smlouva byla shledána neplatnou. Žalobkyně totiž neprokázala, že by právní předchůdce žalobkyně řádným způsobem splnil svou povinnost zkoumat schopnost žalovaného dlužníka splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně nedoložila, z čeho konkrétně její právní předchůdce ověřoval tvrzený příjem žalovaného 17 000 Kč měsíčně (za jaké období). Není jasné, z čeho ověřoval tvrzený celkový příjem domácnosti 40 000 Kč měsíčně. Z ničeho neplyne, zda a jakým způsobem ověřoval pravidelné výdaje žalovaného. Co se týká„ celkových nákladů domácnosti“, je uváděna částka 5 000 Kč. Je uvedeno, že žalovaný je nájemníkem, zcela chybí údaje o tom, jaké má výdaje v souvislosti s bydlením. Uvedená částka celkových měsíčních nákladů domácnosti 5 000 Kč (nejméně čtyřčlenná rodina v nájemním bytě) objektivně vzbuzuje pochybnosti, není jasné, z čeho měly být tyto údaje ověřeny. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno a neprokázala, že její právní předchůdce by řádně splnil svou povinnost a dostatečně a s odbornou péčí zkoumal úvěruschopnost žalovaného dlužníka splácet poskytnutý úvěr. Právní předchůdce žalobkyně měl po získání informací uvedených ve smlouvě
o revolvingovém úvěru objektivně jakožto profesionál vyhodnotit situaci žalovaného a vyžádat si konkretizaci a doložení příjmů a pravidelných výdajů (chybí rozhodné doklady o tom, zda a v jaké výši platí žalovaný nezbytné výdaje na živobytí, na bydlení atd.) nebo ochránit žalovaného před nezodpovědným zadlužením případnou vlastní neznalostí a úvěr mu neposkytnout. Při dodržení zásady odpovědného úvěrování by pouze na základě žalovaným sdělených údajů, kdy není jasné, z čeho je právní předchůdce ověřoval a za jaké období, nemohla žalobkyně žalovanému úvěr poskytnout. Soud vyhodnotil smlouvu o spotřebitelském úvěru jako neplatnou, a to ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovení § 588 občanského zákoníku. Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací
a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela konvenuje ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, potažmo druhy jeho neplatnosti. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva v poměrech souzené věci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 občanského zákoníku vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dostál jím zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech. Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil nárok žalobkyně dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalobkyně má právo na zaplacení částky odpovídající rozdílu mezi částkou finančních prostředků, které žalovaný skutečně vyčerpal, a částkou, kterou žalobkyni (právnímu předchůdci) uhradil. To znamená že žalobkyně, na kterou původní věřitelka předmětnou pohledávku převedla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, se důvodně domáhá vrácení částky 50 429 Kč, a proto soud v této části žalobě vyhověl (výrok I. rozsudku). Současně vznikla žalovanému nevrácením uvedené částky druhotná povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení, jak má na mysli ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, a to v návaznosti na výzvu k zaplacení ze dne 12. 2. 2021. Ve výzvě byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky nejpozději do 27. 2. 2021, výzva byla zasílána doporučeně, podána na poště dne 12. 2. 2021. Ode dne 28. 2. 2021 je žalovaný s plněním dluhu v prodlení, nárok na zákonné úroky z prodlení vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jejich výše je v souladu s vládním nařízením č. 351/2013 Sb. Ve zbytku soud žalobu z důvodů uvedených výše zamítl (výrok II. rozsudku).
10. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, když měla neúspěch jen v poměrně nepatrné části (měla úspěch v 96 %). Přiznané náklady řízení sestávají ze soudního poplatku 2 612 Kč, dále z nákladů právního zastoupení 17 443,46 Kč Náklady právního zastoupení představují: odměnu advokáta za 4 úkony právní služby po 3 220 Kč (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby, účast u jednání dne 12. 5. 2022), 4x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč, což je v souladu s § 7, § 11, § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (advokátní tarif). Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za doplnění žaloby k výzvě soudu, protože pokud by byla žaloba od počátku v pořádku, nemusel by soud žalobkyni k doplnění vyzývat. Dále náklady řízení představují náhradu za ztrátu času 4 půlhodiny po 100 Kč k jednání soudu ze sídla advokáta k Okresnímu soudu v Opavě
a zpět, což je v souladu s § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu. Dále cestovné osobním automobilem registrační značka k jednání soudu, počet ujetých km celkem 82. Průměrná spotřeba pohonných hmot 6 l /100 km nafty v ceně 45,30 Kč (doložil), sazba základní náhrady za 1 km jízdy 4,70 Kč. Náhrada celkem za použití silničního motorového vozidla 608,28 Kč, což je v souladu s vyhláškou č. 511/2021 Sb., v platném znění. Zástupce žalobkyně v případě náhrady za promeškaný čas a náhrady na cestovních výdajích vyúčtoval pouze 1/3 výdajů, to je 133,34 Kč a 202,76 Kč, když dne 12. 5. 2022 proběhla za jeho účasti u Okresního soudu v Opavě 3 jednání, a to ve věcech sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka. V souladu s ustanovením
§ 137 odst. 3 o. s. ř. vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty (21% DPH), to je o částku
3 027,36 Kč, když zástupce žalobkyně je plátcem této daně, což soudu doložil. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit přiznané náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.
11. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen soudní poplatek za žalobu podle položky 2 bod 2 Sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek dle položky 1 bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků činí 2 612 Kč, žalobkyně dosud zaplatila 2 090 Kč, zbývá doplatit 522 Kč. Základem pro výpočet výše soudního poplatku, jak vyplývá z ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., v platném znění, zákona o soudních poplatcích, je částka 52 227,59 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).