Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 285/2021-58

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 105 164 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Návrh, jímž se žalobkyně domáhá vydání rozsudku pro zmeškání, se zamítá.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku ve výši 16 536 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 16 536 Kč ve výši 8,25 % ročně od 22. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku 88 628,41 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 72 055 Kč ve výši 8,25 % ročně od 22. 12. 2020 do zaplacení, úrok 102,29 % p. a. z částky 67 925,94 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení, maximálně do doby, nežli úrok dosáhne částky 228 470 Kč, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Návrh, jímž se žalobkyně domáhá vydání rozsudku pro zmeškání, se zamítá. II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku ve výši 16 536 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 16 536 Kč ve výši 8,25 % ročně od 22. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku 88 628,41 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 72 055 Kč ve výši 8,25 % ročně od 22. 12. 2020 do zaplacení, úrok 102,29 % p. a. z částky 67 925,94 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení, maximálně do doby, nežli úrok dosáhne částky 228 470 Kč, se zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala soudu dne 29. 6. 2021 žalobní návrh, jímž se domáhala uložení žalované povinnosti k úhradě částky 105 164 Kč s příslušenstvím s následujícími tvrzeními. Žalobkyně je od 11. 5. 2018 držitelem povolení České národní banky, poskytování spotřebitelských úvěrů, , o spotřebitelském úvěru, v platném znění. Před 11. 5. 2018 vlastnila veškerá potřebná podnikatelská oprávnění k poskytování spotřebitelských úvěrů. Do nabytí účinnosti , 30. 11. 2016, žalobkyně dle platné právní úpravy poskytovala spotřebitelské úvěry dle živnostenského oprávnění Poskytování spotřebitelského úvěru (ohlašovací vázaná živnost), viz veřejně přístupný živnostenský rejstřík, webová adresa. V období 1. 12. 2016 - 10. 5. 2018 byla oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry dle přechodných ustanovení , , dle kterého, kdo byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěr dle živnostenského oprávnění, může provozovat tuto činnost na základě živnostenského oprávnění do doby, než Česká národní banka rozhodne o žádosti o udělení oprávnění k činnosti, nejdéle do 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud tuto žádost podal do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Žalobkyně byla před nabytím účinnosti nového zákona o spotřebitelském úvěru držitelem živnostenského oprávnění k poskytování spotřebitelských úvěrů, 16. 2. 2017 podala žádost o udělení oprávnění k poskytování spotřebitelských úvěrů dle Byla tak oprávněna spotřebitelské úvěry poskytovat i od 1. 12. 2016 (účinnost citovaného zákona) do 10. 5. 2018. Mezi žalobkyní, věřitelem, a žalovanou, klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru číslo žalovanou podepsána 4. 7. 2019. Dle smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr 80 000 Kč, vyplacen 8. 7. 2019. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 166,87 % p. a. splácet ve 24 měsíčních splátkách á 7 933 Kč splatných vždy 15. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem srpen 2019, dle splátkového kalendáře, příloha oznámení o schválení úvěru, jež bylo žalované následně zasláno na dodejku. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla žalobkyní prověřena doklady a informacemi získaných od žalované, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované, atd.). Takto bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě uvedených údajů, informací z dotazovaných registrů, na základě tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Pro vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, obchodník, jednající s žalovanou, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaná dle , o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19, oznámila 22. 4. 2020 úmysl využít ochranné doby dle tohoto zákona. O délku ochranné doby se odložil čas plnění peněžitých dluhů vůči žalobkyni ze smlouvy. Ochranná doba trvala 1. 5. 2020 - 31. 10. 2020. Za dobu trvání ochranné doby vzniklo žalobkyni dle , právo na úrok za poskytnutí úvěru ve výši repo sazby vyhlášené Českou národní bankou zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobkyně žalované potvrdila přijetí oznámení o využití ochranné doby, sdělila den počátku a konce ochranné doby, výši, počet, četnost plateb, jež mají být provedeny po skončení ochranné doby, celkovou částku, kterou má zaplatit. Úrok za poskytnutí úvěru za dobu trvání ochranné doby byl splatný po splnění všech peněžitých dluhů, jejichž čas plnění byl odložen, dle platí, že plnění se na tento úrok započte až po splnění všech peněžitých dluhů, jejichž čas plnění byl odložen v důsledku využití ochranné doby. Dále dle citovaného zákona platí, že pokud bylo sjednáno plnění ve splátkách, výše splátek zůstává nezměněna, doba trvání úvěru se odpovídajícím způsobem upraví. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy, ocitla se v prodlení. Do data zesplatnění úvěru byly i uhrazeny částky vždy 7 933 Kč ve dnech 14. 8. 2019, 12. 9. 2019, 14. 10. 2019, 14. 11. 2019, 12. 12. 2019, 14. 1. 2020, 13. 2. 2020, 12. 3. 2020. Před zesplatněním úvěru pro prodlení vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut, 6.1. smlouvy, celkem 499 Kč (dle smlouvy žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty 499 Kč za každou splátku, u které je prodlení 30 dnů). Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek, u nichž se žalovaná ocitla v prodlení 30 dnů, smluvní pokuty celkem 1 x 499 Kč. Dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě činí splatnost 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku prodlení žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované, 6.2. smlouvy, celkem 400 Kč (dle smlouvy vzniká právo na zaplacení náhrady nákladů 200 Kč za každou splátku při prodlení o délce 15 dnů). Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek v prodlení o délce 15 dnů, náhrady nákladů celkem 2 x 200 Kč. Splatnost v každém jednotlivém případě je 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila.

3. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Dne 4. 7. 2019 byl učiněn Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouva o úvěru, číslo který byl téhož dne signován, tudíž akceptován všemi stranami smlouvy. Úvěr ve výši 80 000 Kč, celková částka k úhradě 190 392 Kč. Doba trvání úvěru činila 24 měsíců. Zápůjční úroková sazba, RPSN, byla uvedena ve výši 166,87 % p. a. Celková výše splátky činila 7 933 Kč, počet splátek 24, částka úroku za jeden kalendářní den činila 227,31 Kč. Dopisem ze dne 9. 7. 2019 bylo žalované adresováno Oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru číslo jehož přílohou je splátkový kalendář k uzavřené smlouvě, jedno vyhotovení smlouvy, spotřebitelský úvěr ve výši 80 000 Kč, celková částka k úhradě 190 392 Kč, doba trvání úvěru 24 měsíců, zápůjční úroková sazba 166,87 %, RPSN 159,17 %, částka úroku splatná za kalendářní den 227,31 Kč. Doručeno bylo dne 12. 7. 2019 /návrh smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru na číslo 10 - 13 spisu, oznámení o schválení úvěru na čl. 14 spisu, dodejka na čl. 22 spisu, splátkový kalendář na čl. 15 spisu, předsmluvní formulář – Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na čl. 24 – 26 spisu/

5. Dne 4. 7. 2019 žalovaná signovala Prohlášení klientů – informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru, kde je uvedeno, že se seznámila se všemi informacemi dle , byla provedena jeho identifikace a kontrola dle , seznámila se s informacemi o zpracování osobních údajů, souhlasem se zpracováním osobních údajů a bere na vědomí informace zde uvedené, je si vědoma sjednané výše úroků za úvěr a souhlasí s ní, úvěr je poskytnut nebankovním subjektem, nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoliv další osobě ani státu, není-li v dohodě o konsolidaci uvedeno jinak, nebyla proti ní podána žádná žaloba, ani si není vědoma důvodů, pro které by se tak mělo stát, není vydán žádný exekuční titul na peněžité plnění, nenachází se v úpadku či stavu hrozícího úpadku, nebyl podán insolvenční návrh či v posledních třech letech zamítnut pro nedostatek majetku, uvedené údaje jsou pravdivé a úplné. Dále jsou uvedeny kontaktní údaje zprostředkovatele a zastoupeného, údaje o postavení zprostředkovatele. Žalobkyně disponuje pracovní smlouvou žalované. /prohlášení na – 32 spisu, pracovní smlouva – elektronický systém soudu/

6. Dle registru SOLUS ke jménu žalované byla vedena dlužná částka po splatnosti 0 Kč, počet dlužných splátek 0 Kč, a to ke dni 4. 7. 2019. Dále byl veden příznak Z, datum vzniku 15. 2. 2019, datum zaplacení 4. 5. 2019, datum posledního nahrání 6. 5. 2019 /výpis z registru SOLUS na čl. 33 spisu/

7. Dle Dokladu o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu byla dne 8. 7. 2019 provedena platba na vrub účtu 0 bankovní účet ve výši 80 000 Kč /doklad o vyplacení úvěru na čl. 30 spisu/

8. V Hodnocení klienta signovaném dne 4. 7. 2019 bylo uvedeno, že žalovaná je zaměstnána s příjmem 22 030 Kč, celkový příjem na její straně činí částku 22 030 Kč, výdaje činí výdaje za bydlení (nájemné, inkaso) ve výši 1 000 Kč měsíčně, životní minimum 3 410 Kč, celkové měsíční výdaje tak činí 4 410 Kč, rezerva činí 1 000 Kč. Spoluúčastník, příjmy, výdaje spoluúčastníka nebyly uvedeny. Zaměstnavatel žalované právnická osoba, nástup do zaměstnání 22. 3. 2019, hlavní pracovní poměr, stav – svobodná, vzdělání s maturitou, bydlení zajištěno jinou formou. /hodnocení klienta na čl. 29 spisu/

9. Dle Karty klienta k číslu smlouvy číslo činila částka poskytnutého úvěru 80 000 Kč, smlouva signována 4. 7. 2019, nominální výše úvěru činila 190 392 Kč, délka 24 měsíců, smluvní odměna úvěru činila 110 392 Kč, žádost 4. 7. 2019 uhrazeno bylo 8 x 7 933 Kč ve dnech 14. 8. 2019, 12. 9. 2019, 14. 10. 2019, 14. 11. 2019, 12. 12. 2019, 14. 1. 2020, 13. 2. 2020, 12. 3. 2020 /karta klienta na čl. 17 spisu/

10. Dopisem ze dne 19. 5. 2020 bylo žalobkyní žalované sděleno, že na základě oznámení dle v souladu s  citovaného zákona ochranná doba ke smlouvě číslo začíná dnem 1. 5. 2020, končí dnem 31. 10. 2020. Je zasílán nový splátkový kalendář pro úhrady, po celou dobu trvání ochranné doby je zápůjční úroková sazba ponížena na výši repo sazby vyhlášené ČNB zvýšené o 8 procentních bodů, dle aktuálně platné sazby po dobu ochrannou tak činí 9 % p. a. Úrok přirostlý za dobu trvání ochranné doby je rozložen do dostatečných splátek na konci splátkového kalendáře. Celková částka, která má být po ochranné době uhrazena, se navyšuje o souhrn přirostlého úroku za dobu trvání ochranné doby a činí celkem 129 888,22 Kč. Nebude-li po skončení ochranné doby dle citovaného zákona hrazen úvěr dle nového splátkového kalendáře, lze jednostranně uplatnit sankce a vymáhat dluh i soudní cestou. /dopis, splátkový kalendář na spisu/

11. Dopisem ze dne 30. 10. 2020 byla žalované adresována Výzva k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru, když se žalované ocitla v prodlení k plnění ze smlouvy číslo. A dále byla žalované adresována Výzva k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru dopisem ze dne 16. 12. 2020 k plnění ze smlouvy číslo. /dopis na čl. 23, 27 spisu/

12. Dopisem ze dne 20. 12. 2020 bylo žalované adresováno Oznámení, jímž byla vyzvána k okamžité úhradě celkové dlužné částky ze smlouvy číslo /dopis na čl. 21 spisu/

13. Dle Úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, je žalobkyně nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru, činnost je povolena a datum oprávnění k činnosti je 11. 5. 2018. Povolena je činnost, jíž jest poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení, nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru. /výpis na čl. 35 spisu, veřejný rejstřík na čl. 42 spisu/

14. Dne 25. 10. 2018 vydal Mgr. jméno příjmení, Ph.D., MBA„ Vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek“: V tomto uvedl, že ať již je úvěrovou smlouvou stanovena efektivní úroková sazba nebo sazba nominální, východiskem kalkulace měsíční výše úroků je vždy nominální úroková sazba. Pokud je ve smlouvě uvedena efektivní úroková sazba, na základě uvedeného vztahu se lze dopočítat z efektivní úrokové sazby úrokové sazby nominální a s užitím této sazby následně dopočítat výši celkově placených úroků. Bez ohledu na uvedení nominální úrokové sazby či efektivní úrokové sazby absolutní výše celkově zaplacených úroků je v obou případech (uvedení efektivní či nominální úrokové sazby ve smlouvě) shodná. Přílohou vyjádření jsou dvě převodní tabulky uvádějící přepočet úrokové sazby z efektivní na nominální, kdy prvá z tabulek charakterizuje převod efektivní úrokové sazby na nominální úrokovou sazbu s východiskem ve výši efektivní úrokové sazby od 30 do 170 % p. a. pro celý p. b., druhá tabulka představuje tentýž převod, avšak pro efektivní úrokové sazby od 200 do 800 % p. a. s rozlišením po 100 p. b. Součástí vyjádření jsou tabulky výpočtu efektivní úrokové sazby, výpočtu efektivní úrokové míry na základě znalostí nominální úrokové míry, porovnání výše placených úroků při úročení nominální vs. efektivní úrokové sazby. (vyjádření, Příloha č. 1 – Tabulka č. 1: Převodní tabulka pro přepočet efektivní úrokové sazby na nominální úrokovou sazbu při měsíčním skládání úroků; rozmezí efektivní úrokové sazby od 30 do 170 % p. a., Tabulka č. 2: Převodní tabulka pro přepočet efektivní úrokové sazby na nominální úrokovou sazbu při měsíčním skládání úroků; rozmezí efektivní úrokové sazby od 200 do 800 % p. a. na čl. 36 – 39 spisu/

15. Žalované byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 9. 6. 2020, jehož obsahem je předžalobní upomenutí k úhradě dlužné částky. /předžalobní upomínka na čl. 16 spisu /

16. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

17. Dle Úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, je žalobkyně nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru, činnost povolena, oprávnění k činnosti 11. 5. 2018. Dne 4. 7. 2019 byl učiněn Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouva o úvěru, číslo téhož dne signován. Úvěr 80 000 Kč, celková částka k úhradě 190 392 Kč, doba trvání úvěru 24 měsíců, zápůjční úroková sazba, RPSN, uvedena ve výši 166,87 % p. a., výše splátky 7 933 Kč, počet splátek 24, částka úroku za jeden kalendářní den 227,31 Kč. Dopisem z 9. 7. 2019 bylo žalované adresováno Oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru číslo přílohou je splátkový kalendář k uzavřené smlouvě, jedno vyhotovení smlouvy. Doručeno 12. 7. 2019. Dne 4. 7. 2019 žalovaná signovala Prohlášení klientů – informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru, kde je uvedeno, že se seznámila se všemi informacemi dle , byla provedena identifikace a kontrola dle zákona číslo Sb., seznámila se s informacemi o zpracování osobních údajů, souhlasem se zpracováním osobních údajů, bere na vědomí informace zde uvedené, je si vědoma výše úroků za úvěr, souhlasí s ní, úvěr je poskytnut nebankovním subjektem, nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoliv další osobě ani státu, nebyla proti ní podána žádná žaloba, není vědoma, že by se tak mělo stát, není vydán žádný exekuční titul na peněžité plnění, nenachází se v úpadku, stavu hrozícího úpadku, nebyl podán insolvenční návrh, v posledních třech letech zamítnut pro nedostatek majetku. Žalobkyně disponuje pracovní smlouvou žalované. Dle registru SOLUS ke jménu žalované dlužná částka po splatnosti 0 Kč, počet dlužných splátek 0 Kč ke dni 4. 7. 2019. Dle Hodnocení klienta, signováno 4. 7. 2019, žalovaná je zaměstnána s příjmem 22 030 Kč, celkový příjem činí 22 030 Kč, výdaji jsou výdaje za bydlení (nájemné, inkaso) 1 000 Kč měsíčně, životní minimum 3 410 Kč, celkem měsíční výdaje 4 410 Kč, rezerva 1 000 Kč. Spoluúčastník, příjmy, výdaje spoluúčastníka nebyly uvedeny. Zaměstnavatel žalované právnická osoba, nástup do zaměstnání 22. 3. 2019, hlavní pracovní poměr, stav – svobodná, vzdělání s maturitou, bydlení zajištěno jinou formou. Dle Karty klienta k číslu smlouvy číslo, úvěr 80 000 Kč, smlouva signována 4. 7. 2019, nominální výše úvěru 190 392 Kč, délka 24 měsíců, smluvní odměna úvěru 110 392 Kč, žádost 4. 7. 2019, uhrazeno bylo 8 x 7 933 Kč ve dnech 14. 8. 2019, 12. 9. 2019, 14. 10. 2019, 14. 11. 2019, 12. 12. 2019, 14. 1. 2020, 13. 2. 2020, 12. 3. 2020. Dle Dokladu o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu dne 8. 7. 2019 byla provedena platba na vrub účtu 0 bankovní účet, 80 000 Kč. Dopisem ze dne 19. 5. 2020 žalobkyní žalované sděleno, že dle oznámení, , , ochranná doba ke smlouvě číslo začíná 1. 5. 2020, končí 31. 10. 2020, je zasílán nový splátkový kalendář pro úhrady, po celou dobu trvání ochranné doby zápůjční úroková sazba je ve výši repo sazby vyhlášené ČNB zvýšené o 8 procentních bodů, dle aktuálně platné sazby po dobu ochrannou činí 9 % p. a. Úrok přirostlý za dobu trvání ochranné doby je rozložen do dostatečných splátek na konci splátkového kalendáře. Celkem po ochranné době má být plněno po navýšení o souhrn přirostlého úroku za dobu trvání ochranné doby, 129 888,22 Kč. Nebude-li po skončení ochranné doby plněno dle nového splátkového kalendáře, lze jednostranně uplatnit sankce a vymáhat dluh i soudní cestou. Dopisem ze dne 30. 10. 2020 byla žalované adresována Výzva k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění úvěru, a dále dopisem ze dne 16. 12. 2020. Dopisem ze dne 20. 12. 2020 byla žalované adresována výzva k okamžité úhradě celkové dlužné částky ze smlouvy číslo. Dne 25. 10. 2018 vydal Mgr. jméno příjmení, Ph.D., příjmení„ Vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek“. Žalované byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 9. 6. 2020, předžalobní výzva.

18. Shora uvedené bylo zjištěno u listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaná žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporovala, žádné důkazy nepředložila.

19. Právní hodnocení:

20. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení , , v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ “).

21. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

22. Dle § 2398 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu..

23. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

24. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, , podle jehož platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

25. Podle a 2 platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

26. Podle platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

29. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

30. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva, jíž se žalobkyně zavázala rezervovat žalované sjednanou finanční částku, 80 000 Kč, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaná poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, přičemž takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí finanční částky. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru.

31. Dále, s ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v  , neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, tj. neposoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu ,„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. , v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.

32. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně svá zjištění omezila především na údaje uvedené žalovanou v rámci kontraktačního procesu. Kromě těchto údajů měla k dispozici výpis záznam registru SOLUS. Dále bylo v řízení prokázáno, že zkoumání úvěruschopnosti žalované bylo omezeno v zásadě pouze na údaje uvedené výhradně žalovanou, aniž byly od ní vyžádányy dokládající uvedená tvrzení, a to zejména k tvrzeným výdajům. Žalobkyně měla z listin dokládajících majetkové poměry žalované k dispozici pouzey dokládající její příjem, pracovní smlouvu. Při zkoumání úvěruschopnosti je však nutné zaměřit se a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Dle údajů uvedených žalovanou tato byla zaměstnána s příjmem 22 030 Kč měsíčně. Její výdaje jsou uvedeny 1 000 Kč za bydlení, 3 410 Kč životní minimum. Z tohoto je patrné, že výdaje žalované uvedenou v kartě zákazníka, hodnocení, nemohou odpovídat reálné situaci. Jednak částka životního minima není v žádné souvislosti s reálně vydávaným výdaji žalované. Především však částka výdajů na bydlení ve výši 1 000 Kč neodpovídá částkám hrazeným za bydlení v místě a čase. V uvedeném formuláři žalovaná označila způsob bydlení„ jiný“. Z tohoto vůbec není zřejmým, jakým způsobem žalované uspokojuje svoji bytovou potřebu, tento údaj není žádným způsobem ověřen tak, aby bylo možné posoudit reálné výdaje žalované hrazené v souvislosti s bydlením. Bytová potřeba je jednou ze základních potřeb člověka a výdaje s ní spojené by měly být hodnoceny jako základní výdaje žalované. Jak již však bylo uvedeno, tyto nebyly řádně ověřeny, údaj uvedený v kartě zákazníka nelze považovat za odpovídající skutečnosti. Nadto nebyly uvedeny ani ověřeny další skutečnosti týkající se majetkových poměrů žalované, osoby v domácnosti, příjem domácnosti, celkové výdaje domácnosti. Ve vztahu k případným závazkům žalované bylo jí signováno pouze Prohlášení klientů – informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru, na kteroužtou je třeba pohlížet stejně jako na kartu zákazníka (hodnocení).

33. Pokud žalobkyně ve věci předložila vyjádření soudního znalce, tak tento hodnotí jiné skutečnosti, nežli ty, které jsou pro posouzení věci rozhodné z hlediska shora citovaného. Soudní znalec zde z odborného hlediska posuzuje otázku úroků, jejich přepočtů. Soudní znalec není oprávněn činit právní závěry. Nicméně k tétoě je třeba odkázat na základní ustanovení vztahující se k závazkům ze smluv uzavíraných se spotřebitelem, , odst. 1 o. z., které uvádí, že veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Pokud musí být postupy, jimiž se lze dobrat přepočtu úrokové sazby z efektivní na nominální vysvětlovány soudním znalcem, je zcela nepochybné, že z hlediska spotřebitele není smluvní ujednání možné hodnotit jako jasné a srozumitelné.

34. Nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu neplatná.

35. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. -113 dospěl k závěru, že„ výklad předmětného ustanovení stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ S ohledem na právě citované tak soud smlouvu o zápůjčce č. anonymizováno dle shledal absolutně neplatnou, pročež je tak nutno peněžní prostředky, které byly dány žalované k dispozici, posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu a násl. o. z.

36. Ve vztahu ke shora citovanému soud hodnotí návrh žalobkyně na vydání rozsudku v režimu , odst. 1 Předpokladem pro rozhodnutí v režimu tohoto zákonného ustanovení jest, že tvrzení žalobce o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, odůvodňují uplatňovaný nárok. V souzené věci však na základě skutkových tvrzení tento závěr nelze učinit. Pro úplnost soud uvádí, že bylo-li žalobkyni dáno poučení dle , odst. 1, 3 s tím, nechť doplní skutková tvrzení, a k těmto označí důkazy k prokázání té skutečnosti, že byla řádně zjištěna úvěruschopnost žalované, tak další důkazy žalobkyně neoznačila. Skutková tvrzení doplnila tak, že uvedla, že má za to, že úvěruschopnost žalované byla řádně šetřena, obsahem spisového materiálu je i prohlášení klienta, v němž jsou majetkové poměry žalované uvedeny, nadto byly zjištěny informace systému evidujících dlužné osoby. Tedy další skutečnosti, na základě nichž by bylo možno uzavřít, že jimi byla doplněna skutková tvrzení v žalobě, důkazní návrhy, nebyly uvedeny. Proto bylo rozhodnuto, že návrh žalobkyně, jímž se domáhala rozhodnutí dle , se zamítá.

37. V řízení bylo prokázáno, že žalované byla bezhotovostně převedena částka ve výši 80 000 Kč. Dále bylo prokázáno, že žalovaná uhradila 8 x 7 933 Kč = 63 464 Kč. Pokud bylo žalované poukázáno 80 000 Kč, přičemž žalovaná vrátila částku 63 646 Kč, tak se žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku 80 000 Kč – 63 646 Kč, tudíž o částku 16 536 Kč a je povinna toto plnění dle § 2993 o. z. vrátit. Žalobkyně se domáhala úhrady částky 88 591 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 88 591 Kč ve výši 8,25 % ročně od 22. 12. 2020 do zaplacení, pohledávky 16 573,41 Kč, úroku 102,29 % p. a. z částky 67 925,94 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení, maximálně do doby, nežli úrok dosáhne částky 228 470 Kč. Jestliže se žalovaná obohatila o částku 16 536 Kč, tak nárok je důvodným v této částce. Ve zbytku, tedy pro částku 88 628,41 Kč (88 591 Kč + 16 573,41 Kč = 105 164,41 Kč – 16 536 Kč = 88 628,41 Kč, úrok 102,29 % p. a. z částky 67 925,94 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení, maximálně do doby, nežli úrok dosáhne částky 228 470 Kč, byl návrh jako nedůvodný zamítnut. Žalovaná tak byla zavázána k úhradě částky 16 536 Kč s příslušenstvím, když žalobkyni rovněž náleží dle ve spojení s  o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle ustanovení Žalovaná tudíž byla zavázána k úhradě úroku z prodlení z uvedené částky od 22. 12. 2020 do zaplacení. V té části, v níž se žalobkyně domáhala úhrady úroku z prodlení z částky 72 055 Kč, byl nárok žalobkyně shledán nedůvodným, proto byl v této části žalobní návrh zamítnut. Lhůta k plnění byla určena v souladu s  , když z obsahu spisu se nepodává žádná skutečnost, jež by odůvodňovala uložení delší lhůty k plnění, či plnění ve splátkách.

38. O náhradě nákladů rozhodl soud dle Žalobkyně byla dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně neúspěšnou. Žalované však v souvislosti s vedením sporu žádných nákladů nevzniklo. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze u Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.