Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 C 77/2022-17

Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Andrlovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa žalovaného

o zaplacení 56 001 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku 56 001 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 56 001 Kč od datum do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se částečně, co do povinnosti uhradit kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 398,86 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 56 001 Kč od datum do datum, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň – sever soudní poplatek ve výši 559 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit náklady řízení ve výši 16 158 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku 56 001 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 56 001 Kč od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se částečně, co do povinnosti uhradit kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 398,86 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 56 001 Kč od [datum] do [datum], zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň – sever soudní poplatek ve výši 559 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit náklady řízení ve výši 16 158 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>

1. Žalobkyně se po žalovaném žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum domáhala zaplacení částky 56 001 Kč s příslušenstvím, a to z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalovaného. V žalobě uvedla, že mezi jejím právním předchůdcem, spol. právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo (dále jen„ původní věřitel“) a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet, který žalovaný uvedl ve smlouvě. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 65 964 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 18 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 36 měsíčních splátkách po 3 999 Kč počínaje datum, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. V důsledku porušení smluvních povinností původní věřitel dluh ke dni datum zesplatnil. S ohledem na předčasnou splatnost dluhu nárokoval původní věřitel úhrady za služby, sjednané v čl. 1 smlouvy, jen ve výši splatné do data zesplatnění dluhu. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu původního věřitele řádně a včas neuhradil, vzniklo původnímu věřiteli právo požadovat ode dne následujícího po marném uplynutí poskytnuté lhůty pro úhradu dluhu úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Původní věřitel postoupil pohledávku z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne datum. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil pouze částku 3 999 Kč. Ke dni postoupení datum činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 111 805,69 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje po žalovaném pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení, požaduje tedy zaplacení dlužné jistiny ve výši 56 001 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 60 000 Kč a částkou ve výši 3 999 Kč zaplacenou žalovaným na tuto jistinu, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 398,86 Kč a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 56 001 Kč od datum do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1 398,86 Kč žalobkyně uvedla, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně počítaný z dlužné jistiny od datum do data postoupení datum.

2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu , , (dále jen „“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání vyslovila souhlas již v návrhu, žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.

3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že původní věřitel, spol. právnická osoba, IČO, postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením a násl. , , (dále jen „“). Současně původní věřitel dopisem ze dne datum, který byl dle podacího lístku odeslán žalovanému dne datum, splnil svoji informační povinnost vůči žalovanému týkající se postoupení pohledávek.

4. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo (dále též jen„ smlouva“), na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku 60 000 Kč s tím, že jako způsob čerpání byl dohodnut bezhotovostní převod na účet žalovaného. Doba trvání spotřebitelského úvěru byla ujednána v délce 36 měsíců a zápůjční úroková sazba ve vazbě na toto trvání činila 56,70 % p.a. Za poskytnutí spotřebitelského úvěru si dle čl. 1 smlouvy původní věřitel účtoval administrativní poplatek ve výši 18 000 Kč. Celková částka ke splacení za předpokladu řádného a včasného splacení spotřebitelského úvěru představovala dle čl. 1 smlouvy 143 964 Kč ulice procentní sazba nákladů činila 96,37 %. Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve 36 měsíčních splátkách s výší každé splátky 3 999 Kč. Žalobkyně doložila výpisem z účtu obec Spořitelny číslo že dne datum byla provedena tuzemská odchozí úhrada ve výši 60 000 Kč na číslo protiúčtu bankovní účet. Dopisem ze dne datum byl žalovaný upozorněn pro případ neuhrazení dlužných splátek v dodatečné lhůtě 30 dní od doručení dopisu, že se jeho dluh stane splatným v plné výši. Dopisem ze dne datum bylo žalovanému původním věřitelem oznámeno zesplatnění úvěru k témuž dni, a to pro neuhrazení dlužné splátky ani v dodatečné lhůtě. Žalobkyně prokázala, že dopisem ze dne datum předaným k poštovní přepravě dne datum byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka.

5. Podle , , každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě sd a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.

6. Podle výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

7. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením , ale především článku 36y.

10. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , dále například sp. zn. se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžnímiy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“.

11. Z veřejně dostupné databáze na webu obec národní banky (dále jen„ ČNB“), databáze časových řad příjmení, tabulky B1 číslo je zřejmé, že úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR (na spotřebu s fixací sazby nad 1 rok do 5 let včetně, kategorie UK4) činila v září 2019, kdy byla uzavřena smlouva o úvěru číslo 8,45 % ročně.

12. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k následujícím právním závěrům. Mezi žalovaným a původním věřitelem, spol. právnická osoba, IČO, byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. , na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč. Uzavřenou smlouvu o úvěru soud shledal za absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud ji tak shledal absolutně neplatnou dle ust. věta první K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ust. je vyloučena. Původní věřitel zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. Dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu, sp. zn. , ve spojení s daty z databáze na webu ČNB činila úroková sazba srovnatelných korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR v době uzavření smlouvy 8,45 %. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, to je 25,35 % ročně. V daném případě však úroková sazba činí 56,70 % ročně. K tomu RPSN jako sazba vyjadřující celkové náklady úvěru jako roční procento představuje 96,37 %. Je zřejmé, že částka, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec půjčené částky, tj. navýšení úvěru ve výši 60 000 Kč o 83 964 Kč při délce trvání úvěru 36 měsíců, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednávaného pro úvěry v daných obdobích. Struktura částky, která měla být vrácena, je nastavena tak, že sjednaná výše smluvního úroku představuje 65 964 Kč a administrativní poplatek 18 000 Kč. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutím úvěru zaplatit, představuje 140 % poskytnuté jistiny. Taková výše poplatku se zcela vymyká obvykle sjednávaným poplatkům, které za tuto službu účtují banky. V této souvislosti je třeba zohlednit závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne datum sp. zn. a ze dne datum sp. zn. , dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní. Na smlouvu o úvěru jako celek uzavřenou mezi žalovaným a původním věřitelem dne datum je třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení pro zjevný rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalovaného) jakožto slabší smluvní strany, když sjednané náklady úvěru svou výší ani zdaleka neodpovídají obvyklým poplatkům, které účtují bankovní subjekty. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud nárok žalobkyně vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení a násl. , kdy žalovaný se na úkor právního předchůdce žalobkyně (původního věřitele) plněním, které mu poskytl na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatil, a proto je povinen vydat žalobkyni částku 56 001 Kč, která odpovídá rozdílu mezi poskytnutou jistinou 60 000 Kč a částkou 3 999 Kč, kterou žalovaný již uhradil. Pokud jde o prodlení, soud dospěl k závěru, že v souladu s  mohlo být oznámení o postoupení pohledávky žalovanému doručeno nejdříve po uplynutí tří pracovních dnů od odeslání vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne datum, zaslané poštou téhož dne, tj. datum. V oznámení o postoupení pohledávky byla stanovena 10 denní lhůta k úhradě dlužné částky, která počala běžet dnem obdržení výzvy. Od datum tak nastalo na straně žalovaného prodlení a v této souvislosti byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení podle ve spojení s  a 2 Ve zbytku požadovaných nároků musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o úvěru, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit příslušenství pohledávky a úroky z prodlení od data následujícího po postoupení pohledávky.

13. Výrokem III. tohoto rozsudku soud uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 2 241 Kč na 2 800 Kč dle položky 1 písm. b) sazebníku, zbývá tak uhradit 559 Kč.

14. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení , kdy účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, přizná soud plnou náhradu nákladů řízení, pokud měl neúspěch v poměru nepatrném. Žalobkyně byla v řízení nepatrně neúspěšná, soud tak žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 158 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 241 Kč, doplatku soudního poplatku v částce 559 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 3 380 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v  a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 2 318 Kč.

15. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle a platební místo nákladů řízení podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.