Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 396/2021-20
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Martou Gottwaldovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”).
2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky částka jako příspěvku žalovaného
za nepojištěné vozidlo registrační značka za dobu od datum do datum (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky a nákladů na upomínání. Žaloba byla žalovanému doručena dne datum.
3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl k odporu žalovaného zrušen. Žalovaný podal ve věci odpor (na č.l. 10), kde uváděl, že mu vozidlo bylo odcizeno, platby kancelář řeší s jeho synem a přijde mu tak absurdní, že je věc řešena 2x. Potřebné doklady dodá do zákonného termínu. Odpor nebyl doplněn žádným vyjádřením ani doklady, jak bylo žalovaným avizováno.
4. V replice na č.l. 15 se žalobkyně vyjádřila v tom smyslu, že případ nepojištěného období, který je řešen se synem, se netýká předmětu sporu a není pro tento spor relevantní. Dále uvedla, že ze strany žalovaného nebyly dosud informace o odcizení vozu nijak doloženy, ač byl spolu s prvotní výzvou k úhradě poučen, jak má postupovat v případě, že nastaly okolnosti vylučující vznik nároku na úhradu příspěvku do garančního fondu, přičemž na základě tohoto poučení mohl namítat odcizení vozu. Žalovaný však ničeho nedoložil, ani záznam o odcizení vozu, ani výsledek šetření Policie ČR. V databázi nebyl nalezen žádný záznam v pátrání po vozech a reg.značkách. Informace žalovaného o odcizení vozu tak má žalobkyně za neprokázanou. Z registru vozidle plyne, že vozidlo je vedeno jako provozované.
5. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když žalobkyně vyjádřila
s tímto postupem souhlas již v žalobě a žalovaný souhlasil fikcí, když se k výzvě soudu
ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání, nevyjádřil a soud v souladu s poučením ve výzvě měl za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
6. Soud ze všech listin založených žalobkyní, které posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a má je za pravé a věrohodné, jakož i dostatečné ke zjištění skutkového stavu, dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Žalovaný byl vlastníkem, popř. provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru
nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód, VIN kód za dobu od datum
do datum. V předchozím období bylo vozidlo pojištěno u právnická osoba pod číslo to do datum, kdy byla smlouva ukončena pro neplacení pojistného. V uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu
o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Vozidlo tak nebylo pojištěno po dobu anonymizováno dní, čímž žalovaný porušil svou zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvou ze dne datum, doručené datum, přičemž splatnost příspěvku nastala v souladu s právními předpisy dne datum. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ačkoliv byl o zaplacení I. upomínkou ze dne datum a II. upomínkou ze dne datum. Žalovaná částka se skládá jednak z částky částka, odpovídající základu příspěvku
65 Kč, vynásobeného počtem dnů bez pojištění, tj. anonymizováno dny a dále z poplatku 300 Kč, spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalovaný ničeho neuhradil ani k předžalobní výzvě ze dne datum, jejíž doručení bylo prokázáno podacím lístkem ze dne datum (zjištěno: výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, výzvou k úhradě příspěvku
vč. přílohy a dokladu o doručení, upomínkami I. a II. k úhradě příspěvku, předžalobní výzvou ze dne
datum, vč. podacího lístku, pojistnou smlouvou, informací z registru silničních vozidel, negativní pátrání po vozidlech).
7. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 24c odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) je žalovaný povinen zaplatit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v jeho vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti. Výše příspěvku je stanovena přílohou zákona (65 Kč /den), tj. anonymizováno dní po 65 Kč. Součástí příspěvku dle § 24c odst. 2 zákona
o pojištění odpovědnosti jsou též náklady na uplatnění ve výši 300 Kč, dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále„ o. z.“), po dlužníkovi, který je
v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní
a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není
za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající
z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne datum do zaplacení, tj. ode dne následujícího po splatnosti příspěvku jako prvého dne prodlení žalovaného.
8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat její tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění soud určil jako standardní třídenní, jdoucí od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř.). Žalovaný na svou obranu sice tvrdil obecná tvrzení o tom, že došlo k odcizení vozu a o probíhajících jednáních žalobkyně s jeho synem, ovšem tato svá tvrzení nikterak nekonkretizoval, ani je nedoložil, tím spíše ani neprokázal, že by dlužnou částku uhradil, tedy nevyvrátil žalobní tvrzení
o neuhrazené dlužné částce, kde se důkazní břemeno ohledně úhrady přenáší
na žalovaného. Zároveň je třeba podotknout, že právě díky rozhodnutí věci bez jednání (které soud ve skutkově jednoduchých věcech preferuje s ohledem na ekonomii řízení), s nímž žalovaný souhlasil fikcí (viz odst. 5 odůvodnění tohoto rozsudku), alespoň nedošlo k navýšení nákladů žalovaného, spočívající v úhradě vyšších nákladů řízení protistrany
za účast právního zástupce u jednání.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce
částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty
ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky částka za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši částka dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka
ve výši částka. Pariční lhůtu soud určil opětovně ve standardní třídenní délce
(§ 160 o. s. ř.), přičemž náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokátka žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může
se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.