Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
3 C 23/2022-44
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Kopeckou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 5 257 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení 258 Kč, zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 999 Kč s úrokem ve výši 13,89 % ročně z částky 4 999 Kč od 1. 8. 2012 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 4 999 Kč od 16. 11. 2012 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 4 888 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení 258 Kč, zastavuje.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 999 Kč s úrokem ve výši 13,89 % ročně z částky 4 999 Kč od 1. 8. 2012 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 4 999 Kč od 16. 11. 2012 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 4 888 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 17. 12. 2021 domáhala po žalované zaplacení 5 257 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 31. 7. 2012 uzavřena smlouva o úvěru číslo na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované dne 1. 8. 2012 úvěr ve výši 4 999 Kč. Poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem měla žalovaná splatit ve 12 měsíčních splátkách po 892 Kč, počínaje měsícem září 2012. Žalovaná však ničeho nezaplatila. Z důvodu prodlení s úhradou splátky delším než 60 dnů byl úvěr zesplatněn dne 15. 11. 2012. Žalobkyně proto požadovala zaplacení jistiny úvěru ve výši 4 999 Kč s úrokem ve výši 13,89 % ročně od 1. 8. 2021, tj. od poskytnutí úvěru, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, tj. od 16. 11. 2021, do zaplacení. Žalobkyně dále žádala zaplacení smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátek ve výši 258 Kč s odkazem na čl. 10 odst. 10.1 bod a) a b) smluvních ujednání.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. K jednání nařízenému na den 12. 5. 2022 se žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí bylo doručení řádně a včas vykázáno. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované podle § 202 odst. 2 o. s. ř.
4. Zástupce žalobkyně se k jednání dostavil a před zahájením jednání ve smyslu § 96 odst. 4 o. s. ř. vzal žalobu co do zaplacení smluvní pokuty ve výši 258 Kč zpět.
5. Podle § 96 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jelikož k částečnému zpětvzetí žaloby došlo dříve, než soud začal ve věci samé jednat, postupoval soud podle § 96 o. s. ř. a řízení v části, v němž žalobkyně po žalované požadovala zaplacení 258 Kč, zastavil.
6. Ve zbývajícím rozsahu zástupce žalobkyně na podané žalobě setrval a navrhl vydání rozsudku pro zmeškání, jsou-li pro vydání tohoto rozsudku splněny podmínky. Žalované nebylo předvolání k jednání doručeno do vlastních rukou podle § 49 o. s. ř., proto podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání podle § 153b odst. 1 o. s. ř. splněny nebyly.
7. Z předložených důkazů zjistil soud následující skutkový stav:
8. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 31. 7. 2012 uzavřena smlouva o úvěru číslo. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované dne 1. 8. 2012 peněžní prostředky ve výši 4 999 Kč převodem na jí uvedený účet v úvěrové smlouvě. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve 12 měsíčních splátkách k 15. dni v měsíci po 892 Kč s tím, že první splátka byla splatná 15. 9. 2012 Celkem měla žalovaná zaplatit 10 700 Kč. V úvěrově smlouvě chybí údaj o procentuální výši smluvního úroku, tato podle parametrů úvěru (jistina 4 999 Kč při době splácení 12 měsíců po 892 Kč) odpovídá úrokové sazbě 170,73 % ročně (viz webová adresa). Po případ prodlení žalované s úhradou splátky nebo její části po dobu delší než 60 dnů bylo ujednáno, že dojde k automatickému zesplatnění všech dosud nesplatných závazků žalované. Výzvou ze dne 30. 11. 2021, která byla odeslána dne 9. 12. 2021, byla žalovaná upomínána k zaplacení žalované částky s upozorněním, že v případě nezaplacení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou.
9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala žalobu již za účinnosti nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), postupoval soud podle § 3028 odst. 3 tohoto zákona, podle kterého se řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Jelikož mezi stranami nebylo toto ujednáno, postupoval soud podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, platného do 31. 12. 2013.
10. Po právní stránce soud hodnotil spor jako spor ze smlouvy o úvěru dle § 497 a násl. obch. zák.
11. Podle § 497 obch. zák. platilo, že smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 502 odst. 1 obch. zák. je dlužník povinen od doby poskytnutí peněžních prostředků platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.
13. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o úvěru a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se smluvního úroku neplatná. Žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 4 999 Kč, který měla žalovaná splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Žalovaná se však dostala do prodlení s úhradou splátek, když na svůj dluh neuhradila ničeho. Požadavek žalobkyně na zaplacení jistiny úvěru proto soud považuje za důvodný.
14. Úrok sjednaný ve smlouvě ve výši 170,73 % ročně však soud považuje za nepřiměřeně vysoký a nemravný. V době poskytnutí úvěru, tj. v srpnu 2012 totiž činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu 13,89 % ročně. Přitom podle ustálené judikatury platí, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jejich sjednání, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. 4 Tdo 416/2013, půjčka s úrokem přesahujícím 44 % ročně je plněním, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru ve smyslu přečinu lichvy podle § 218 odst. 1 tr. zákoníku.
15. V daném případě má tedy žalobkyně nárok pouze na úroky ve výši nejvýše přípustné. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požaduje úrok ve výši 13,89 % ročně, tedy obvyklý úrok, jak uvedeno shora, tak soud žalobkyni úrok v požadované výši přiznal.
16. S ohledem na výše uvedené soud podané žalobě, se zohledněním částečného zpětvzetí, vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 4 999 Kč s úrokem ve výši 13,89 % ročně od 1. 8. 2012 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně od 16. 11. 2012 do zaplacení.
17. Nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení se pak opírá o § 369 odst. 1 obch. zák., výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za jehož účinnosti se žalovaná ocitla v prodlení.
18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a podle § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. Z procesního hlediska žalobkyně zavinila částečné zastavení řízení co do zaplacení částky 258 Kč, neboť vzala podanou žalobu zčásti zpět, aniž by částečné zpětvzetí žaloby zapříčinila žalovaná. Ohledně zbývající žalované částky ve výši 4 999 Kč byla žalobkyně zcela úspěšná. Žalobkyně má tedy podle rozdílu mezi úspěchem a neúspěchem nárok na zaplacení 90 % jí vynaložených nákladů.
19. Žalobkyně požadovala náhradu zaplaceného soudního poplatku a dále náhradu nákladů právního zastoupení, které vyčíslila na 11 093,54 Kč (4 úkony právní služby po 1 500 Kč a 4 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč, cestovné ve výši 1 037,64 Kč a náhradu za promeškaný čas ve výši 600 Kč spolu s 21% DPH). Okresní soud však nesouhlasí s požadavkem žalobkyně na postup podle § 7 bod 4. vyhlášky č. 177/1996 Sb. V projednávané věci je třeba vycházet z § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který je žalobkyní opakovaně uplatňován ve skutkově i právně obdobných věcech, byť lze připustit, že v jednotlivostech se skutková i právní argumentace obsažená v podávaných žalobách může lišit, a předmětem řízení je současně částka nepřevyšující 50 000 Kč. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je tak nutno i v tomto případě vycházet z § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty do 10 000 Kč částkou 200 Kč a z odst. 5 písm. a) citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2.
20. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za převzetí zastoupení, předžalobní upomínku a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 200 Kč, 3 paušálními náhradami po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky, odměnou za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 3 ve spojení s § 7 bodem 4. téže vyhlášky za účast u jednání ve výši 1 500 Kč, paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 14 odst. 5 písm. b) téže vyhlášky, cestovným ve výši 1 037,64 Kč a náhradou za ztrátu času ve výši 600 Kč za 6 započatých půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí 5 430,64 Kč. Z takto vypočtené výše nákladů řízení žalobkyni přísluší 90 %, tj. částka 4 888 Kč. Soud proto uložil žalované povinnost nahradit příslušnou část nákladů tohoto řízení žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
21. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku ve výroku I. je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, a to prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích.
Proti tomuto rozsudku ve výroku II. a III. není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.)
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.