Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 23/2022-38

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Polanskou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 9 704 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 6 704 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 6 704 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky 9 704 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalující společnost poskytla na žádost žalovaného dne 22. 6. 2021 spotřebitelský úvěr ve výši 3 000 Kč, splatný do 30 dnů. Žalobkyně uvedla, že totožnost žalovaného byla ověřena pomocí ověřovací platby ve výši 1 Kč, kterou žalovaný zaslal ze svého bankovního účtu a z kopie jeho občanského průkazu. Do současné doby však žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně zaslala žalovanému dvě upomínky, v souvislosti s nimiž vznikly žalobkyni prokazatelné náklady a za tyto je účtována náhrada paušální částkou ve výši 450 Kč resp. 650 Kč. Žalobkyně byla dále nucena předat pohledávku inkasnímu řízení a za to žalovanému naúčtovala náhradu nákladů na toto pověření ve výši 1 500 Kč. Tato částka tedy představuje inkasní poplatek inkasní agentuře na úhradu jejích nákladů. Žalobkyně uvedla, že podpisem smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku se žalovaný zavázal úvěr vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 204 Kč. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu ve výši 900 Kč, tj. 30 % jistiny. Žalovanému byla zaslána dne 30. 8. 2021 předžalobní upomínka, ale žalovaný dlužnou částku neuhradil. Spolu se svým nárokem na zaplacení pohledávky ve výši 3 000 Kč žalobkyně požaduje zaplacení částky 2 600 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky.

2. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle , když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně i žalovaný byli vyzváni, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalobkyně s navrhovaným postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a proto soud postupoval podle a předpokládal, že k tomuto postupu nemá námitek.

3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

4. Žalobkyně ke svému tvrzení předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru, datovanou dnem 22. 6. 2021, ve které je jako úvěrující označena žalující společnost a jako úvěrovaný žalovaný. Podle čl. 2 se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč. Dle čl. 4 byl sjednán úrok z úvěru ve výši 39 % ročně a podle článku 4.4. se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 204 Kč. Podle čl. 5 byl žalovaný povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve lhůtě 30-ti dnů. Podle č.l. 7 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 15 % z jistiny poskytnutého úvěru za každé porušení smluvní povinnosti. Dále podle čl. 7 byl sjednán poplatek ve výši 450 Kč za první upomínku, poplatek ve výši 650 Kč za druhou upomínku a poplatek ve výši 1 500 Kč za náklady spojené s předáním a úhrady ceny za vymáhání pohledávky cestou inkasní agentury.

5.u ze dne 2. 8. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu au ze dne 16. 8. 2021 mu byla zaslána poslední upomínka před předáním a vymáháním.

6.u ze dne 30. 8. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného před podáním žalobního návrhu k plnění dlužné částky.

7. Podle , , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Podle , , lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

9. Podle , , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle , , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle , , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle , , má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

13. Podle , , k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

14. Podle , , ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

15. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 3 000 Kč je důvodný. S ohledem na okolnosti, které předcházely odeslání této částky na účet žalovaného, má soud za to, že byla prokázána vůle žalovaného uzavřít s žalující společností smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalovaný totiž dodržel postup stanovený ve smlouvě o spotřebitelském úvěru, resp. v předsmluvní informaci. V řízení tak bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, když tato smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku. Bylo prokázáno, že částka 3 000 Kč byla žalovaným převzata dne 22. 6. 2021 a že účastníci si sjednali splatnost 30 dnů. V řízení nebylo prokázáno, ale ani tvrzeno, že by žalovaný částku 3 000 Kč, kterou mu žalobkyně půjčila, žalující straně vrátil, a proto soud vyhověl návrhu na zaplacení částky 3 000 Kč, když zároveň žalovanému uložil, aby žalobkyni částku 3 000 Kč zaplatil.

16. Smlouvu, kterou účastnici dne 22. 6. 2021 uzavřeli, posoudil po právní stránce soud jako smlouvu o spotřebitelském úvěru podle Zároveň se jedná o spotřebitelský úvěr a spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ust. a násl. Vzhledem k tomu nepovažuje soud za oprávněný návrh žalobkyně v části, kdy se domáhala zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 204 Kč a smluvní pokuty ve výši 900 Kč. Nárok na tyto částky žalobkyně dovozuje ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, která byla sjednána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a proto takový postup odporuje platnému právu. V případě poplatku za sjednání půjčky a smluvní pokuty, nepřihlížel soud ke smluvnímu ujednání, neboť jej hodnotí v relaci ke spotřebiteli, jako ke slabší smluvní straně, jako nepřiměřené. S ohledem na ustanovení o.z., soud proto nárok žalobkyně za zaplacení poplatku za sjednání půjčky a dále smluvní pokuty nepřisvědčil a v této části žalobu zamítl.

17. Vzhledem k výše uvedenému proto soud nemohl vyhovět žalobě v části týkající se zaplacení částky 4 104 Kč, a proto v této části soud návrh žalobkyně jako nedůvodný zamítl.

18. Žalobkyně se současně domáhala zaplacení částky 2 600 Kč, které mají představovat náklady spojené s uplatněním pohledávky. Podle jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. V souzené věci však nemohly být žalobkyni přiznány náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč, neboť nebyly splněny předpoklady uvedené ve výše citovaném ustanovení vládního nařízení. Žalobkyně nejen neprokázala, ale ani netvrdila, že by se mezi účastníky tohoto řízení mělo jednat o vzájemný závazek podnikatelů. jméno žalobkyně v návrhu uváděla, že smlouva, která byla mezi účastníky uzavřena, je smlouvou o spotřebitelském úvěru, a proto se nemůže domáhat nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které přicházejí v úvahu pouze v případě, že se jedná o vzájemný závazek podnikatelů.

19. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení podle , neboť žalobkyně měla ve věci úspěch pouze ve výši 31 %, tedy její neúspěch byl v rozsahu 69 % a protože nebyla v řízení úspěšná a žalovaný žádné náklady řízení neuplatnil, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud neshledal podmínky pro použití ust.

Poučení:

Proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, není odvolání přípustné, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.