Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
35 C 121/2022-30
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 3. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 21. 4. 2019 do 2. 7. 2021 a úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 3. 7. 2021 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 902,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 3. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 21. 4. 2019 do 2. 7. 2021 a úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 3. 7. 2021 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 902,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Žalobou, podanou dne 2. 1. 2022, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 10 000 Kč od 21. 4. 2019 do zaplacení z titulu smlouvy o zápůjčce (dále jen„ Smlouva“) uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně – právnická osoba s. r. o. (dále jen„ Společnost“) a žalovaným dne 29. 1. 2019 prostřednictvím internetu. Žalovaná částka byla tvořena nesplacenou jistinou ve výši 10 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 5. 2019 postoupila právnická osoba s. r. o. pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní upomínku zástupce žalobkyně.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
Závěr o skutkovém stavu
4. Žalobkyně soudu předložila listinu označenou jako„ Smlouva o podnikatelské zápůjčce anonymizováno číslo“, která měla být uzavřena mezi Společností a žalovaným jakožto podnikatelem; tato listina není opatřena podpisem žalobkyně ani žalovaného, kdy místo podpisu žalovaného je uvedeno, že projev vůle uzavřít tuto smlouvu projeven podáním žádosti o zápůjčku podle VOP; žádné všeobecné obchodní podmínky nebyly soudu předloženy, přičemž projev vůle žalovaného nevyplývá ani ze záznamu e-mailové korespondence (viz Smlouva o podnikatelské zápůjčce anonymizováno číslo záznam e-mailové korespondence). Dne 30. 1. 2019 zaslala Společnost na účet č. bankovní účet, jehož majitelem je žalovaný, částku 10 000 Kč s popisem„ Pujcka“ (viz sdělení právnická osoba). Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 14. 5. 2019 postoupila Společnost žalobkyni pohledávku za žalovaným ve výši 37 589 Kč z titulu Smlouvy (viz smlouva o postoupení pohledávky ze dne 14. 5. 2019). Předžalobní upomínkou ze dne 24. 6. 2021, zaslanou 25. 6. 2021, vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 45 434 Kč do 7 dnů od odeslání výzvy s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz dopis ze dne 24. 6. 2021 vč. poštovního podacího archu).
Právní posouzení věci
5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
8. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
9. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
13. Nejprve se soud zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně. Společnost postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným ze Smlouvy na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 14. 5. 2019 uzavřené mezi Společností jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávky, v níž byla dostatečně určitě vymezena pohledávka za žalovaným, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele prokázána nejpozději při dokazování provedeném při jednání dne 31. 5. 2022, čímž postoupení pohledávky nabylo i vůči žalovanému účinnosti. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009 (uveřejněném pod č. 27/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.), nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.
14. Žalobkyně tvrdila, že Společnost a žalovaný uzavřeli dne 29. 1. 2019 prostřednictvím elektronických prostředků Smlouvu, na základě které poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč, kterou byl žalovaný povinen žalobkyni vrátit do 20. 4. 2019. Na základě listiny označené jako„ Smlouva o podnikatelské zápůjčce anonymizováno číslo“, kterou žalobkyně soudu předložila k důkazu, závěr o uzavření smlouvy o zápůjčce mezi Společností a žalovaným učinit nešlo, když na této listině absentoval podpis kteréhokoliv účastníků, a z dokazování nevyšel najevo ani jiný projev vůle žalovaného Smlouvu uzavřít, kdy za takový projev vůle nelze považovat předložení záznamu z e-mailové korespondence, v níž ve skutečnosti žalovaný nijak nevystupoval; jednalo se tedy o jakousi vnitřní korespondenci Společnosti. Jestliže žalobkyně svůj nárok v řízení uplatněný stavěla na existenci Smlouvy, jejíž existence provedeným dokazováním nebyla dovozena, bylo na žalobkyni, aby pak doplnila tvrzení, jakým konkrétním způsobem byla příslušná smlouva o zápůjčce uzavřena, tedy kdo a jakým způsobem navrhl uzavření Smlouvy, kdo a jakým způsobem Smlouvu akceptoval a jakým způsobem se stala Smlouva perfektní, tedy že projev vůle jednotlivých smluvních stran byl doručen druhé smluvní straně, přičemž svá tvrzení podložila příslušnými důkazními návrhy. Tvrzení, že k uzavření Smlouvy mělo dojít prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek Společnosti webová adresa), kdy žalovaný měl učinit návrh na uzavření smlouvy prostřednictvím vyplnění internetového formuláře dle pokynů uvedených na webovém portálu, aniž by přitom žalobkyně toto tvrzení jakkoliv podložila adekvátními důkazy, je v tomto ohledu zjevně nepostačující. Tyto skutečnosti vyplynuly zcela najisto až z dokazování provedeného u jednání konaného dne 31. 5. 2022. Žalobkyně se tohoto jednání nezúčastnila, kdy svou neúčast omluvila a souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti; při splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. toto jednání proběhlo v její nepřítomnosti, čímž se žalobkyně sama připravila o možnost být soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nutnosti vylíčit patřičná skutková tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání.
15. Lze tedy uzavřít, že jestliže žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dlužné jistiny zápůjčky ve výši 10 000 Kč, nebylo možné žalobnímu návrhu vyhovět.
16. S ohledem na zásadu iura novit curia se soud zabýval otázkou, zdali bylo možné právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovaným kvalifikovat jiným způsobem.
17. Jestliže z dokazování vyplynulo, že Společnost zaslala dne 30. 1. 2019 na účet č. bankovní účet, vedený na žalovaného, částku 10 000 Kč, je třeba při absenci závěru o uzavření smlouvy o zápůjčce posoudit právní poměr mezi účastníky jako bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaný obdržel od Společnosti na svůj účet částku 10 000 Kč, aniž by pro takovou platbu existoval právní důvod; došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. To, oč se žalovaný obohatil (částka 10 000 Kč), je povinen žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena, vydat ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z.
18. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se tak v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění; nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Žalobkyně nepochybně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky až dopisem svého zástupce ze dne 24. 6. 2021, odeslaným dne 25. 6. 2021, kdy se tento dopis dostal do sféry žalovaného podle § 573 o. z. třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 30. 6. 2021, přičemž v dopise poskytnutá lhůta 7 dnů k plnění ode dne odeslání uplynula dne 2. 7. 2021. Jelikož žalovaný žalobkyni v termínu splatnosti dlužnou částku 10 000 Kč neuhradil a neučinil tak dobrovolně ani doposud, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím.
19. Úrok z prodlení je sankcí za prodlení žalovaného s řádnou a včasnou úhradou jeho závazků, přičemž nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z. Žalobkyně se domáhala úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč za období od 21. 4. 2019 do zaplacení. S ohledem na výsledky dokazování je však třeba uzavřít, že žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením částky 10 000 Kč teprve dne 3. 7. 2021, a nikoliv již dne 21. 4. 2019, jak tvrdila žalobkyně. Žalobkyni tak vzniká od 3. 7. 2021 nárok na úroky z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (8,5 %). Žalobkyni je tak možné přiznat nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč, avšak až od 3. 7. 2021 do zaplacení.
20. Vzhledem k výše uvedenému soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 3. 7. 2021 do zaplacení (výrok I.), naopak pro nedůvodnost zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 21. 4. 2019 do 2. 7. 2021 a úroku z prodlení 1,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 3. 7. 2021 do zaplacení (výrok II.).
Náklady řízení a lhůta k plnění
21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo nutno k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně se ke dni vydání rozhodnutí domáhala zaplacení částky 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 21. 4. 2019 do zaplacení, který lze ke dni vydání rozhodnutí kapitalizovat na částku 3 034,52 Kč, celkem se tak domáhala zaplacení částky 13 034,52 Kč. Žalobkyni byla přiznána částka 10 000 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 3. 7. 2018 do zaplacení, který lze ke dni vydání rozhodnutí kapitalizovat na částku 775,48 Kč, celkem tak jí byla přiznána částka 10 775,48 Kč. Uvedené znamená, že žalobkyně měla ve věci 83 % úspěch a neúspěšná byla ze 17 %. Odečtením neúspěchu od úspěchu vychází, že žalobkyně má právo na náhradu 66 % svých nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění svého práva.
22. Soudu je z úřední činnosti známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném touž žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni svědčí právo na náhradu nákladů řízení. Protože byly splněny podmínky dle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení podle § 14b cit. vyhl. Náklady účelně vynaložené k uplatnění práva tvoří:
zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč;
odměna za zastoupení žalobkyně advokátem dle cit. vyhl., a to v plné výši za dva úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a písemném podání žaloby a ve výši jedné poloviny za jeden úkon právní služby spočívající v jednoduché výzvě k plnění;
sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 10 000 Kč činí podle § 14b odst. 1 bod 1 cit. vyhl. částku 200 Kč;
celkem tak odměna za zastoupení žalobkyně advokátem činí částku 500 Kč;
tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.), celkem tedy 300 Kč;
DPH ve výši 21% ze základu 800 Kč, tedy DPH ve výši 168 Kč.
Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 66 % z uvedené částky 1 368 Kč, tedy částku 902,90 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně (výrok III.).
23. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.