Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 C 188/2022-15

Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Andrlovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

trvale bytem adresa žalované

o zaplacení 8 531,60 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit částku 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 500 Kč od datum do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se částečně, co do povinnosti uhradit částku ve výši 4 620,23 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 120,23 Kč od datum do datum, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 620,23 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 545,04 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 810,74 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč, částku 2 411,37 Kč, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň – sever soudní poplatek ve výši 600 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit částku 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 500 Kč od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se částečně, co do povinnosti uhradit částku ve výši 4 620,23 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 120,23 Kč od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 620,23 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 545,04 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 810,74 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč, částku 2 411,37 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň – sever soudní poplatek ve výši 600 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení jednak částky 6 120,23 Kč s příslušenstvím a náklady spojenými s uplatněním pohledávky a jednak částky 2 411,37 Kč coby smluvní pokuty. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne datum uzavřela se společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen jako„ původní věřitel“) smlouvu o úvěru číslo. Na základě smlouvy poskytl původní věřitel žalované úvěr ve výši 11 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala spolu s jistinou úvěru uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 9 440 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, a to ve 14 měsíčních splátkách po 1 460 Kč. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku připadala na den datum. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Do sjednané doby splatnosti úvěru žalovaná uhradila částku ve výši 9 500 Kč, která odpovídá šesti řádně uhrazeným splátkám. Na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši 4 879,99 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 4 620,23 Kč. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou částky 10 940 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 6 120,23 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 4 819,77 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni datum. Ode dne datum je žalovaná v prodlení, v důsledku čehož vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Následně původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalované, žalobkyně učinila rozhodnutí v soudním řízení ku prospěchu žalované neuplatnit postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupeného smluvního úroku po splatnosti úvěru jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Rozklad žalované pohledávky za žalovanou je tak následující: nesplacená jistina 6 120,23 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 330,51 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 2 883,28 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 546,81 Kč, nesplacený inkasní poplatek 1 059,17 Kč, postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 990,97 Kč, za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku (splatnost poslední splátky), tj. od datum do datum, kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 6 120,23 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně (dle opravného vyjádření žalobkyně ze dne datum), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 545,04 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od datum do datum, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 6 120,23 Kč, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč a smluvní pokuta ve výši 2 411,37 Kč. Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobkyni postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobním návrhu uplatněno jako kapitalizovaný úrok. Výše požadovaného kapitalizovaného úroku 5 810,74 Kč je tak tvořena součtem nesplaceného úroku 330,51 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 2 883,28 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 546,81 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 1 059,17 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu za období po konečné splatnosti ve výši 990,97 Kč. Vzhledem k tomu, že zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni postoupen kapitalizovanou částkou, představuje tento v žalobním návrhu kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši po revizním přepočtu, jak je uvedeno výše. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem zesplatnění závazku, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od datum z jistiny ve výši 6 120,23 Kč. V rámci žalobního návrhu pak žalobkyně ku prospěchu žalované nenárokuje náhradu za všechny úkony mimosoudního vymáhání pohledávky, ale pouze za část z nich, a to tak, že si nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky v celkové výši 690 Kč, za odeslaný obyčejný dopis v počtu 1× 39 Kč a cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy v počtu 3× 217 Kč. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli v souladu se 4. odstavcem na 1. straně smlouvy pod rekapitulací závazku právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V rámci revizního přepočtu smluvní pokuty žalobkyně ku prospěchu žalované požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 6 120,23 Kč, a to za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od datum do datum. Žalobkyně tak po žalované nárokuje úhradu smluvní pokuty za prodlení se splacením závazku ve výši 2 411,37 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně zaslala žalované poslední upomínku dne datum.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu , , (dále jen „“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě, zatímco žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.

3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností k témuž dni, bylo zjištěno, že původní věřitel, spol. právnická osoba, IČO, postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna původním věřitelem jako postupitelem dopisem ze dne datum, který byl předán k poštovní přepravě dne datum, jak je patrné z podacího archu.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o úvěru číslo ve spojení s přílohou číslo kterou tvoří předpis splátek, (dále též jen„ smlouva“) soud zjistil, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena dne datum smlouva o úvěru, na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalované částku 11 000 Kč, přičemž podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že uvedená částka jí byla předána v hotovosti v místě jejího bydliště. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit s navýšením o celkem 9 440 Kč (sestávajícím z úroku ve výši 1 059 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru 5 390 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru 1 011 Kč a inkasního poplatku ve výši 1 980 Kč) ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 460 Kč. První splátku byla přitom žalovaná povinna uhradit do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka byla splatná vždy do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. V této souvislosti bylo ve smluvních podmínkách smlouvy o úvěru ve vazbě na počet sjednaných splátek uvedeno, že roční zápůjční úroková sazba činí 15 % a RPSN 272,44 %. Z předžalobní výzvy ze dne datum ve spojení s podacím archem ze dne datum soud zjistil, že žalované byla zaslána výzva s upozorněním, že neuhradí-li žalovaná dluh ve stanovené lhůtě, obrátí se žalobkyně žalobou na příslušný soud.

5. Podle , , každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě sd a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.

6. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

7. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením , ale především článku 36y.

10. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , dále například sp. zn. se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžnímiy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“.

11. Z veřejně dostupné databáze na webu obec národní banky (dále jen„ ČNB“), databáze časových řad příjmení, tabulky B1 číslo je zřejmé, že roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR činila v srpnu 2019, kdy byla uzavřena smlouva o úvěru číslo 8,78 %.

12. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Mezi žalovanou a původním věřitelem, spol. právnická osoba, IČO, byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o.z., na jejímž základě poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč. Uzavřenou smlouvu o úvěru soud shledal za absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud ji tak shledal absolutně neplatnou dle ust. § 588 věta první o.z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ust. § 577 o.z. je vyloučena. Původní věřitel zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. Dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu, sp. zn. , ve spojení s daty z databáze na webu ČNB činila roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR v době uzavření smlouvy 8,78 %. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, to je 26,34 % p.a. V daném případě však RPSN činí 272,44 %. Přestože RPSN není totéž co úrok, když tato sazba vyjadřuje právě celkové náklady úvěru jako roční procento, je zřejmé, že částka, kterou měla žalovaná zaplatit nad rámec půjčené částky, tj. navýšení úvěru ve výši 11 000 Kč o 9 440 Kč při délce trvání úvěru 14 měsíců, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro úvěry v daných obdobích. Struktura částky, která měla být vrácena je nastavena tak, aby obcházela zákon, pokud jde o sjednanou výši smluvního úroku, který je stanoven částkou 1 059 Kč, což odpovídá 9,63 % jistiny, avšak u ostatních položek (úhrada za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek) představuje jejich součet částku 8 381 Kč, tj. 76,2 % jistiny. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala žalobkyni v souvislosti s poskytnutím úvěru zaplatit, představuje 85,8 % poskytnuté jistiny. Taková výše poplatku se zcela vymyká obvykle sjednávaným poplatkům, které za tuto službu účtují banky. V této souvislosti je třeba zohlednit závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne datum sp. zn. a ze dne datum sp. zn. , dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní. Na smlouvu o úvěru jako celek uzavřenou mezi žalovanou a původním věřitelem dne datum je třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení § 588 o.z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalované) jakožto slabší smluvní strany, když sjednané náklady úvěru svou výší ani zdaleka neodpovídají obvyklým poplatkům, které účtují bankovní subjekty, a jsou spotřebiteli účtovány v částkách nepoměrně vyšších oproti sjednanému úroku z úvěru, čehož účelem je obejít zákon s ohledem na maximální možnou výši sjednaného úroku. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud nárok žalobkyně vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. o.z., kdy žalovaná se na úkor právního předchůdce žalobkyně (původního věřitele) plněním, které jí poskytl na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatila, a proto je povinna vydat žalobkyni částku 1 500 Kč, která odpovídá rozdílu mezi poskytnutou jistinou 11 000 Kč a částkou 9 500 Kč, kterou žalovaná již uhradila. Pokud jde o prodlení, soud dospěl k závěru, že v souladu s § 573 o.z. mohlo být oznámení o postoupení pohledávky žalované doručeno nejdříve po uplynutí tří pracovních dnů od odeslání vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne datum, zaslané poštou dne datum, tj. datum. V oznámení o postoupení pohledávky byla stanovena 10 denní lhůta k úhradě dlužné částky, která počala běžet dnem obdržení výzvy. Od datum tak nastalo na straně žalované prodlení a v této souvislosti byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení podle o.z. ve spojení s  a 2 Ve zbytku úroku z prodlení musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o úvěru, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit úroky z prodlení od data následujícího po postoupení pohledávky, jakož i povinnost k úhradě smluvní pokuty.

13. Výrokem III. tohoto rozsudku soud uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 400 Kč na 1 000 Kč dle položky 1 písm. a) sazebníku, zbývá tak uhradit 600 Kč.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná (neúspěšná byla v 90,2 %, vyčísleno v souladu s ust. ), proto jí právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno, a žalovaná, která se řízení fakticky neúčastnila, náhradu nákladů řízení neuplatnila a z obsahu spisu je zřejmé, že jí náklady v souvislosti s řízením vzniknout nemohly. Při vyčíslení míry úspěchu a neúspěchu soud přihlížel v souladu s nálezem Ústavního soudu i k požadovanému příslušenství, když je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen jistiny pohledávky, ale též stran jejího příslušenství.

15. Podle soud uložil žalované částku dle výroku I. tohoto rozsudku zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.