Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 299/2021-34
Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 11 024 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 024 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 11 287,80 Kč a dále s ročním úrokem z prodlení z částky
11 024 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž bude prodlení žalovaného trvat, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 413,73 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 527 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 024 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 11 287,80 Kč a dále s ročním úrokem z prodlení z částky 11 024 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž bude prodlení žalovaného trvat, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 413,73 Kč, se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 527 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 11 024 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Uvedla, že společnost právnická osoba, uzavřela s žalovaným datum smlouvu o půjčce číslo v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal společnosti půjčenou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem 4 176 Kč Celkem měl tedy žalovaný vrátit společnosti 10 176 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 192 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena do datum. Žalovaný však neplatil řádně, uhradil pouze 5 906,50 Kč a poslední platbu provedl datum. V souladu s dohodou stran tak uplynutím sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky vzniklo věřitelce právo na vrácení celé zbývající části dluhu, tedy 2 517,39 Kč z půjčené částky a 1 752,11 Kč ze sjednaného poplatku, spolu se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení. Dále žalobkyně tvrdila, že společnost právnická osoba, uzavřela s žalovaným datum smlouvu o půjčce číslo v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal společnosti půjčenou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem 6 960 Kč Celkem měl tedy žalovaný vrátit společnosti 16 960 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 320 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena do datum. Žalovaný však neplatil řádně, uhradil pouze částka a poslední platbu provedl datum. V souladu s dohodou stran tak uplynutím sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky vzniklo věřitelce právo na vrácení celé zbývající části dluhu, tedy 3 982,61 Kč z půjčené částky a 2 771,89 Kč ze sjednaného poplatku, spolu se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení. Žalobkyně se stala nositelkou pohledávek na základě smlouvy o postoupení z datum, což bylo žalovanému oznámeno.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Soud provedl důkaz smlouvou o půjčce z datum číslo smlouvou o půjčce z datum číslo oznámením o postoupení pohledávek včetně poštovního podacího lístku a zjistil následující skutkový stav:
právnická osoba, poskytla žalovanému datum v hotovosti částku 6 000 Kč jakožto půjčku, kterou se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšenou o souhrnný poplatek 4 176 Kč, a to v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 192 Kč, počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Dále společnost právnická osoba, poskytla žalovanému 2. 12. 2006 v hotovosti částku 10 000 Kč jakožto půjčku, kterou se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšenou o souhrnný poplatek 6 960 Kč, a to v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 320 Kč, počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Podle smluvních podmínek uvedených na zadní straně obou smluv, které tvořily jejich nedílnou součást, se strany v článku
8 dohodly, že v případě, kdy zákazník nesplní včas povinnost uhradit splátku, má anonymizováno právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka. Původní věřitelka převedla pohledávky na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno.
4. Soud aplikoval na věc ve smyslu § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. občanský zákoník č. 40/1964 Sb. platný a účinný do 31. 12. 2013, protože smlouvy o půjčce byly uzavřeny ještě za jeho účinnosti. Podle jeho § 657 smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. Podle § 517 odst. 1 a 2 dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, přičemž jejich výši stanoví prováděcí předpis, kterým bylo s účinností do 31. 12. 2013 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Podle jeho § 1, ve znění účinném do 30. 6. 2010, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.
5. Žaloba je z převážné části důvodná. Předáním peněz společností právnická osoba, žalovanému došlo k uzavření smluv o půjčce a bylo povinností žalovaného vrátit půjčené částky navýšené o souhrnný poplatek, který představuje úplatu za jejich poskytnutí. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že svou povinnost splnil, přitom je na něm, aby v tomto směru byl v řízení aktivní. Proto soud vyšel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný dluh splatil pouze částečně, a žalobě z podstatné části vyhověl, neboť žalobkyně současně prokázala, že je nositelkou pohledávek. Nezaplacením dluhu vznikla žalovanému druhotná povinnost k zaplacení zákonných úroků z prodlení; do prodlení se žalovaný dostal dnem následujícím po splatnosti další splátky následující po poslední úhradě v době trvání smluv. Žalobkyně však požadovala úrok z prodlení až v návaznosti na poslední sjednané splátky. Žaloba byla zamítnuta pouze částečně co do nesprávně kapitalizovaného úroku z prodlení z částky 4 269,50 Kč za dobu od 2. 2. 2008 do 18. 12. 2020, který činí 4 336,47 Kč, nikoliv požadovaných 4 481,91 Kč, a z částky 6 754,50 Kč za dobu od 16. 12. 2007 do 18. 12. 2020, který činí 6 951,33 Kč, nikoliv požadovaných 7 219,62 Kč.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 3 občanského soudního řádu a přiznal ji v plném rozsahu žalobkyni, protože byla neúspěšná pouze v nepatrné části. příjmení 4 527 Kč sestává ze soudního poplatku 800 Kč a z nákladů na právní zastoupení, tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z odměny za jeden úkon právní služby (účast u jednání) ve výši 1 580 Kč podle § 7 bodu 5 vyhlášky, náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z částek odměn a náhrad ve výši 647 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření smlouvy, jejím čísle, ve výši půjčky, poplatku, splátek a žalované částky.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.