Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
112 C 135/2021-54
Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Sekvardem, Ph.D., ve věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi opatrovníkem údaje o zástupci, o zaplacení částky 2 975 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 975 Kč s ročním úrokem z prodlení z téže částky ve výši 8,25 % za dobu od 8. 12. 2020 do zaplacení, do patnácti dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 273 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 975 Kč s ročním úrokem z prodlení z téže částky ve výši 8,25 % za dobu od 8. 12. 2020 do zaplacení, do patnácti dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 273 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 30. 6. 2021 domáhal uložení povinnosti žalovanému, aby mu zaplatil částku 2 975 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného příspěvku ve smyslu § 4 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v období 16. 12. 2019 až 31. 3. 2020 (reg. zn. 4J1 076).
2. Žalovaný žalobu odmítl s tím, že vozidlo v dané době nebylo provozováno. Současně zpochybnil důkaz žalobce o tom, že vozidlo bylo v dané době nepojištěno, když se jedná o sjetinu z databáze samotného žalobce. Žalovanému rovněž nebyly zaslány výzvy k úhradě.
3. V replice k vyjádření žalovaného žalobce sdělil, že žalobce postupuje dle zákona, když žalovaný nedoložil, že by vozidlo bylo pojištěno, resp. že by byla naplněna výjimka z povinnosti pojištění. Výzva k úhradě žalovanému byla doručena 24. 9. 2020.
4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný byl evidován jako provozovatel vozidla registrační značka které v období 16. 12. 2019 až 31. 3. 2020 nebylo pojištěno za škodu způsobenou jeho provozem a žalovaný neuhradil ani žalobci příspěvek placený vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Uvedené vyplývá z výzvy k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných, když dlužná částka činí 2 675 Kč a náklady uplatnění pak 300 Kč (přílohy žalobce). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván přípisy žalobce ze dne 23. 9. 2020 (doručeno 24. 9. 2020), 21. 1. a 25. 5. 2021.
5. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“). Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona „nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené“. Podle § 4 odst. 1 a 2 písm. b) zákona„ Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že ….. osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla“. Výše příspěvku se podle § 4 odst. 3 zákona určí součinem výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. K tomu je třeba přičíst i náklady na vymáhání.
6. Žalovaný byl v období 16. 12. 2019 až 31. 3. 2020 (reg. zn. 4J1 076) vlastníkem vozidla, které nebylo pojištěno za škodu způsobenou jeho provozem, tedy 107, když denní sazba za motocykl s objemem válců nad 500 cm3 činí dle § 2 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 205/1999 Sb. 25 Kč. Protože žalovaný neuhradil v zákonné lhůtě žalobci částku 2 675 Kč, dostal se dnem následujícím po splatnosti do prodlení podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a je tak povinen podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zaplatit též úroky z prodlení. Současně je povinen zaplatit i náklady vymáhání ve výši 300 Kč podle § 2a vyhlášky. Přiznané částky soud uložil žalovanému k úhradě ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ.
7. Soud neakceptoval obranu žalovaného, že vozidlo nebylo v danou dobu pojištěno, neboť to byl právě žalovaný, který by musel prokazovat, že se tak stalo. Nebyl to žalobce, koho by tížilo důkazní břemeno o neexistenci pojištění, ale žalovaný musel prokazovat jeho existenci. Musel by prokazovat rovněž naplnění některé z výjimek povinnosti mít vozidlo pojištěné. Rovněž se ukázala být lichou námitka o nedoručení výzvy k úhradě, naopak se prokázalo, že zásilka s výzvou žalovanému doručena byla a nebylo na ní reagováno.
8. Výrok o nákladech řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů vůči tomu, který úspěch neměl. Náklady řízení žalobce činí částka soudního poplatku 400 Kč a dále soud přistoupil k posouzení účelnosti nákladů spočívajících v zastoupení advokátem a dospěl k závěru, že tyto účelné nejsou s výjimkou účasti u jednání. Přiznal tak pouze takové náklady, jež by byly přiznány samotnému nezastoupenému žalobci podle § 1 odst. 1 a 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za výzvu k plnění, podání žaloby a repliku ve výši dle § 2 odst. 1 vyhlášky á 100 Kč/úkon v celkové výši 300 Kč. Za účast u jednání pak soud přiznal částku odpovídající § 7 bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve výši 1 000 Kč spolu s paušální náhradou výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu za úkon podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu. K tomuto úkonu rovněž bylo na místě přičíst daň z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalobce plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 273 Kč Celkem je tak žalovaný povinen uhradit žalobci k rukám jeho zástupce podle § 149 odst. 1 OSŘ ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ částku 2 273 Kč.
9. Ve vztahu k nákladům předcházejícím účasti u jednání soud uvádí, že žaloba je formulářového typu, skutková tvrzení jsou stále stejná, mění se pouze objem motoru, období, za něž je dluženo a registrační značka vozidla. Takové náležitosti včetně případného neustále se opakujícího právního posouzení věci pak vyvolávají úvahu o účelnosti právního zastoupení za situace, kdy úkonem ze strany zástupce žalobce je pouze převzetí věci, jinak zcela formální, nevyžadující jiné než zcela běžné myšlenkové pochody, a nevyžadující přitom téměř žádné právní znalosti. Dalším úkonem je sepsání žaloby, která je, jak shora uvedeno, dovedena, co do nepotřeby měnit okruh rozhodných skutečností, téměř k dokonalosti. Postačí napsat pouze jednu a poté jen měnit dílčí údaje. Takovou činnost mohl realizovat i žalobce sám, stejně jako repliku k vyjádření žalovaného, který je na uvedenou agendu jistě lépe personálně vybaven. Správnost uvedeného přístupu ostatně byla potvrzena mimo jiné usnesením Krajského soudu v Brně ze 17. 12. 2020, č. j. 70 Co 193/2020-37. Soudu je známa i opačná praxe některých odvolacích senátů uvedeného soudu, tu však soud nepovažuje za správnou.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 OSŘ) ani dovolání (§ 236 odst. 1 OSŘ a contrario).
Nesplní-li povinný dobrovolně, řádně a včas, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu nebo exekuce.