Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (11)No categories available
11 C 44/2022-24
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Matouškovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 68 723,20 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Co do částky 27 123,20 Kč se řízení zastavuje.
II. Pokud se žalobce dále domáhal na žalované zaplacení částky 41 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 431,01 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, žaloba se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Co do částky 27 123,20 Kč se řízení zastavuje. II. Pokud se žalobce dále domáhal na žalované zaplacení částky 41 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 431,01 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, žaloba se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobce domáhal zaplacení částky 68 723,20 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce společnost právnická osoba, IČO (ke dni datum byla část závodu společnosti právnická osoba převedena ve prospěch společnosti právnická osoba, IČO) a žalovaná uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo. Podle obsahu smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalované bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 60 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou, sjednaný na dobu určitou. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s příslušenstvím úvěru, tj. kapitalizovaným smluvním úrokem, poplatkem za správu úvěru a poplatkem za uzavření smlouvy v celkové výši 50 400 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou dlužnou částku 110 400 Kč v 16 měsíčních splátkách po 6 900 Kč, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a poslední splátka byla splatná dne datum. Původní věřitel shora uvedený závazek splnil a sjednaný úvěr poskytl dne datum, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná svůj závazek nesplnila řádně a včas, uhradila pouze částku 68 800 Kč a ocitla se tak v prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena ze společnosti právnická osoba IČO na žalobce, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Žalobce kromě dlužné jistiny požadoval kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 7 431,01 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, a dále zákonný úrok z prodlení z částky 41 600 Kč od datum do zaplacení, a dále smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z nesplacené jistiny za dobu od datum do datum ve výši 27 123,20 Kč. Žalovaná ke dni podání žaloby ani přes výzvu právního zástupce žalobce ničeho dalšího neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Po výzvě soudu, aby žalobce doplnil tvrzení a důkazní prostředky ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované, vzal žalobce podáním ze dne datum žalobu zpět co do částky 27 123,20 Kč představující smluvní pokutu s odůvodněním, že nedisponuje důkazy o posuzování úvěruschopnosti žalované. Nadále trval na svém nároku na uhrazení dlužné jistiny ve výši 41 600 Kč včetně zákonných úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč.
4. Účastníci se k nařízenému jednání nedostavili, soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.
5. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav:
Právní předchůdce žalobce právnická osoba, IČO a žalovaná a uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalované poskytnut bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s příslušenstvím úvěru ve výši 50 400 Kč představujícím kapitalizovaný úrok ve výši 21 % ročně, poplatek za správu úvěru a poplatek za hotovostní výběr splátek, a to v 16 měsíčních splátkách po 6 900 Kč, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a poslední splátka měla být uhrazena dne datum. Dle evidence předchůdce žalobce žalovaná nehradila splátky úvěru řádně, z celkové výše úvěru žalovaná zaplatila částku 68 800 Kč a dostala se do prodlení. Dle úvěrové smlouvy je dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum přešla pohledávka ze společnosti právnická osoba (právní nástupce původního věřitele) na žalobce, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna.
6. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožného.
10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
12. V projednávané věci bylo prokázáno, že předchůdce žalobce s žalovanou uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úvěr včetně sjednaného příslušenství ve výši 50 400 Kč, a to v 16 měsíčních splátkách po 6 900 Kč, přičemž žalovaná uhradila celkem částku 68 800 Kč.
13. Soud má zato, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce jakožto právního nástupce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda předchůdce žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Žalobce v podání ze dne datum uvedl, že nedisponuje důkazy o posuzování úvěruschopnosti žalované
14. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.
15. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právního předchůdce žalobce
před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek
(§ 588 o.z.). Žalovaná námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o zápůjčce z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.
16. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS členské státy zajistí,
aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele
na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
17. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce
za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.
18. Vzhledem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.
19. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).
20. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).
21. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
22. Z toho vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.
23. Smlouva o úvěru, kterou žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, je tedy neplatná, protože právní předchůdce žalobce porušil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
24. Žalobci by proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídá peněžním prostředkům poskytnutým žalované na základě smlouvy o úvěru, tj. ve výši 60 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná zaplatila žalobci celkem 68 800 Kč, jak skutkově tvrdil žalobce, zanikla pohledávka, která je předmětem řízení v projednávané věci, splněním již v době před jeho zahájením. Z těchto důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
25. Protože žalobce vzal žalobu ohledně nároku na zaplacení částky 27 123,20 Kč zpět, soud postupoval dle ust § 96 odst. 2 o.s.ř. a řízení v tomto rozsahu zastavil.
26. Plně procesně úspěšné žalované by příslušelo právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1
a § 146 odst. 2 o.s.ř. ). V projednávané věci však žalované žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.