Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 240/2021-61

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Matouškovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení

advokátkou se sídlem adresa

o zaplacení částky 27 219 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku

II. Pokud se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 12 219 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od datum do datum, žaloba se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 559 Kč k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení Ph.D., do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku II. Pokud se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 12 219 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od [datum] do [datum], žaloba se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 559 Kč k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] Ph.D., do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhal na žalovaném zaplacení částky 27 219 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení. Uvedl, že účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru číslo to distančně prostřednictvím elektronických prostředků, v níž bylo ujednáno, že žalobce na požádání žalovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobci poplatek za čerpání úvěru a úrok za podmínek uvedených ve smlouvě. Žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 15 000 Kč postupně převodem na jeho bankovní účet č. bankovní účet. Dle smluvního ujednání byl žalovaný povinen uhradit do konce každého kalendářního měsíce minimální splátku ve výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího měsíce, nejméně ve výši minimální splátky 300 Kč. Účastníci si dále ujednali, že žalovaný je povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, tedy celkem 3 000 Kč, který přirůstá k jistině. Dále se žalovaný zavázal zaplatit úrok z půjčených peněžních prostředků v celkové výši 20 % měsíčně s tím, že pokud se stane celý dluh splatným, je žalovaný povinen zaplatit sjednaný úrok ve výši 15 % ročně namísto sjednaného měsíčního úroku. V daném případě úrok činí celkovou částku 8 856 Kč a je součástí jistiny dluhu žalovaného. Strany rovněž sjednaly smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každých započatých 30 dní prodlení, a to po dobu prvních 3 měsíců prodlení žalovaného. Celková výše smluvní pokuty činí v daném případě 363 Kč a je součástí celkové dlužné částky. Žalovaný na čerpaný úvěr neposkytl ani částečnou úhradu. Dle smlouvy je žalobce oprávněn požadovat zaplacení celé dlužné částky v případě, že žalovaný bude v prodlení se splacením dluhu, či jeho části po dobu delší než 2 měsíce. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, je tak v prodlení od datum a žalobci vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky 27 218 Kč. Žalovaný tuto částku neuhradil, ačkoli mu byla zaslána předžalobní upomínka dne datum.

2. Usnesením ze dne 19. 1. 2022, č.j. číslo jednací soud ustanovil žalovanému k ochraně jeho zájmů podle opatrovníka, neboť žalovaný má ke dni datum ukončený trvalý pobyt na adrese adresa

3. Opatrovník žalovaného ve vyjádření k žalobě ze dne datum uvedl, že z listin předložených žalobcem nevyplývá, že smlouva o revolvingovém úvěru byla skutečně podepsána žalovaným. Dále namítl nepřiměřenou kumulaci a výši sjednaných úroků, úroků z prodlení a smluvní pokuty.

4. K výzvě soudu žalobce podáním ze dne datum doplnil žalobní tvrzení, že úvěrová smlouva mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena jednak distančně prostřednictvím elektronických prostředků a rovněž v listinné podobě dne datum, když žalovaný smlouvu řádně podepsal. Ohledně jistiny úvěru žalobce uvedl, že poskytl žalovanému postupně částku 4 000 Kč dne datum, částku 1 000 Kč dne datum a částku 10 000 Kč dne datum, tj. celkem 15 000 Kč. Žalobce posuzoval úvěruschopnost žalovaného po nahlédnutí do veřejně přístupných rejstříků, seznamů a evidencí (obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík, insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí a katastr nemovitostí), kdy ohledně žalovaného nebyl nalezen žádný negativní záznam. Dále žalobce přihlédl k údajům, které uvedl žalovaný v žádosti o úvěr, tj. hrubému příjmu ve výši 22 000 Kč, čistému příjmu ve výši 16 000 Kč, nákladům na obživu 5 000 Kč, nákladům na bydlení ve vlastním bytě 5 000 Kč a k ostatním nákladům v uváděné výši 3 000 Kč. Výši příjmu si žalobce ověřil z výpisů z účtu žalovaného, výdaje žalovaného nijak neověřoval a využil hodnoty průměrných (referenčních) nákladů průměrného klienta s tím, že neshledal důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet pravidelné úvěrové splátky, když po odečtení měsíčních nákladů i úhradě minimální splátky úvěru zůstane žalovanému k dispozici alespoň částka 1 400 Kč.

5. Žalobce i jeho právní zástupce se z nařízeného jednání omluvili, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce dle ust.

6. Opatrovník žalovaného při jednání soudu dne datum uvedl, že dle jeho názoru žalobce neposoudil úvěruschopnost žalovaného tak, jak mu ukládá zákon. Pokud ve vyjádření sám žalobce uvedl, že žalovanému na splácení úvěru zbývá částka 1 400 Kč po odečtení jeho životních nákladů, tak neměl být úvěr žalovanému poskytnut, neboť jeho příjem ve spojení s jeho výdaji je velmi nízký a žalovaný na poskytnutí úvěru nedosahuje.

7. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav:

Na základě uzavřené úvěrové smlouvy žalobce poskytl žalovanému na jeho žádost úvěr v celkové výši 15 000 Kč, bezhotovostně na jeho účet č. bankovní účet, a to dne datum ve výši 4 000 Kč, dne datum ve výši 1 000 Kč a dne datum ve výši 10 000 Kč. Uvedená skutečnost byla ověřena ze zprávy právnická osoba ze dne datum. Úvěrová smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronických komunikací a zároveň i v listinné podobě, kde je uveden podpis žalovaného. Z obsahu smluvních ujednání vyplývá, že strany sjednaly poplatek za čerpání úvěru a úrok, dále smluvní pokutu za případné nedodržení podmínek, a to v tom znění, jak je uvedeno v žalobě. Žalovaný byl vyzván k uhrazení zažalované částky řádnou předžalobní upomínkou ze dne datum. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalobce předložil jako důkaz dílčí výpisy z účtu žalovaného ze dne datum, datum a datum, kdy z těchto výpisů vyplývá čistý příjem žalovaného v měsíci červenci ve výši 15 088 Kč, v měsíci srpnu ve výši 16 181 Kč a v měsíci září ve výši 15 135 Kč.

8. Podle (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožného.

12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobce uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr včetně sjednaného poplatku a úroku v rámci shora uvedených smluvních ujednání, dle evidence žalobce neuhradil ničeho.

14. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Žalobce (jeho právní zástupce) doplnil tvrzení podáním ze dne datum, jak je shora konstatováno, k němuž připojil tři dílčí výpisy z účtu žalovaného s uvedením jeho příjmů v období červenec až září 2020. Dále připojil výpis ze své databáze ohledně údajů, které uvedl sám žalovaný, a to výše hrubého příjmu 22 000 Kč, průměrný čistý příjem 16 000 Kč, údaj o vlastním bytě žalovaného, náklady na bydlení ve výši 5 000 Kč a ostatní náklady ve výši 3 000 Kč. Jiné důkazy k otázce úvěruschopnosti žalovaného nebyly soudu předloženy.

15. Dle názoru soudu žalobce náležitě neprověřil příjmy a výdaje žalovaného věrohodnými listinnými důkazy, žalobce se před uzavřením úvěrové smlouvy spolehl na údaje sdělené žalovaným ohledně jeho měsíčního příjmu (k tomu žalovaný předložil pouze dílčí výpis z účtu zobrazující výši jeho mzdy za tři navazující měsíce) i ohledně jeho jednotlivých výdajů, které nijak neprověřoval. Žalobce v řízení rovněž nepředložil důkazy k prověřování osoby žalovaného ve speciálně vedených registrech, takže poměry žalovaného nebyly prověřovány dostatečně, navíc dle výpočtu samotného žalobce by při poskytnutí úvěru a jeho splácení zůstala žalovanému k dispozici částka 1 400 Kč (po odpočtu jednotlivých tvrzených výdajů), což je nepřiměřeně nízká částka. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.

16. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek (§ 588 o.z.). Žalovaný, resp. jeho opatrovník námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu výslovně nevznesl.

17. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS členské státy zajistí,

aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele

na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

18. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce

za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

19. S přihlédnutím k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

20. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).

21. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).

22. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

23. Z toho vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

24. Smlouva o úvěru, kterou žalovaný uzavřel s žalobcem, je tedy neplatná, protože žalobce porušil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

25. Vzhledem k tomu, že mezi žalobcem a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobce dle ustanovení § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nezaplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a provedených listinných důkazů bylo prokázáno, že žalobce vyplatil žalovanému celkem částku 15 000 Kč z titulu spotřebitelského úvěru a žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobci dlužnou částku 15 000 Kč, a dále zákonný úrok z prodlení dle o.z. ve výši dle vl. nař. č. , jdoucí od datum (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě) do zaplacení. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl.

26. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. Žalobce byl v řízení procesně úspěšný ohledně částky 15 000 Kč s příslušenstvím, ohledně zbývající částky a dalšího příslušenství byla jeho žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Procesní úspěch žalobce činil 55 %, neúspěšný byl ve výši 45 %, náleží mu proto náhrada nákladů řízení v poměru 10 %. Žalobci vznikly náklady za právní zastoupení ve věci za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a tři režijní paušály po 100 Kč dle ) vyhl.č. , dále za 1 úkon právní služby po 2 220 Kč (doplnění žaloby) dle téže vyhl. a 1 režijní paušál po 300 Kč dle téže vyhl., 21 % DPH advokáta ve výši 781,20 Kč a 1 089 Kč za zaplacený soudní poplatek, tj. celkem 5 590,20 Kč, z toho 10 % představuje částku 559 Kč. Soud žalovanému uložil, aby náhradu nákladů řízení v uvedené výši zaplatil k rukám advokáta žalobce podle

27. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil dle věta prvá

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.