Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
117 C 126/2021-48
Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Klusákem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 28 990 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 3. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 8 990 Kč
s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 990 Kč od 5. 9. 2020 do 2. 11. 2020, ve výši 8,25 % ročně z částky 8 990 Kč od 3. 11. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 992,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 3. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 8 990 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 990 Kč od 5. 9. 2020 do 2. 11. 2020, ve výši 8,25 % ročně z částky 8 990 Kč od 3. 11. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 992,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobou ze dne 18. 1. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 28 990 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 990 Kč od 5. 9. 2020 do zaplacení) z titulu smlouvy o úvěru ze dne 4. 5. 2020, na základě které poskytla společnost právnická osoba žalovanému částku 28 990 Kč se splatností do 4. 9. 2020. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 20. 12. 2019.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože byl řádně obeslán.
3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 12. 5. 2022, k tomuto jednání se žádný z účastníků nedostavil, ač byli oba předvoláni řádně a včas. Žalobkyně svoji neúčast omluvila a požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Žalovaný svoji neúčast neomluvil. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků řízení dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř.
4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
5. Dne 4. 5. 2020 uzavřel žalovaný prostřednictvím komunikace na dálku se společností právnická osoba smlouvu o revolvingovém úvěru, jíž se věřitel zavázal mu poskytnout úvěr do výše 80 000 Kč a žalovaný se zavázal jej společně s úrokem ve výši 10,4 % měsíčně (124,8 % ročně) vrátit v měsíčních splátkách (nepodepsaná smlouva, loan application info, podepsaný souhlas žalovaného s kopírováním a uchováváním občanského průkazu včetně kopie obou stran občanského průkazu). Úvěruschopnost žalovaného byla prověřena toliko lustrací v databázích a„ prohlášením žalovaného“ (sdělení původního věřitele).
6. Dne 4. 5. 2020 byla na účet žalovaného u právnická osoba, pod variabilní symbol připsána částka 15 000 Kč a dne 18. 5. 2020 částka 5 000 Kč se stejným variabilním symbolem (sdělení banky, potvrzení o provedených platbách). Žalovaná částka sestává dle faktury se splatností 4. 9. 2020 z částek 15 000 Kč a 5 000 Kč jako„ výběru“, ze tří částek 250 Kč jako„ náhrady účelně vynaložených nákladů“ a z úroků ve výši 8 239,86 Kč.
7. Smlouvou ze dne 27. 1. 2020 postoupila společnost právnická osoba své pohledávky vč. pohledávky za žalovaným žalobkyni (smlouva, seznam pohledávek). Přípisem ze dne 27. 10. 2020 společnost právnická osoba žalovanému sdělovala, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným ve výši 28 784,72 Kč na žalobkyni a zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení této částky do tří dnů (oznámení a výzva z 27. 10. 2020, podací lístek).
8. Z obchodních podmínek původního věřitele, formuláře standardních informací o úvěru nezjistil soud žádné relevantní skutečnosti.
9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. V řízení bylo prokázáno, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru s obsahem tvrzeným v žalobě. Bylo dále též prokázáno, že žalovaný obdržel celkem 20 000 Kč a že pohledávka byla postoupena žalobkyni. Nebylo však prokázáno, že by předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného.
10. O potřebě doplnit skutečnosti a důkazy stran ověření úvěruschopnosti žalovaného by byla žalobkyně poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. při jednání, čemuž však svojí nepřítomností zabránila. V tomto směru soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3970/2008 (publikován v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod č. C 8810), když nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008 , publikované v systému ASPI pod č. JUD132511CZ).
11. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že úvěrová smlouva nebyla uzavřena platně.
12. Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. 1 As 30/2015 -39). Této povinnosti původní věřitel absolutně nedostál, když použití dostupných databází neprokázal a ve zbývajícím (podstatném) rozsahu se v řízení žalobkyně snaží tuto povinnost věřitele přenést na žalovaného.
13. Pokud tedy byla mezi věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem uzavřena smlouva o úvěru, je tato smlouva neplatná jednak pro rozpor se zákonem na ochranu spotřebitele (§ 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), ve spojení s § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ) a dále pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 o. z., nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ). Vzhledem k tomu, že se jedná o neplatnost pro rozpor se zákonem a dobrými mravy, jde o neplatnost absolutní, tzn. že úvěrová smlouva je neplatná, aniž by žalovaný neplatnost namítal (§ 588 o. z.).
14. Nebyl tedy prokázán platný právní důvod, pro nějž předchůdce žalobkyně žalovanému částku poskytl, bylo však prokázáno postoupení pohledávky žalobkyni. Soud proto věc posoudil podle ustanovení § 2991 o. z., tj. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalovaný čerpal částku 20 000 Kč bez právního důvodu (resp. právní důvod nebyl zjištěn), došlo u něj k bezdůvodnému obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. a toto obohacení je povinen vydat podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení přípisem odeslaným dne 27. 10. 2020. Žalobkyně netvrdila a neprokazovala, kdy byl tento přípis žalovanému skutečně doručen. Soud tedy vycházel ze zákonné domněnky dojití třetí pracovní den (srov. ustanovení § 573 o. z.) ve spojení s lhůtou k plnění, tj. dne 2. 11. 2020 nastala splatnost částky 20 000 Kč a od následujícího dne, tj. od 3. 11. 2020, je žalovaný v prodlení se zaplacením této částky ve smyslu § 1968 o. z. Soud proto žalobě výrokem I. částečně vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 20 000 Kč spolu s úroky z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ) Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř).
15. Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou ve výroku II. zamítl. Zamítnutí žaloby se tedy týkalo částky 8 990 Kč představované platně nesjednaným úrokem (v naprosto nemravné výši) a„ účelně vynaložených nákladů“, stejně jako části požadovaných úroků z prodlení i z částky 20 000 Kč, jelikož prodlení nastalo později, než nárokovala žalobkyně.
16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. podle poměru úspěchu ve věci tak, že soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 38 % nákladů, které jí vznikly. Náklady žalobkyně jsou tvořeny odměnou za právní služby ve výši 900 Kč (tři úkony právní služby po 300 Kč podle § 14b advokátního tarifu), paušální náhradou výdajů ve výši 300 Kč (§ 14b odst. 5 advokátního tarifu), náhradou daně z přidané hodnoty ve výši 252 Kč a soudním poplatkem ve výši 1 160 Kč, tj. celkem žalobkyni vznikly náklady ve výši 2 612 Kč. Soud uložil žalovanému nahradit žalobkyni poměrnou část 992,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ).