Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
9 C 120/2022-18
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Vladislavou Štulcovou v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
se sídlem adresa žalobkyně,
zastoupeného advokátem JUDr. jméno příjmení jméno.
se sídlem adresa,
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované,
o zaplacení 2 777 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci 2 577 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 20.11.2021 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ohledně zaplacení 200 Kč a úroků z prodlení z částky 2 577 Kč za dobu od 17.8.2020 do 19.11.2021 zamítá.
III. Žalovaná je povinna uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci 2 577 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 20.11.2021 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně zaplacení 200 Kč a úroků z prodlení z částky 2 577 Kč za dobu od 17.8.2020 do 19.11.2021 zamítá. III. Žalovaná je povinna uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 2 777 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení z částky 2 577 Kč od 17.8.2020 do zaplacení jako úhradu za elektřinu dodanou žalovanému dle uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny do odběrného místa obec a číslo, obec v období od 12.2.2020 do 29.7.2020. Žalobce za dodané služby vystavil žalované fakturu znějící na částku 2 577 Kč, žalovaná na fakturu ve lhůtě splatnosti, jež nastala v den předcházející datu, od nějž jsou požadovány úroky z prodlení, ničeho neuhradila. Zároveň žalobce požaduje úhradu celkem 100 Kč za každou z celkem dvou odeslaných upomínek, což si strany sjednaly v obchodních podmínkách, jež byly sjednány jako nedílná součást uzavřené smlouvy.
Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalobce ani žalovaná se k této výzvě nevyjádřili, ačkoliv jim byla výzva doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46 a § 46b písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
Soud provedl důkaz smlouvou o poskytování služeb elektřina ze dne 10.1.2020 včetně všeobecných obchodních podmínek, které byly její nedílnou součástí, uzavřenou mezi účastníky řízení ohledně výše uvedeného odběrného místa. Předmětem smlouvy byl závazek žalobce dodávat na výše uvedené odběrné místo elektřinu a závazek žalované za tuto uhradit kupní cenu (čl. 2 odst. 2 podmínek). V čl. IV odst. 9 písm. d) obchodních podmínek bylo sjednáno, že žalobci náleží poplatek ve výši 100 Kč za každou písemnou upomínku. Žalobce dále předložil fakturu výše specifikovanou splatnou dne 16.8.2020 a vystavenou žalované na částku 2 577 Kč za dodanou elektřinu. Dále žalobce doložil předžalobní výzvu k plnění adresovanou žalované, jež byla dle přiloženého poštovního podacího archu žalovanému před podáním žaloby dne 16.11.2021 i odeslána.
Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobce dodával žalované elektřinu do výše uvedeného odběrného místa na základě smlouvy o odběru mezi těmito subjekty uzavřené. Žalovaná neuhradila za dodané komodity kupní cenu ve výši odpovídající vystavené faktuře shora specifikované.
Podle § 50 zákona č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je z větší části důvodná, neboť žalovaná na základě smlouvy o dodávce elektřiny neuhradila kupní cenu za elektřinu dodanou žalobcem (§ 50 energetického zákona). Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila, netvrdila a tím méně tedy prokázala jakékoliv skutečnosti vyvracející žalobní tvrzení, zejména pak, že by žalobce dané komodity v dané ceně a množství nedodal a žalovaná uhradila více, než žalobce tvrdí. Jelikož žalovaná nesplnila dluh řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku ) a žalobci rovněž náleží úroky z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku ). Ohledně úroků z prodlení soud shledal, že doba plnění nebyla mezi účastníky řízení dohodnuta a žalovaná tak měla plnit bez zbytečného odkladu, kdy byla žalobcem požádána (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku ). Žalobce neprokázal, že žalovanou vyzval ke splnění dluhu, když předložil pouze smlouvu a vystavenou fakturu se jménem a adresou žalované. Nebylo tak prokázáno, že žalobce doručil, resp. pokusil se doručit žalované výzvu k zaplacení. Jelikož tedy žalobce neprokázal, že došlo k požádání dlužníka dříve, je třeba za kvalifikovanou výzvu považovat až předžalobní upomínku, která byla žalované odeslána dne 16.11.2021. Tuto je pak třeba s odkazem na § 573 občanského zákoníku nutno považovat za třetí pracovní den od jejího odeslání, tedy dne 19.11.2021. Jelikož pak žalovaná v následující den bezodkladně neplnila, je od dalšího následujícího dne v prodlení a žalobci vzniklo právo požadovat úroky z prodlení, které soud žalobci přiřkl od tohoto data v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co se týče zaplacení 200 Kč, soud shledal žalobu nedůvodnou. Danou povinnost je předně nutno kvalifikovat jako svého druhu smluvní pokutu. Tato je právní teorií vnímána jako paušalizovaná náhrada škody, přičemž jako škodu lze kvalifikovat i náklady, které žalobci vznikaly navíc a co je podstatné, následkem porušení smluvních povinností žalovanou. O poplatek by se jednalo v takovém případě, kdyby se jednalo o cenu za služby poskytnuté žalovanému, k jeho žádosti, v jeho prospěch apod. V tomto ohledu je pak nutné poukázat na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11.11.2013, kde Ústavní soud uzavřel, že„ v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ Jelikož v daném případě žalobce odvozuje svůj nárok ze spotřebitelské smlouvy a dále z titulu smluvní pokuty, jež si strany sjednaly pouze v obchodních podmínkách, na něž předmětná smlouva odkazuje, je zřejmé, že žalobě nelze ohledně zaplacení smluvní pokuty dle závěrů Ústavního soudu vyhovět. Pro úplnost soud uvádí, že žalobce konečně také žádné upomínky nedoložil a nijak také nedoložil jejich odeslání či doručení žalované.
Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. , kdy měl žalobce ve věci pouze nepatrný neúspěch a zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 1 . advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ). Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.