Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
112 C 73/2022-26
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Ondřejem Sekvardem, Ph.D. v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi, o zaplacení částky 3 235 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 3 235 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 423,87 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 3 235 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 423,87 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 15. 12. 2021 domáhal uložení povinnosti žalovanému, aby mu zaplatil částku 3 235 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených koncesionářských televizních poplatků za období let 2020 a 2021.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na souhlas žalobce a absenci vyjádření žalovaného k výzvě soudu (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ OSŘ“) soud podle § 115a OSŘ , ve věci rozhodl bez jednání vycházeje pouze z předložených listinných důkazů, z nichž zjistil, že žaloba je důvodná.
Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků soud zjistil, že žalovaný je přihlášen jako poplatník od března 2019. Z výpisu dluhu (příloha žalobce) vyplývá, že žalovaný neuhradil tento televizní poplatek za období let 2020 a 2021. Žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky s příslušenstvím přípisem žalobce ze dne 1. 10. 2021. K úhradě nedošlo.
Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích”). Podle § 1 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích tento zákon stanoví předmět poplatků, poplatníka, základ, výši a způsob placení rozhlasových a televizních poplatků a evidenci poplatníků. Rozhlasový poplatek slouží k financování veřejné služby Českého rozhlasu. Televizní poplatek slouží k financování veřejné služby anonymizováno. Podle § 2 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů. Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. Dle § 3 odst. 2 téhož zákona je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Dle § 6 uvedeného zákona činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. Dle § 7 odst. 3 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem13), nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. Protože žalovaný přihlásil svůj televizní přijímač v roce 2019 a neuhradil televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně v období let 2020 a 2021, zavázal ho soud k zaplacení požadované částky žalobci. Tím, že televizní poplatky nebyly uhrazeny včas, dostal se žalovaný do prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , a je tak podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , zaplatit též úroky z prodlení, které žalobce požaduje v kapitalizované podobě do dne vyhotovení žaloby. Žalovanému pak soud uložil povinnost dlužnou částku uhradit ve lhůtě stanovené v souladu s § 160 odst. 1 OSŘ .
Žalobce byl ve věci plně úspěšný, a proto mu soud přiznal podle ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování jeho práva. Za takové náklady pak soud ve světle závěrů nálezu Ústavního soudu z 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/2012 (publikován v systému ASPI pod č. JUD239711CZ) považuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Nadto je však na místě přiznat žalobci i částku 200 Kč paušální náhrady nákladů podle § 1 odst. 1 a 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. za předžalobní výzvu a podání žaloby ve výši podle § 2 odst. 1 vyhlášky, neboť sice zastoupení advokátem nebylo možné považovat za účelné, na druhou stranu by se žalobce dostal nepřiznáním alespoň uvedené minimální částky do horšího postavení než účastník, který zastoupen skutečně nebyl. K zaplacení žalovaného zavázal ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ , a to k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 OSŘ .
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 OSŘ ) ani dovolání (§ 236 odst. 1 OSŘ a contrario).
Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozsudkem, žalobce může podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.
Městský soud v Brně