Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
115 C 14/2022-40
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Slanou ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno.
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 34 410 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 15 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 454,38 Kč a úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč ve výši 8,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a dále částku ve výši 9 287,64 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 607,46 Kč a úrokem z prodlení z částky 9 287,64 Kč ve výši 8,05 % ročně z částky 9 287,64 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky 7 350 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 918,33 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a dále částky 2 772,36 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 779,35 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 9 287,64 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatiti žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 506 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupe žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 15 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 454,38 Kč a úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč ve výši 8,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a dále částku ve výši 9 287,64 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 607,46 Kč a úrokem z prodlení z částky 9 287,64 Kč ve výši 8,05 % ročně z částky 9 287,64 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky 7 350 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 918,33 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a dále částky 2 772,36 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 779,35 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 9 287,64 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatiti žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 506 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupe žalobce.
1. Žalobou doručenou (místně nepříslušnému) Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 18. 11. 2020, doplněnou podáním ze dne 7. 3. 2022, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 34 410 Kč spolu s příslušenstvím.
2. Žalobu odůvodnil tak, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba (dále je„ právní předchůdce“), byla dne 18. 11. 2016 uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 15 000 Kč za úplatu v podobě úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 100 Kč (a dále s úrokovou sazbou 23,72 % ročně), odměny za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou půjčku a celkové náklady v 58 pravidelných týdenních splátkách po 450 Kč do 29. 12. 2017. Žalovaný svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnil; na svůj dluh uhradil částku 3 750 Kč, která byla ve výši 2 100 Kč započtena na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, ve výši 718,95 Kč na administrativní poplatek a ve výši 931,05 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Žalovanému tak vznikl dluh sestávající z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč, dlužných úhrad za služby ve výši 7 350 Kč, kapitalizovaného úroku za dobu od 30. 12. 2017 do 29. 11. 2019 ve výši 6 918,33 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za dobu od 6. 1. 2018 do 29. 11. 2019 ve výši 2.018,56 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.
3. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla dále dne 29. 8. 2016 uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 15 000 Kč za úplatu v podobě úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 100 Kč (a dále s úrokovou sazbou 23,72 % ročně), odměny za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou půjčku a celkové náklady v 58 pravidelných týdenních splátkách po 450 Kč do 9. 10. 2017. Žalovaný svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnil; na svůj dluh uhradil částku 14 040 Kč, která byla ve výši 5 712,36 Kč započtena na jistinu, ve výši 2 100 Kč na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, ve výši 3 000 Kč na administrativní poplatek a ve výši 3 227,64 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Žalovanému tak vznikl dluh sestávající z dlužné jistiny ve výši 9 287,64 Kč, dlužných úhrad za služby ve výši 2 772,36 Kč, kapitalizovaného úroku za dobu od 10. 10. 2017 do 29. 11. 2019 ve výši 4 779,35 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za dobu od 17. 10. 2017 do 29. 11. 2019 ve výši 1 607,46 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 9 287,64 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 287,64 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.
4. S účinností ke dni 29. 11. 2019 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovaným na žalobce.
5. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil.
6. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci, resp. jejich zástupci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili).
7. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:
8. Ze smlouvy o půjčce ze dne 29. 8. 2016 soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč za úplatu v celkové výši 11 100 Kč sestávající z úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 100 (a dále s úrokovou sazbou 23,72 % ročně), odměny za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku splácet v pravidelných 58 týdenních splátkách po 450 Kč s tím, že poslední splátka byla splatná dne 9. 10. 2017. Žalovaný na svůj dluh uhradila částku ve výši 14 040 Kč, přičemž z toho byla žalobcem na jistinu započtena částka 5 712,36 Kč (zbývá uhradit 9 287,64 Kč), na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy byla započtena částka 2 100 Kč (zbývá uhradit 0 Kč), na administrativní poplatek byla započtena částka 3 000 Kč (zbývá uhradit 0 Kč) a na poplatek za hotovostní inkaso byla započtena částka 3 227,64 Kč (zbývá uhradit 3 227,64 Kč).
9. V souvislosti s uzavřením smlouvy o půjčce číslo byla dne 29. 8. 2016 vyplněna zákaznická karta žalovaného. Žalovaný uvedl, že je ženatý, žije v nájmu a nemá vyživovací povinnost k žádným osobám. Příjem žalovaného činil celkem 22 000 Kč měsíčně a byl tvořen mzdou ve výši 5 000 Kč (částečný pracovní poměr) a invalidním důchodem ve výši 17 000 Kč. Výdaje žalovaného byly představovány nájmem ve výši 5 000 Kč, dalšími výdaji na domácnost ve výši 4 500 Kč a splátkou úvěru ve výši 1 200 Kč měsíčně. Z karty vyplývá, že ze strany právního předchůdce žalobce byla ověřena výše mzdy žalovaného předložením pracovní smlouvy a výplatních pásek, výše invalidního důchodu byla ověřena výměrou důchodu a výše nájmu byla ověřena předložením nájemní smlouvy.
10. Ze smlouvy o půjčce ze dne 18. 11. 2016 soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč za úplatu v celkové výši 11 100 Kč sestávající z úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 100 (a dále s úrokovou sazbou 23,72 % ročně), odměny za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku splácet v pravidelných 58 týdenních splátkách po 450 Kč s tím, že poslední splátka byla splatná dne 29. 12. 2017. Žalovaný na svůj dluh uhradila částku ve výši 3 750 Kč, přičemž z toho byla žalobcem na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy započtena částka 2 100 Kč (zbývá uhradit 0 Kč), na administrativní poplatek byla započtena částka 718,95 Kč (zbývá uhradit 2 281,05 Kč) a na poplatek za hotovostní inkaso byla započtena částka 931,05 Kč (zbývá uhradit 5 068,95 Kč).
11. V souvislosti s uzavřením smlouvy o půjčce číslo byla dne 18. 11. 2016 vyplněna zákaznická karta žalovaného. Žalovaný uvedl, že je ženatý, žije v nájmu a nemá vyživovací povinnost k žádným osobám. Příjem žalovaného činil celkem 25 900 Kč měsíčně a byl tvořen mzdou ve výši 8 000 Kč (částečný pracovní poměr) a invalidním důchodem ve výši 17 900 Kč. Výdaje žalovaného byly představovány nájmem ve výši 5 000 Kč, dalšími výdaji na domácnost ve výši 4 500 Kč, splátkou úvěru ve výši 1 800 Kč měsíčně a ostatními náklady ve výši 200 Kč. Z karty vyplývá, že ze strany právního předchůdce žalobce byla ověřena výše mzdy žalovaného předložením pracovní smlouvy, výše invalidního důchodu byla ověřena výměrou důchodu a výše nájmu byla ověřena předložením nájemní smlouvy.
12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným soud zjistil, že právní předchůdce žalobce obě pohledávky za žalovaným s účinností ke dni 29. 11. 2019 postoupil na žalobce. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce žalovanému skutečnosti týkající se postoupení obou pohledávek oznámil a současně žalovaného vyzval k úhradě dluhu v celkové výši 34 410 Kč.
13. Z výzvy k plnění z 30. 4. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného na existenci dluhu opětovně upozornil a vyzval jej k jeho zaplacení.
14. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.
15. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník “).
16. Podle § 547 občanského zákoníku musí právní jednání odpovídat dobrým mravům a zákonu.
17. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
18. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému
19. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
20. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
21. Soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy číslo číslo ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku . V tomto závazkovém vztahu vystupoval právní předchůdce žalobce jako věřitel a žalovaný jako dlužník. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové částce 30 000 Kč (2 x 15 000 Kč). V řízení bylo prokázáno, že žalovaný porušil svoji povinnost, když právnímu předchůdci žalobce v dohodnutých lhůtách peněžní prostředky nevrátil. V případě smlouvy číslo měl žalovaný vrátit žalobci částku 15 000 Kč, doposud však na jistinu neuhradil ničeho. Soud proto žalobě v této části vyhověl a zavázal žalovaného k zaplacení částky 15 000 Kč, která představuje doposud nesplacenou část poskytnutého úvěru. V případě smlouvy číslo měl žalovaný vrátit žalobci částku 15 000 Kč, doposud však na jistinu uhradil toliko 5 712,36 Kč. Soud proto žalobě v této části vyhověl a zavázal žalovaného k zaplacení částky 9 287,64 Kč, která představuje doposud nesplacenou část poskytnutého úvěru. Soud tedy uložil povinnost žalovanému uhradit žalobci jistinu v celkové částce 24 287,64 Kč (výrok I.)
22. Vedle jistiny soud přiznal žalobci i příslušenství pohledávky, které je představováno úroky z prodlení. Žalovaný se v případě smlouvy o půjčce číslo dostal do prodlení dne 30. 12. 2017, v případě smlouvy o půjčce číslo se žalovaný dostal do prodlení dne 30. 10. 2019. Žalobci proto přísluší úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku . Výše úroků z prodlení pak vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř.
23. Při posouzení nároku na zaplacení úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy (a dále s úrokovou sazbou 23,72 % ročně), odměny za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek ze smlouvy číslo smlouvy číslo dospěl soud k závěru, že ujednání smluvních stran o jejich zaplacení je v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 občanského zákoníku . Poplatky sjednané v každé z obou smluv dosahovaly v součtu částku 22 200 Kč, což odpovídá 74 % poskytnuté jistiny úvěru.
24. Poplatky a úroky dohodnuté při poskytnutí úvěru představují úplatu (odměnu) za užívání jistiny úvěru. Občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při úvěru sjednat výši poplatků či výši úroku. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by jejich výše závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o úvěru, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o poplatcích a úrocích u úvěru totiž platí základní zásady občanského práva (§ 1 -8 občanského zákoníku ), podle kterých má každý povinnost jednat poctivě a výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Dobrými mravy v občanskoprávních vztazích se v soudní praxi rozumí soubor společenských, kulturních a mravních pravidel chování, který je vlastní obecně uznávaným vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu a který v historickém vývoji osvědčil jistou neměnnost, vystihuje podstatné historické tendence, jež jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 9. 1998, sp. zn. 3 Cdon 51/96 , uveřejněný pod č. 5 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2001, a rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 5. 1997, sp. zn. 2 Cdon 473/96 , uveřejněný pod č. 16 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1998), který je konformní se závěrem obsaženým v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 1998, sp. zn. II. ÚS 249/97 , uveřejněným pod č. 14 ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 1998, který za dobré mravy považuje souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti.
25. Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké poplatky a úroky sjednané ve smlouvě o úvěru číslo číslo jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že sjednaná výše poplatků a úroků v každé z obou smluv je v rozporu s dobrými mravy. Vycházel zejména ze skutečnosti, že smlouva je uzavřena na předtištěném formuláři právního předchůdce žalobce, celková částka tzv. poplatků pak v každém jednotlivém případě představuje 74% z jistiny úvěru. V tomto kontextu je pak zřejmé, že výše poplatků a úroků byla sjednána v rozporu s dobrými mravy. Podle názoru soudu takto sjednaná výše poplatků a úroků v době jejího sjednání podstatně přesahuje obvyklou výši odměny za poskytnutí úvěru v daném místě a čase. Nelze rovněž přehlédnout, že se jedná o spotřebitelskou smlouvu, neboť právní předchůdce žalobce vystupoval při uzavírání a plnění smlouvy v rámci své obchodní a podnikatelské činnosti. Naopak žalovaný při uzavírání a plnění smlouvy nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Soud proto žalobu v této části zamítl (výrok II).
26. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení jistiny ve výši 15 000 Kč a jistiny ve výši 9 287,64 Kč, dále dlužných úhrad za služby ve výši 7 350 Kč a 2 772,36 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 9178,33 Kč a 4 779,35 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 454,38 Kč a 1 607,46 Kč. Úspěch žalobce je v tomto případě představován výrokem I., tedy částkou v celkové výši 28 349,48 Kč (15 000 Kč + 2 454,38 Kč + 9 287,64 Kč a 1 607,46 Kč), neúspěch je představován výrokem II., tedy částkou v celkové výši 21 820,04 Kč (7 350 Kč + 6 918,33 Kč + 2 772,36 Kč + 4 779,35 Kč). Žalobce byl proto úspěšný v 56,5 % předmětu řízení, v 43,5 % předmětu řízení úspěšný nebyl. Po vzájemném zápočtu neúspěchu žalobce vůči jeho úspěchu, má žalobce právo na náhradu 13 % účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení tvoří:
- zaplacený soudní poplatkem ve výši 1 721 Kč,
- náklady právního zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka),
- paušální částka náhrad hotových výdajů 300 Kč za 3 úkony po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka),
- částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu ) ve výši 378 Kč.
Celkem náklady žalobce činí 3 889 Kč. Žalobce má s ohledem na částečný úspěch ve věci právo na náhradu 506 Kč, která odpovídá 13 % účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.