Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
5 C 107/2022-28
Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa, PSČ obec a číslo
zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 11 155 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Návrh žalobce, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 10 855 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 10 855 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Návrh žalobce, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 10 855 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 10 855 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce podal u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v návrhu uvedl, že žalobce je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále příjmení), při zjišťování údajů o vozidle,
neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobce ze zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 Zákona. Žalobce zjistil, že osobní automobil registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, žalovaný jako jeho vlastník/provozovatel neměl od datum do datum k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv byl k tomuto povinen dle § 1 odst. 2 Zákona a vozidlo tak nebylo pojištěno 167 dní a žalobci tak dle § 4 odst. 1, 3, 4 Zákona vznikl nárok na příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla, nárok na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce dle § 4 odst. 6 Zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne datum, žalovaný příspěvek nezaplatil. Žalobce tedy požaduje uhradit částku 11 155 Kč, která se sestává z příspěvku 10 855 Kč, vypočteného násobkem denní sazby 65 Kč a počtem 167 dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (§ 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí příjmení) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. V této věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit žalovanému. K jednání soudu se žalovaný nedostavil, ve věci se nevyjádřil.
2. Soud zjistil ze zprávy stát. instituce, že jako vlastník i provozovatel předmětného vozidla byl v návrhu uvedeném období veden v evidenci vozidel jméno příjmení, datum narození. Ze zprávy právnická osoba obec soud zjistil, že k předmětnému vozidlu měl uzavřeno pojištění dle Zákona v době od datum na dobu neurčitou shora jmenovaný jméno příjmení, pojistná smlouva číslo zanikla dnem datum oznámením změny vlastníka pojistiteli.
3. Žalobce po zahájení řízení doplnil před jednáním ve věci svá skutková tvrzení, v písemném podání ze dne datum uvedl na jedné straně, že žalovaný je zapsaný dle jeho zjištění v registru vozidel jako vlastník předmětného automobilu, navrhl, aby si soud tuto skutečnost ověřil vyžádáním si výpisu z tohoto registru, na druhé straně však uvedl, že od předchozího vlastníka vozidla žalobce obdržel kupní smlouvu ze datum, podle níž bylo provedeno vlastnické právo k vozidlu na žalovaného a za této situace ve smyslu § 4 odst. 6 věta poslední Zákona uplatňuje žalobce nárok na zaplacení příspěvku vůči žalovanému jako skutečnému vlastníku vozidla, o němž se takto dozvěděla. Žalobce soudu tuto kupní smlouvu doložil, vyplývá z ní, že byla uzavřena datum ohledně předmětného vozidla mezi shora jmenovaným jméno příjmení jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím. Dále žalobce doložil výzvu k úhradě příspěvku ze dne datum za nepojištěné v návrhu uvedené období, v níž žalovanému stanovil lhůtu k zaplacení 30 dnů od doručení, tato výzva byla dle jejího obsahu žalovanému doručována na adresu adresa žalovaného, a jak vyplývá ze soudem si vyžádané zprávy České pošty s.p. obec a číslo, byla tato zásilka označením anonymizováno doručována na uvedené adrese datum a protože adresát na této adrese neměl zřízenou schránku ani zvonek, byla zásilka dne datum vrácena zpět žalobci. Žalobce soudu dále doložil, že žalovanému na stejnou adresu doručoval i v následné době upomínky k zaplacení předmětného příspěvku z datum, datum, datum, ani jedna tato zásilka nebyla žalovanému na této adrese doručena, jak vyplývá z údajů ohledně sledování doručování zásilek na internetových stránkách České pošty, s.p.. Žalobce pravděpodobně veškeré listiny žalovanému doručoval na uvedenou adresu z toho důvodu, že tato adresa je u žalovanému uvedena ve shora uvedené kupní smlouvě jako jeho tehdejší bydliště. Jak vyplývá z výpisu z registru obyvatel České republiky, byl žalovaný na uvedené adrese obec a číslo hlášen k pobytu do datum, od tohoto dne je hlášen k trvalému pobytu na adrese uvedené v záhlaví tohoto rozsudku.
4. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že návrh žalobce vůči žalovanému není důvodný. Žalobce svůj nárok opírá o ustanovení § 4 Zákona, dle jehož prvého odstavce vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 Zákona, tedy nesplnění povinnosti pojištění odpovědnosti podle Zákona po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, až na zákonem stanoven výjimky. Dle druhého odstavce uvedeného § 4 se má při určení povinné osoby u zaplacení příspěvku za to, že osoba zapsaná jako vlastník či jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Dle šestého odstavce uvedeného § 4 povinnost zaplatit příspěvek a náklady zaniká, pokud žalobce do jednoho roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7 uvedeného §, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel; v ostatních případech lhůta jednoho roku nezačne běžet dříve, než se kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Podle 7 odstavce § 4 musí výzva k zaplacení příspěvku obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů, lhůtu ke splnění povinnosti v trvání nejméně 30 dnů ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti žalobce nárok uplatnit u soudu. Ze soudem provedeného dokazování vyplývá, že v registru silničních vozidel je jako vlastník i jako provozovatel veden jméno příjmení, tedy osoba rozdílná od žalovaného a jmenovaný předložením kupní smlouvy ze datum o prodeji vozidla žalovanému, žalobci před podáním žaloby doložil okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek žalobce vůči jeho osobě, protože již k datu datum, kdy vozidlo přestalo být pojištěno dle zákona, nebyl vlastníkem ani provozovatelem vozidla. Pak za této situace musí žalobce mít opravdu za prokázané, že v období od datum do datum, tedy po dobu 167 dnů, byl opravdu žalovaný vlastníkem či provozovatelem vozidla, ač nebyl jako vlastník či provozovatel veden v registru silničních vozidel. Podmínkou uplatnění takového nároku žalobce vůči žalovanému u soudu je však podmínka, že žalobce žalovanému odešle výzvu uvedenou v § 4 odst. 7 Zákona. Z § 4 odst. 6, 7 Zákona nevyplývá, že výzva musí být povinné osobě přímo doručena, musí být odeslána, ovšem podle názoru soudu musí být odeslána žalovanému na takovou adresu, aby bylo možno ji při doručování předat do sféry dispozice žalovaného, např. i pouze vhozením do domovní schránky apod., bude se tedy jednat buď o adresu trvalého bydliště anebo o adresu faktického bydliště, tedy takovou adresu, na které se žalovaný opravdu zdržuje. V tomto případě se však při doručování této výzvy k zaplacení příspěvku ze strany žalobce nestalo, žalobce tuto výzvu žalovanému adresoval a doručoval na adresu adresa žalovaného, jednalo se o adresu jeho předchozího trvalého bydliště. Žalovaný od datum bydlí na adrese adresa adresu obec a číslo, nedošlo k jejich doručení, došlo k jejich vrácení žalobci, neboť zde žalovaný již nebydlí, jak vyplývá ze sdělení pošty, že jeho jméno se nenacházelo na schránce ani zvonku, když tato skutečnost odpovídá údajům vyplývajícím z registru obyvatel České republiky. Pak za této situace soud konstatuje, že ve smyslu § 4 odst. 7 Zákona nebyl žalovaný řádně žalobcem k zaplacení příspěvku před podáním žaloby vyzván, výzva k zaplacení příspěvku žalovanému nebyla doručena a za této situace tedy ani nezačala plynout 30 denní lhůta od doručení výzvy k zaplacení příspěvku, ale i k prokázání žalovaným, že existují okolnosti vznik nároku na příspěvek vůči jeho osobě vylučující. Žalobce vychází z toho, že pokud byla uzavřena kupní smlouva datum, tak byl žalovaný k datum vlastníkem vozidla, vychází však z toho, že byl vlastníkem i po celou následnou dobu 167 dnů, což však samozřejmě může, ale nemusí být pravdou a je právě na žalovaném, aby v případě doručení výzvy žalobci takovou případnou skutečnost prokázal. Důležité však je pro rozhodnutí soudu, že samotná výzva nebyla žalobcem žalovanému doručena, resp. nebyla mu odeslána na adresu jeho
bydliště, nemohla se tedy žádným způsobem dostat do možnosti jeho dispozice. Za této situace ani nemohla nastat splatnost příspěvku. Z tohoto důvodu soud návrh žalobce zamítl.
5. Žalovaný byl ve věci zcela úspěšný a měl by mít dle § 142 odst. 1 o.s.ř právo na náhradu nákladů řízení. Protože však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud, že žalovaný toto právo nemá.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, prostřednictvím soudu zdejšího.
Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.