Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
19 C 24/2022-60
Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 4 324 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 324 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 10.3.2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ohledně nároku žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 462 Kč od 9.11.2018 do zaplacení a ve výši 9,75% ročně z částky 1 862 Kč od 9.4.2019 do zaplacení v rozsahu převyšujícím úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 4 324 Kč od 10.3.2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 012,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 324 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 10.3.2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně nároku žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 462 Kč od 9.11.2018 do zaplacení a ve výši 9,75% ročně z částky 1 862 Kč od 9.4.2019 do zaplacení v rozsahu převyšujícím úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 4 324 Kč od 10.3.2021 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 012,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 4 324 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazenou cenu dodávek elektřiny. Tvrdila, že spolu společnost právnická osoba (dále předchůdce) a žalovaný dne 17.9.2018 uzavřeli smlouvu o dodávce elektřiny, jíž se žalobkyně zavázala dodávat ve prospěch žalovaného na odběrné místo na adrese obec a číslo elektřinu a žalovaný se jí za to zavázal hradit vyúčtovanou cenu dodávky. Za fakturační období 19.9.2018 – 24.10.2018 předchůdce vyfakturovala žalovanému nedoplatek 2 462 Kč, žalovaný na něj však ničeho neuhradil. Za fakturační období 25.10.2018 – 21.3.2019 předchůdce žalovanému vyfakturoval nedoplatek 1 862 Kč, ani na tuto fakturu však žalovaný ničeho neuhradil. Smlouvou ze dne 13.10.2017 poté předchůdce s účinností ke dni 23.2.2021 postoupil tyto své pohledávky za žalovaným na žalobkyni.
2. Žalovaný se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřil.
3. Žalobkyně se z nařízeného jednání soudu omluvila, o odročení nepožádala. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, o odročení nepožádal. Předvolání k jednání mu bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. na adresu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jejich přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:
5. Předchůdce v pozici obchodníka a žalovaný v pozici zákazníka spolu uzavřeli dne 17.9.2018 smlouvu, jíž se předchůdce zavázal dodávat na odběrné místo obec a číslo ve prospěch žalovaného elektřinu, a žalovaný se za to zavázal hradit předchůdci sjednanou cenu těchto dodávek dle Ceníku předchůdce. Za nedílnou součást této smlouvy byly označeny Všeobecné obchodní podmínky a Ceník. Mezi stranami přitom bylo dohodnuto, že účinnost tato smlouva nabyde dnem zahájení dodávek (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, Ceník, Všeobecné obchodní podmínky).
6. K zahájení dodávek v souladu s výše uvedenou smlouvou došlo 19.9.2018, smlouva pak byla ukončena ke dni 21.3.2019 a za danou dobu bylo ve prospěch žalovaného na základě této smlouvy dodáno 796 kWh elektřiny (zpráva společnosti právnická osoba).
7. Za fakturační období 19.9.2018 24.10.2018 vyfakturoval předchůdce na jméno žalovaného nedoplatek za dodanou elektřinu na předmětné odběrné místo v množství 0,537 MWh za cenu 2 462 Kč se splatností do 8.11.2018 (faktura číslo).
8. Žalovaný nehradil řádně a včas sjednané zálohy za dodávky elektřiny, proto byla ze strany předchůdce vystavena upomínka, následně oznámení od odstoupení od výše uvedené smlouvy a poté faktura na úhradu poplatku za odpojení od distribuční soustavy (upomínky ze dne 28.11.2018, odstoupení ze dne 25.2.2019, upomínka ze dne 15.4.2019, faktura k úhradě poplatku).
9. Za fakturační období 25.10.2018 21.3.2019 vyfakturoval předchůdce na jméno žalovaného nedoplatek za dodanou elektřinu na předmětné odběrné místo v množství 0,259 MWh za cenu 1 862 Kč se splatností do 8.4.2019 (mimořádná faktura číslo).
10. Předchůdce následně postoupil svou pohledávku za žalovaným plynoucí mu ze shora uvedené smlouvy na žalobkyni (smlouva o postoupení ze dne 13.10.2017, dodatky k této smlouvě číslo dílčí předávací protokol, potvrzení o zaplacení kupní ceny), kdy předchůdce dne 4.3.2021 vyhotovil oznámení o postoupení na jméno žalovaného (oznámení o postoupení). Dne 4.3.2021 poté žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku (předžalobní upomínka, příslušný poštovní podací arch).
11. Co se týče pravomoci soudů ČR ve věci jednat a rozhodnout, posoudil soud věc dle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012 Sb., o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), podle kterého nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaný je státním příslušníkem Bulharska, na území ČR se však zdržuje a má zde evidován trvalý pobyt. Zdejší soud tak dospěl k závěru, že lze s ohledem na dané skutečnosti uzavřít, že má žalovaný na území ČR své bydliště, pravomoc soudů ČR je tedy dána. Ohledně určení příslušnosti soudu poté zdejší soud postupoval v souladu s čl. 4 odst. 2 téhož nařízení, které stanoví, že na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky, tedy dle § 9 odst. 1 o.s.ř. a § 85 odst. 1 o.s.ř., kdy dospěl k závěru, že je příslušným soudem oprávněným ve věci jednat a rozhodnout. Po právní stránce soud poté věc posoudil dle o. z. a zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále příjmení).
12. Ust. § 50 EZ uvádí, že se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.
13. Podle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
14. Dle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 o.z.).
15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Na základě těchto ustanovení a výše uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba v převážné míře důvodná. Předchůdce se žalovaným mezi sebou platně a účinně uzavřeli smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny. Předchůdce svou smluvně stanovenou povinnost splnil, když elektřinu na sjednané odběrné místo řádně dodával a umožnil žalovanému, aby ji odebíral, žalovaný však svou smluvní povinnost nesplnil, když předchůdci neuhradil vyfakturovaný nedoplatek za dodávky elektřiny v množství 0,796 MWh. Žalobkyně, na níž byla tato pohledávka předchůdce za žalovaným plynoucí ze shora uvedené smlouvy platně postoupena, a je tedy ve věci aktivně legitimována, přitom po žalovaném požaduje úhradu tohoto nedoplatku, na jehož úhradu má s ohledem na výše uvedené právo.
17. S ohledem na skutečnost, že žalovaný neuhradil danou částku předchůdci řádně a včas, má žalobkyně právo rovněž na úrok z prodlení plynoucí od prvního dne, kdy se žalovaný dostal s plněním do prodlení. Žalobkyně v řízení tvrdila, že se žalovaný dostal do prodlení s daným plněním (úhradou daného nedoplatku) vždy den po stanovené splatnosti jednotlivých faktur, žalobkyně však v řízení netvrdila, ani neprokázala, kdy a jakým způsobem byl žalovaný s těmito fakturami seznámen (tj. že se mu dostaly do sféry vlivu tak, aby byl vyzván k jejich úhradě – tj. netvrdila ani neprokázala, že mu byly dané faktury v konkrétním období osobně předány, zaslány apod.). Žalobkyně tak v těchto otázkách neunesla břemeno tvrzení, resp. břemeno důkazní, přičemž se svou neúčastí na jednání dobrovolně vzdala možnosti poučení ze strany soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. (srovnej: rozsudek NS ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007). Soud tedy dále vycházel z toho, že žalovaný se dostal do prodlení s daným plněním až 10.3.2021, jelikož má v řízení za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě daných faktur v rámci předžalobní upomínky, kterou žalovanému zaslala dne 4.3.2021 (v souladu s § 573 o.z. se tak má za to, že byla tato zásilka žalovanému doručena dne 9.3.2021).
18. Vzhledem k výše uvedenému tedy soud ve výroku I uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni jistinu 4 324 Kč spolu s úrokem z této částky plynoucími od 10.3.2021 ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve zbytku poté soud ve výroku II žalobu zamítl.
19. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy měla žalobkyně ve věci přibližně 84 % úspěch a žalovaný přibližně 16 % úspěch. Soud tedy žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 68% z částky, na kterou by měla nárok v případě plného úspěchu ve věci. V daném případě se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady za zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle § 14b této vyhlášky. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 600 Kč za 3 úkony (převzetí věci, žaloba, předžalobní upomínka) dle § 6, § 7, § 11 odst. 1 a §14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§14b odst. 5 písm. a vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21% tedy o 189 Kč, když zástupce žalobce řádně doložil, že je plátcem DPH. Celkově tak žalobkyni vznikly náklady ve výši 1 489 Kč a soud jí přiznal jejich náhradu ve výši 10 12,50 Kč (68 %) odpovídající poměru jejího úspěchu ve věci. V souladu s § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
20. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na zahájení exekuce.