Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
115 C 253/2021-23
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Slanou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 17 940 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 246,65 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 779,93 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrokem z prodlení z částky 12 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 940 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatiti žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 834 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupe žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 246,65 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 779,93 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrokem z prodlení z částky 12 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 940 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatiti žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 834 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupe žalobkyně.
1. Žalobou doručenou (místně nepříslušnému) Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 2. 12. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 17 940 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba (dále je„ právní předchůdce“), a žalovaným byla dne 18. 12. 2015 uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 680 Kč, úrokovou sazbou 23,72 % ročně, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách ve výši 360 Kč. Žalovaný neplnil řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostal se do prodlení s platbou pravidelných splátek. Na svůj dluh uhradil žalovaný částku 2 940 Kč, která byl v části 1 680 Kč započtena na kapitalizovaný úrok, v části 537,92 Kč na poplatek za administrativní činnost a v části 722,08 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč, dlužných úhrad za služby ve výši 5 940 Kč (sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 1 862,08 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 077,92 Kč) a příslušenství v podobě úroku a úroku z prodlení. S účinností ke dni 6. 12. 2019 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni.
2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil.
3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci, resp. jejich zástupci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili).
4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:
5. Dne 18. 12. 2015 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o půjčce číslo. Žalovaný svým podpisem potvrdil, že mu byla v hotovosti poskytnuta částka ve výši 12 000 Kč a zavázal se tuto částku vrátit spolu úrokem ve výši 1 680 Kč, úrokovou sazbou 23,72 % ročně, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč, tj. celkem 20 880 Kč, v 58 týdenních splátkách ve výši 360 Kč.
6. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce byla dne 18. 12. 2015 vyplněna zákaznická karta žalovaného. Totožnost žalovaného byla ověřena předložením občanského průkazu. Žalovaný uvedl, že je invalidním důchodcem a nemá vyživovací povinnost vůči žádným osobám. Čistý příjem žalovaného činí 10 700 Kč měsíčně, další příjmy žalovaný nemá. Měsíční výdaje žalovaného ve výši 7 600 Kč byly tvořeny nájemným ve výši 3 900 Kč, výdaji na domácnost ve výši 3 500 Kč a výdaji na telefon ve výši 200 Kč. Z karty vyplývá, že ze strany původního věřitele byla ověřena výše příjmu žalovaného předložením výměru invalidního důchodu III. stupně, výdaje žalovaného byly ověřeny nájemní smlouvou a výměrem SIPO.
7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován dopisem ze dne 6. 12. 2019, kterým byl současně vyzván k zaplacení dluhu v celkové výši 17 940 Kč do 10 dnů od doručení dopisu. Dopis byl odeslán dne 7. 1. 2020.
8. Předžalobní upomínkou ze dne 7. 5. 2020 žalobkyně žalovaného opětovně vyzvala k úhradě dluhu.
9. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.
10. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen„ o. z.“)
11. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Podle § 2390 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. V tomto závazkovém vztahu vystupoval právním předchůdcem žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako dlužník. V řízení bylo prokázáno, že právním předchůdcem žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky v částce 12 000 Kč a žalovaný porušil svoji povinnost, když v dohodnuté lhůtě finanční prostředky nevrátil.
17. Žalovaný měl vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 20 880 Kč, z toho jistinu ve výši 12 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 680 Kč, běžící úrok ve výši 23,72 % ročně, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Na svůj dluh žalovaný uhradil 2 940 Kč. Úhradu žalovaného započetla žalobkyně v části 1 680 Kč na kapitalizovaný úrok (uhrazeno zcela), v části 537,92 Kč na poplatek za administrativní činnost (zbývá uhradit 1 862,08 Kč) a v části 722,08 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek (zbývá uhradit 4 077,92 Kč).
18. Při posouzení nároku na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 680 Kč, poplatku za administrativní činnost 2 400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč, dospěl soud k závěru, že ujednání smluvních stran o zaplacení těchto poplatků je v rozporu s dobrými mravy. Poplatky a kapitalizované úroky dohodnuté při poskytnutí úvěru představují úplatu (odměnu) za užívání jistiny úvěru. Občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při úvěru sjednat výši poplatků. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše poplatků a kapitalizovaných úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o úvěru, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o poplatcích a kapitalizovaných úrocích totiž platí základní zásady občanského práva (§ 1-8 občanského zákoníku), podle kterých má každý povinnost jednat poctivě a výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Dobrými mravy v občanskoprávních vztazích se v soudní praxi rozumí soubor společenských, kulturních a mravních pravidel chování, který je vlastní obecně uznávaným vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu a který v historickém vývoji osvědčil jistou neměnnost, vystihuje podstatné historické tendence, jež jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 9. 1998, sp. zn. 3 Cdon 51/96, uveřejněný pod č. 5 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2001, a rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 5. 1997, sp. zn. 2 Cdon 473/96, uveřejněný pod č. 16 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1998), který je konformní se závěrem obsaženým v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 1998, sp. zn. II. ÚS 249/97, uveřejněným pod č. 14 ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 1998, který za dobré mravy považuje souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti.
19. Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké poplatky a kapitalizované úroky sjednané ve smlouvě o půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že sjednaná výše poplatků a kapitalizovaných úroků ve smlouvě o půjčce ze dne 18. 12. 2015 je v rozporu s dobrými mravy. Vycházel zejména ze skutečnosti, že smlouva je uzavřena na předtištěném formuláři právního předchůdce žalobkyně, celková částka poplatků a kapitalizovaného úroku sjednaná ve výši 8 880 Kč pak představuje 74 % jistiny úvěru. V tomto kontextu je pak zřejmé, že takto sjednaná výše poplatků a kapitalizovaného úroku byla sjednána v rozporu s dobrými mravy. Podle názoru soudu takto sjednaná výše poplatků a kapitalizovaného úroku v době jejího sjednání podstatně přesahuje obvyklou výši poplatků a úroků v daném místě a čase. Nelze rovněž přehlédnout, že se jedná o spotřebitelskou smlouvu, neboť právní předchůdce žalobkyně vystupoval při uzavírání a plnění smlouvy v rámci své obchodní a podnikatelské činnosti. Naopak žalovaný při uzavírání a plnění smlouvy nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.
20. V důsledku shora uvedeného proto soud výrokem I. zavázal žalovaného k zaplacení částky 12 000 Kč, která představuje doposud nesplacenou jistinu. Vedle jistiny soud dále přiznal žalobkyni i příslušenství pohledávky. Příslušenství je představováno jednak úroky z prodlení a dále běžícími úroky smluvními. Mezi účastníky byl platně sjednán běžící smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně, soud tedy žalobě vyhověl i v této části a přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč za období od 28. 1. 2017 do 6. 12. 2019 v kapitalizované výši 8 246,65 Kč a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč za od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru. Žalobkyni proto přísluší taktéž úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, tedy úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 000 Kč za období od 4. 2. 2017 do 6. 12. 2019 v kapitalizované výši 2 779,93 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 000 Kč za od 7. 12. 2019 do zaplacení Výše úroků z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
21. Ve zbylé části žaloby co do zaplacení dlužných úhrad za služby ve výši 5 940 Kč (sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 1 862,08 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 077,92 Kč) soud žalobu výrokem II. zamítl, neboť poplatky byly sjednány v rozporu s dobrými mravy a ustanovení o nich je nutné považovat za absolutně neplatné (kapitalizovaný úrok pak byl uhrazen žalovaným před podáním žaloby).
22. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Úspěch žalobkyně je v tomto případě představován výrokem I., tedy částkou v celkové výši 12 000 Kč, ohledně které soud žalobě ve výroku I. vyhověl. Naopak neúspěch žalobkyně je představován výrokem II., tedy částkou v celkové výši 5 940 Kč, ohledně které soud žalobu ve výroku II. zamítnul. Žalobkyně proto byla úspěšná v 67 % předmětu řízení, žalovaný byl úspěšný v 33 %. Po vzájemném zápočtu úspěchu žalobkyně vůči úspěchu žalovaného má žalobkyně právo na náhradu 34 % účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a dále odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a.t.“), za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. a.t. 300 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. ve výši á 100 Kč Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 452 Kč. Žalobkyně má tedy právo na náhradu 834 Kč, která odpovídá 34 % účelně vynaložených nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně a ve lhůtě, lze podat návrh na výkon rozhodnutí.