Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

115 C 253/2021-23

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Slanou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa, obec a číslo

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 17 940 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 246,65 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 779,93 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrokem z prodlení z částky 12 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 940 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatiti žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 834 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupe žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 246,65 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 779,93 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrokem z prodlení z částky 12 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 940 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatiti žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 834 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupe žalobkyně.

1. Žalobou doručenou (místně nepříslušnému) Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 2. 12. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 17 940 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba (dále je„ právní předchůdce“), a žalovaným byla dne 18. 12. 2015 uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 680 Kč, úrokovou sazbou 23,72 % ročně, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách ve výši 360 Kč. Žalovaný neplnil řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostal se do prodlení s platbou pravidelných splátek. Na svůj dluh uhradil žalovaný částku 2 940 Kč, která byl v části 1 680 Kč započtena na kapitalizovaný úrok, v části 537,92 Kč na poplatek za administrativní činnost a v části 722,08 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč, dlužných úhrad za služby ve výši 5 940 Kč (sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 1 862,08 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 077,92 Kč) a příslušenství v podobě úroku a úroku z prodlení. S účinností ke dni 6. 12. 2019 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil.

3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu (účastníci, resp. jejich zástupci s tímto postupem soudu za použití ustanovení souhlasili).

4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:

5. Dne 18. 12. 2015 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o půjčce číslo. Žalovaný svým podpisem potvrdil, že mu byla v hotovosti poskytnuta částka ve výši 12 000 Kč a zavázal se tuto částku vrátit spolu úrokem ve výši 1 680 Kč, úrokovou sazbou 23,72 % ročně, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč, tj. celkem 20 880 Kč, v 58 týdenních splátkách ve výši 360 Kč.

6. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce byla dne 18. 12. 2015 vyplněna zákaznická karta žalovaného. Totožnost žalovaného byla ověřena předložením občanského průkazu. Žalovaný uvedl, že je invalidním důchodcem a nemá vyživovací povinnost vůči žádným osobám. Čistý příjem žalovaného činí 10 700 Kč měsíčně, další příjmy žalovaný nemá. Měsíční výdaje žalovaného ve výši 7 600 Kč byly tvořeny nájemným ve výši 3 900 Kč, výdaji na domácnost ve výši 3 500 Kč a výdaji na telefon ve výši 200 Kč. Z karty vyplývá, že ze strany původního věřitele byla ověřena výše příjmu žalovaného předložením výměru invalidního důchodu III. stupně, výdaje žalovaného byly ověřeny nájemní smlouvou a výměrem SIPO.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován dopisem ze dne 6. 12. 2019, kterým byl současně vyzván k zaplacení dluhu v celkové výši 17 940 Kč do 10 dnů od doručení dopisu. Dopis byl odeslán dne 7. 1. 2020.

8. Předžalobní upomínkou ze dne 7. 5. 2020 žalobkyně žalovaného opětovně vyzvala k úhradě dluhu.

9. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

10. Soud v projednávané věci aplikoval (dále jen„ o. z.“)

11. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Podle § 2390 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení a násl. . V tomto závazkovém vztahu vystupoval právním předchůdcem žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako dlužník. V řízení bylo prokázáno, že právním předchůdcem žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky v částce 12 000 Kč a žalovaný porušil svoji povinnost, když v dohodnuté lhůtě finanční prostředky nevrátil.

17. Žalovaný měl vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 20 880 Kč, z toho jistinu ve výši 12 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 680 Kč, běžící úrok ve výši 23,72 % ročně, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Na svůj dluh žalovaný uhradil 2 940 Kč. Úhradu žalovaného započetla žalobkyně v části 1 680 Kč na kapitalizovaný úrok (uhrazeno zcela), v části 537,92 Kč na poplatek za administrativní činnost (zbývá uhradit 1 862,08 Kč) a v části 722,08 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek (zbývá uhradit 4 077,92 Kč).

18. Při posouzení nároku na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 680 Kč, poplatku za administrativní činnost 2 400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč, dospěl soud k závěru, že ujednání smluvních stran o zaplacení těchto poplatků je v rozporu s dobrými mravy. Poplatky a kapitalizované úroky dohodnuté při poskytnutí úvěru představují úplatu (odměnu) za užívání jistiny úvěru. a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při úvěru sjednat výši poplatků. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše poplatků a kapitalizovaných úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o úvěru, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o poplatcích a kapitalizovaných úrocích totiž platí základní zásady občanského práva (-8 ), podle kterých má každý povinnost jednat poctivě a výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Dobrými mravy v občanskoprávních vztazích se v soudní praxi rozumí soubor společenských, kulturních a mravních pravidel chování, který je vlastní obecně uznávaným vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu a který v historickém vývoji osvědčil jistou neměnnost, vystihuje podstatné historické tendence, jež jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 9. 1998, sp. zn. , uveřejněný pod č. 5 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2001, a rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 5. 1997, sp. zn. , uveřejněný pod č. 16 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1998), který je konformní se závěrem obsaženým v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 1998, sp. zn. , uveřejněným pod č. 14 ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 1998, který za dobré mravy považuje souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti.

19. Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké poplatky a kapitalizované úroky sjednané ve smlouvě o půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že sjednaná výše poplatků a kapitalizovaných úroků ve smlouvě o půjčce ze dne 18. 12. 2015 je v rozporu s dobrými mravy. Vycházel zejména ze skutečnosti, že smlouva je uzavřena na předtištěném formuláři právního předchůdce žalobkyně, celková částka poplatků a kapitalizovaného úroku sjednaná ve výši 8 880 Kč pak představuje 74 % jistiny úvěru. V tomto kontextu je pak zřejmé, že takto sjednaná výše poplatků a kapitalizovaného úroku byla sjednána v rozporu s dobrými mravy. Podle názoru soudu takto sjednaná výše poplatků a kapitalizovaného úroku v době jejího sjednání podstatně přesahuje obvyklou výši poplatků a úroků v daném místě a čase. Nelze rovněž přehlédnout, že se jedná o spotřebitelskou smlouvu, neboť právní předchůdce žalobkyně vystupoval při uzavírání a plnění smlouvy v rámci své obchodní a podnikatelské činnosti. Naopak žalovaný při uzavírání a plnění smlouvy nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

20. V důsledku shora uvedeného proto soud výrokem I. zavázal žalovaného k zaplacení částky 12 000 Kč, která představuje doposud nesplacenou jistinu. Vedle jistiny soud dále přiznal žalobkyni i příslušenství pohledávky. Příslušenství je představováno jednak úroky z prodlení a dále běžícími úroky smluvními. Mezi účastníky byl platně sjednán běžící smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně, soud tedy žalobě vyhověl i v této části a přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč za období od 28. 1. 2017 do 6. 12. 2019 v kapitalizované výši 8 246,65 Kč a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč za od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru. Žalobkyni proto přísluší taktéž úroky z prodlení dle ustanovení , tedy úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 000 Kč za období od 4. 2. 2017 do 6. 12. 2019 v kapitalizované výši 2 779,93 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 000 Kč za od 7. 12. 2019 do zaplacení Výše úroků z prodlení vychází z

21. Ve zbylé části žaloby co do zaplacení dlužných úhrad za služby ve výši 5 940 Kč (sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 1 862,08 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 077,92 Kč) soud žalobu výrokem II. zamítl, neboť poplatky byly sjednány v rozporu s dobrými mravy a ustanovení o nich je nutné považovat za absolutně neplatné (kapitalizovaný úrok pak byl uhrazen žalovaným před podáním žaloby).

22. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Úspěch žalobkyně je v tomto případě představován výrokem I., tedy částkou v celkové výši 12 000 Kč, ohledně které soud žalobě ve výroku I. vyhověl. Naopak neúspěch žalobkyně je představován výrokem II., tedy částkou v celkové výši 5 940 Kč, ohledně které soud žalobu ve výroku II. zamítnul. Žalobkyně proto byla úspěšná v 67 % předmětu řízení, žalovaný byl úspěšný v 33 %. Po vzájemném zápočtu úspěchu žalobkyně vůči úspěchu žalovaného má žalobkyně právo na náhradu 34 % účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a dále odměnou advokáta dle , advokátní tarif (dále jen„ a.t.“), za tři úkony právní služby dle a.t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle . a.t. 300 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů dle a.t. ve výši á 100 Kč Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 452 Kč. Žalobkyně má tedy právo na náhradu 834 Kč, která odpovídá 34 % účelně vynaložených nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně a ve lhůtě, lze podat návrh na výkon rozhodnutí.