Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
22 C 136/2022-14
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlou Bodnárikovou ve věci
Žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa, obec a číslo část obce
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení,
se sídlem adresa, obec a číslo část obce
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení 9 693 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 693Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 244 Kč od 22.9.2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 449 Kč od 20.2.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 693Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 244 Kč od 22.9.2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 449 Kč od 20.2.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 9.11.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 693 Kč se příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobce právnická osoba, na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 24.4.2018 dodával žalované do odběrného místa anonymizováno číslo, obec elektrickou energii a za tuto dodávku jí byla fakturou číslo vyúčtována cena za dodávku elektřiny v době od 16.5.2018 do 31.8.2018 ve výši 4 244 Kč splatná dne 21.9.2018, fakturou číslo za dodávku elektřiny v době od 1.9.2018 do 1.2.2019 vyúčtovaná cena 5 449 Kč splatná dne 19.2.2019. Žalovaná nedoplatky neuhradila, přičemž pohledávka za žalovanou z titulu neuhrazených nedoplatků byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni dne 31.3.2021. Žalovaná přes výzvu dluh neuhradila.
Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně ani žalovaná se k této výzvě nevyjádřily, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:
Právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, uzavřela s žalovanou dne 24.4.2018 smlouvu, na základě které dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese adresa, formou záloh a dále cenu dle výsledku vyúčtování. Za dodávku elektřiny v období od 16.5.2018 do 31.8.2018 právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou číslo po započtení záloh nedoplatek ve výši 4 244 Kč, který měla žalovaná uhradit dne 21.9.2018. Žalovaná nedoplatek neuhradila. Za odběr elektrické energie v období od 1.9.2018 do 1.2.2019 právní předchůdce žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou číslo po započtení záloh nedoplatek ve výši 5 449 Kč, který měla žalovaná uhradit dne 19.2.2019. Žalovaná nedoplatky neuhradila. Právní předchůdce žalobkyně opakovaně žalovanou upomínal k zaplacení nedoplatků, přičemž dne 13.10.2017 uzavřel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, která byla následně dodatky prodloužena až do 31.12.2021, na základě které postoupil pohledávky z neuhrazených nedoplatků za žalovanou na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne 14.5.2021.
Podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.
Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jakožto obchodníkem s elektřinou a žalovanou jakožto zákazníkem byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb.), na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu a žalovaná se zavázala zaplatit za odebranou elektřinu dohodnutou cenu. Jelikož žalovaná za dodávku elektřiny ve shora uvedeném období neuhradila dohodnutou kupní cenu, soud žalobě vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni, na kterou byly dle § 1879 a násl. OZ postoupeny pohledávky za žalovanou, dlužnou částku ve výši 9 693 Kč (4 244 + 5 449) včetně úroku z prodlení dle § 1970 OZ ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení plně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 693Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné dle § 202 odst. 2 o.s.ř.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.