Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 99/2022-21

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní titul Margitou Markovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, částku částka a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku [částka] a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že právnická osoba uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru číslo (dále jen "smlouva o úvěru"). Na základě smlouvy o úvěru žalovaný převzal v hotovosti částka. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku společně s poplatkem ve výši částka v 16 měsíčních splátkách po částka. Žalovaný zaplatil celkem pouze částka do datum (splatnost celého úvěru) nebyl úvěr splacen.

2. Část závodu právnická osoba tvořená divizí spotřebitelských úvěrů byla převedena právnická osoba na základě smlouvy o prodeji části závodu a tím se věřitelem stala právnická osoba Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek z datum.

3. Pokud se týká ověření schopnosti spotřebitele splácet úvěr tvrdila žalobkyně, že její právní předchůdkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovaným a uvedených v žádosti.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum má soud za prokázáno, že žalovaný uzavřel s právnická osoba smlouvu o úvěru. na základě které převzal částku částka v hotovosti. Zavázal se zaplatit poplatek částka a splatit úvěr ve splátkách po částka měsíčně.

6. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázáno, že žalovaný zaplatil na uvedenou smlouvu celkem částku částka.

7. Z žádosti o poskytnutí úvěru soud zjistil, že původní věřitelka měla při posouzení schopnosti splácet úvěr k dispozici následující informace: žalovaný byl ženatý, zaměstnaný, pracovní poměr na dobu určitou do datum, příjem činil částka, čistý příjem celé domácnosti částka, výdaje na bydlení částka, na energie a pod. částka, stravování a výživné částka, ostatní výdaje částka, splátka půjčky částka, bydlení vlastní, žádná vyživovací povinnost, v domácnosti 3osoby výdělečně činné.. K ověření byly předloženy doklady: výplatní pásky, pracovní smlouva, rozhodnutí o přiznání dávky, SIPO).

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právnická osoba a žalobkyní, jako předmět smlouvy jsou označeny pohledávky vzniklé ze smluv o úvěru, které postupitel nabyl od původního poskytovatele úvěrů právnická osoba v rámci smlouvy o prodeji části závodu s tím, že předmět postoupení je specifikován v seznamu pohledávek. Z přílohy označené KIEC3 číslo není zřejmé, že tato příloha je právě autentickou součástí předložené smlouvy o postoupení pohledávek, jedná se o tabulku, kterou lze přiložit prakticky k jakékoli smlouvě.

9. Z dopisu z datum má soud za prokázané, že právnická osoba oznámila žalovanému, že pohledávku za ním postoupila žalobkyni.

10. Z notářského zápisu ze dne datum NZ číslo soud zjistil, že právnická osoba jako prodávající a právnická osoba jako kupující prohlásily, že datum uzavřeli smlouvu o prodeji části závodu, který je tvořen divizí spotřebitelských úvěrů, a to v rozsahu definovaném v čl.III odst číslo této smlouvy.

11. Podle ustanovení § 1879 o.z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

13. Podle ustanovení § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

14. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Soud se zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Z notářského zápisu pouze vyplývá, že byla uzavřena smlouva o prodeji části závodu a že předmět by měla být divize spotřebitelských úvěrů. Současně se však uvádí, že jde o rozsah definovaný ve smlouvě (o prodeji části závodu). Samotná smlouva o prodeji části závodu nebyla však soudu předložena, nebyla ani navržena k důkazu. Není tak zřejmé, zda předmětná pohledávka byla skutečně součástí té části závodu, který byl předmětem prodeje. Soud proto nemá za prokázáno, že pohledávka za žalovaným přešla na právnická osoba

19. Nad rámec pak soud uvádí, že jsou jisté výhrady i k prokázání převodu pohledávky na žalobkyni. Převáděné pohledávky jsou ve smlouvě o postoupení pohledávek specifikovány odkazem na přílohu smlouvy. Pokud však žalobkyně přikládá coby přílohu ke smlouvě o postoupení pohledáveku nadepsanou jako„ KIZAP3 číslo“, je nutno konstatovat, že obsahem tétoy je prostá tabulka, v níž je sice na prvním řádku označeném jako„ contract_number“ uvedeno číslo shodné s číslem úvěrové smlouvy a jsou zde údaje žalovaného a výše poskytnuté částky, avšak z tétoy nevyplývá jakákoliv vazba na smlouvu o postoupení pohledávek, z níž by bylo možné usoudit, že tabulka je přílohou této smlouvy a prokazuje skutečnost, že pohledávka z této konkrétní smlouvy o úvěru byla touto smlouvou postoupena žalobkyni.

20. Ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky učiněným postupitelem (právnická osoba) je však možno učinit závěr, že došlo k přechodu této konkrétní pohledávky za žalovaným na žalobkyni.

21. Soud však nemá za prokázané, že by právnická osoba, stala vlastníkem této pohledávky na základě smlouvy o prodeji části závodu.

22. Protože žalobkyně neprokázala svou aktivní legitimaci, soud žalobu zamítl.

23. Nad rámec soud dále uvádí, že o pokud by měl za prokázáno, že žalobkyně je ve sporu aktivně legitimovaná, žalobu by zamítl, neboť smlouva je neplatná pro nesplnění povinnosti podle a povinnost vrácení dlužné jistiny nevznikla.

24. Podle rozhodnutí Soudního dvora C číslo vnitrostátní soud zkoumá z úřední povinnosti, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele spočívající v povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Výslovně uvedl (v odpovědi na položenou předběžnou otázku), že články 8 a 23 směrnice 2008 musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

25. Věřiteli je zákonem uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Zákon nestanoví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.).

26. Ustanovení , o spotřebitelském úvěru výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Toto však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a časem obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit.

27. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Analýzu této schopnosti je nutno provést na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) atp. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Odborná péče věřitele mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů (např. nájem v místě a čase obvyklý či jiné průměrné výdaje domácnosti), ale vždy bere v potaz konkrétní situaci spotřebitele žádajícího o spotřebitelský úvěr. Obecně dostupné statistické údaje však mohou posloužit k alespoň částečnému ověření realističnosti údajů tvrzených spotřebiteli a být základem pro podrobnější prověřování situace spotřebitele (např. pokud spotřebitel uvede, že průměrné výdaje na stravování či bydlení činí měsíčně částku, která je o řád nižší než výdaje v místě a čase obvyklé).

28. Úprava ukládá věřiteli povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit s tím, že věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V případě, že je úvěr poskytnut v rozporu s touto zásadou, je smlouva neplatná. Ustanovení dále hovoří o možnosti spotřebitele vznášet námitku neplatnosti ve lhůtě tří let od uzavření smlouvy. Otázku, zda posuzovat tuto neplatnost jako relativní nebo absolutní soudy již dříve posoudily, s odkazem na vývoj právní úpravy v České republice i v Evropské unii, na ochranu spotřebitele, judikaturu Ústavního soudu a judikaturu Soudního dvora jako neplatnost absolutní, kterou je soud povinen zkoumat ex offo. Tuto otázku definitivně řeší rozhodnutí Soudního dvora, jak je citováno výše. Soud proto na toto rozhodnutí zcela odkazuje.

29. V tomto řízení žalobkyně v řízení tvrdila, že posouzení schopnosti žalovaného došlo na základě údajů uvedených žalovaným

30. Je nutno poukázat na závěr Ústavního soudu () o tom, že poskytovatel úvěru má být veden k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

31. Soud má za to, že toto kritérium splněno nebylo. Původní věřitelka nesplnila své povinnosti řádně. Ačkoli je uveden jakýsi další příjem domácnosti, není zřejmé, o jaké příjmy a čí se jedná (a jaké výdaje mají tyto další osoby). Původní věřitelka si neopatřila žádná další vysvětlení ani doplnění, ačkoli výdaje na bydlení jsou uvedeny v nulové výši (ani vlastní bydlení není bez nákladů), ostatní výdaje jsou uvedeny ve výši částka ačkoli je zřejmé, že žalovaný má náklady na cestu do práce s ohledem na odlišné místo bydliště a zaměstnání. Není také zřejmé, zda a jak původní věřitelka vzala v úvahu brzké skončení pracovního poměru žalovaného (do 6 měsíců).

32. Původní věřitelka tedy svou povinnost posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet nesplnila řádně. Úvěr poskytla, ačkoli neměla dostatek podklad k tomu, aby mohla posoudit, zda zde není evidentně důvodná pochybnost o schopnosti spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Úvěr tak věřitelka poskytla v rozporu s ust. věta druhá a smlouva je proto neplatná.

33. Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soudy se jí musí zabývat z úřední povinnosti, je-li z neplatného právního úkonu patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku a na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti.

34. Žalovanému by vznikla povinnost poskytnutý úvěr vrátit v souladu s ust. Žalovanému byla poskytnuta celkem částka částka, podle vyjádření žalobkyně zaplatil již částku částka. Proto povinnost k vrácení částky nevznikla.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by úspěšnému žalovanému v řízení vznikly náklady.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.