Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

61 C 72/2021-40

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Alenou Mezníkovou jako samosoudkyní ve věci

manželka:

manžel: ; celé jméno manželky, narozená dne datum

bytem adresa manželky

zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa, obec

celé jméno manžela, narozený dne datum

bytem adresa manžela

o rozvod manželství

takto:

I. Manželství celé jméno manželky a celé jméno manžela, uzavřené dne 20.9.2003 před Městským úřadem v Blansku, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Manželství [celé jméno manželky] a [celé jméno manžela], uzavřené dne 20.9.2003 před Městským úřadem v Blansku, se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se návrhem podaným dne 18.3.2021 domáhala rozvodu účastníků s odůvodněním, že nejprve spokojené manželství bylo později poznamenáno neshodami o způsobu vedení domácnosti, výchovy dětí a trávení volného času. Mezi účastníky došlo k odcizení, které mělo za následek ukončení rodinného a manželského soužití. Manželka uváděla, že předpokládá připojení manžela k návrhu.

2. Manžel reagoval na výzvu k vyjádření sdělením, že s rozvodem manželství nesouhlasí, s manželkou zvažují návštěvu manželské poradny a podle výsledků není vyloučen ani smluvený rozvod. Má zájem, aby se jednání uskutečnilo za účasti manželů a jejich nezletilých dětí.

3. V pozdějším vyjádření pak tehdejší právní zástupkyně manžela žádala o odročení nařízeného jednání v souvislosti s tím, že mezi účastníky došlo k jednáním, jejichž předmětem bylo uspořádání společného jmění manželů za trvání manželství, tedy zúžení SJM a následně přerušení řízení o rozvod, případně i zpětvzetí návrhu.

4. Vzhledem k tomu, že manželka následně sdělila, že není pravdou, že by důvodem návštěvy manželské rodinné poradny bylo obnovení manželského a rodinného soužití, jednalo se schůzku zcela jednorázovou, která měla za účel obnovit mezi manžely komunikaci tak, aby byli schopni nějakým způsobem postupovat v otázce řešení základních věcí při společném soužití a péči o děti.

5. V mezidobí rovněž bylo Městským soudem v Brně rozhodnuto ve věci výkonu rodičovské odpovědnosti k nezletilým dětem účastníků.

6. U nařízeného jednání soud provedl dokazování oddacím listem účastníků, ze kterého zjistil, že manželství, které je v případě obou účastníků manželstvím prvním, bylo uzavřeno dne 20.9.2003 před Městským úřadem v Blansku. Z tohoto manželství se dne 13.4.2004 narodila dcera jméno příjmení a dne 24.9.2009 syn jméno celé jméno manžela.

7. O výkonu rodičovské odpovědnosti k oběma dosud nezletilým dětem rozhodl Městský soud v Brně rozsudkem č. j. -45 z 12. července 2021. Pro dobu po rozvodu byly obě nezletilé děti svěřeny do péče matky a otci bylo stanoveno přispívat na jejich výživu částkou 6 200 Kč v případě nezletilé jméno a 4 800 Kč měsíčně pro nezletilého jméno. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že celá rodina žije v rodinném domě, který je ve společném jmění manželů. Každý z rodičů platí část nákladů na provoz domu. Manžel bývá přes týden pracovně mimo obec a vrací se na víkend, manželka pracuje jako zdravotní sestra v nemocnici ve směnném provozu. Děti a rodiče žijí v domě společně, avšak nevedou rodinnou domácnost. Péči o nezletilé téměř výhradně zajišťuje matka. Otec jezdí domů na víkendy, které dříve trávil částečně s nezletilým synem u své matky nebo sestry. V současné době již na tyto návštěvy otec chodí stále častěji sám. Rodina společně nefunguje, netráví spolu víkendy a ani neslaví vánoce, pouze si dávají dárky. Nezletilý jméno by měl zájem o trávení více času s otcem, ale ten se ho v poslední době již neptá a na návštěvy ke své rodině chodí sám. Kolizní opatrovník v opatrovnickém řízení doporučil svěřit děti do výchovy matky a otci stanovit výživné. Fungování rodiny zhodnotil tak, že děti vidí, že rodiče spolu dlouhodobě nevycházejí, často se i hádali, a rodina již delší dobu nefunguje normálním způsobem.

8. Z účastnické výpovědi manželky vzal soud za prokázané, že větší problémy v manželství trvají zhruba od roku 2018. Dcera tehdy měla nějaké psychické problémy a ona zůstala na řešení této situace sama, manžel jí nepomohl. Má náročné povolání a přesto je na děti a na domácnost sama a již dlouhou dobu od něj necítí podporu ani emoční a následně ani finanční. Žije s pocitem, že v manželství není vyslechnuta. Nejprve se snažila, v poslední době pak už při řešení problémů s manželem přechází do agrese. Přestože již v té době vyhledala právní pomoc, nic se nezměnilo, problémy trvají, ve vztahu s manželem necítí zájem o to, co si přeje nebo co si myslí a již tak žít nechce. Má za to, že manželství není vhodným prostředím ani pro děti, na řešení však nejsou schopni se s manželem shodnout a neshodnou se ani na řešení základních problémů s domem, s otázkami bydlení. Manžel není pokrevním otcem starší dcery, ale dlouho to v rodině nezaznělo, objevilo se to až v souvislosti s řešením peněz a výše výživného. Bohužel se to dozvěděly i děti a přiznává, že na tom má vinu ona i manžel. Situace v rodině je velice vyhrocená, děti to vnímají, syn se od řešení distancuje a dcera přestává být tolerantní k atmosféře v rodině. Pokud se s manželem baví o řešení situace o rozvodu, majetku a dětech, manžel nebere její názor v potaz a vlastně svým způsobem bojují o to, kdo se prosadí.

9. Z výpovědi manžela bylo zjištěno, že rozvod považuje za velké zlo, manželku i děti má rád. Změny nastaly již s podáním návrhu a on má neodbytný dojem, že je to špatné zvláště pro děti. Syn s ním do loňského jara o víkendech chodil k jeho rodičům, potom již dával najevo nezájem a v současné době nechodí a sedí stále u počítače. V souvislosti s řešením rodinných problémů jsou děti na straně matky, podle něj jsou ovlivněny soužitím s ní. Vnímá, že v manželství je problém s komunikací, ale má za to, že by se měli snažit o obnovení soužití a ne se rozvádět a ocenil by, pokud by soud návrh zamítl a jeho a manželku nasměroval do kvalitní manželské poradny. V úvahu by mohlo přijít rovněž přerušení řízení. Větší problémy v manželství si uvědomuje od roku 2010, kdy koupili dům a nemohli se dohodnout, jak to bude s opravami, protože manželka po určité době zůstala na mateřské dovolené a byl nedostatek peněz. Vyjadřovala se buď tak, že se rozvedou, nebo aby pokračoval ve stavbě. Byla agresivní a on je takový, že pokud na něj někdo křičí, pak vypíná a neposlouchá to. Je to jeho reakce na to, že má otce cholerika, se kterým vyrůstal. Nelibí se mu manželčina ultraliberální výchova. Důsledkem toho je synův vztah k počítači, u kterého tráví celé dny. Je pravda, že souhlasil se svěřením dětí do péče manželky, nicméně dělal to z toho důvodu, že nechtěl způsobovat problémy, nechtěl děti dělit a myslel si, že se všechno srovná a rozvádět se nebudou. Nyní, když už ví, že manželka na rozvodu trvá, pak má v úmyslu požádat, aby došlo ke změně výchovného prostředí a syn byl svěřen do jeho péče. To, že v opatrovnickém řízení syn uváděl, že chce být s matkou a sestrou je důsledkem toho, že je příliš malý a ovlivnitelný a v podstatě souhlasí vždy s tím, kdo se ho na řešení zeptá. Pomohlo by, kdyby v tomto směru byl soudem vypracován znalecký posudek. Pokud by mu syn byl svěřen do péče, změnil by zaměstnání, přestal by jezdit do Prahy a našel by si něco v obec a dostavěl by dům. Je pravda, že o rozvodu se mluví v rodině asi od roku 2011 nebo 2012, on to však nikdy nechápal jako ultimátum. Měl pocit, že je to jen v souvislosti s tím, že se nemohou dohodnout na dostavbě domu. Nyní už nemá podmínku, že bude opravovat dům, pokud nebude rozvod, ale dům v každém případě opraví a možná to změní i jeho vztah s manželkou.

10. Podle ust. § 755 odst. 1 obč. zák. (dále jen o. z.) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 3 cit. ust. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželství.

11. Podle ust. § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

12. Podle ust. § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství bez ohledu na to, zda mají, popř. vedou rodinnou domácnost s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

13. Soud posoudil zjištěné skutečnosti dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že je namístě manželství rozvést. Oba manželé, přes rozdílný pohled na způsob řešení jejich problémů, se shodují v tom, že nejméně od roku 2012 je jejich soužití poznamenáno trvalými neshodami. Rodina funguje tak, že matka, která pracuje ve směnném provozu v nemocnici jako zdravotní sestra, žije s dětmi v obec, otec odjíždí na pracovní dny v týdnu do obec, kde je zaměstnán a vrací se na víkend. Víkendy většinou tráví návštěvami své matky a sestry. Tam dříve vodil i nezletilého syna, v poslední době však chodí na tyto návštěvy sám. Soužití funguje tak, že každý z manželů zajišťuje část finančních plnění v souvislosti s provozem domu. Výchovu dětí, jak vyplynulo ze zjištění kolizního opatrovníka, opatrovnického soudu i výpovědí manželů v tomto řízení, zajišťuje zejména po fyzické stránce hlavně manželka. Manžel tvrdí snahu podílet se na výchově, nicméně za situace, kdy jej syn, o dceři v této souvislosti nehovořil, odmítne či neprojeví zájem, rezignuje. Z jeho vyjádření je zřejmé, že si nechce nebo není schopen uvědomit odcizení v rodině a jeho současnou míru, neboť i za situace, kdy manželka hovoří již zhruba deset let o rozvodu a obě děti tento způsob řešení považují za odpovídající, on sám je přesvědčen, že je v zájmu rodiny a dětí, aby bylo manželství zachováno.

14. Soud tedy po té co zjistil, že manželé spolu nežijí ve smyslu ust. § 758 o. z., a nebylo zjištěno, že by rozvod manželství byl v rozporu se zájmem nezletilých dětí manželů, který je dán zvláštními důvody, manželství rozvedl. Příčiny rozvratu byly shledány v rozdílných názorech účastníků na fungování domácnosti, trávení volného času a výchovu dětí a rovněž ve skutečnosti, že nebyli schopni zamezit dopadu svých rozdílných názorů na fungování rodiny. Je namístě konstatovat, že manželství je hluboce a trvale rozvrácené, nefunkční a není naděje na obnovení manželského soužití a fungování rodiny standartním způsobem. A to i za situace, kdy manžel realitu popírá.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 23 z. ř. s., podle něhož v řízení o rozvod manželství účastníci zásadně nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím podepsaného soudu.