Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
6 C 185/2021-30
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Konečnou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 24.718 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 24.718 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.156 Kč od 7. 3. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12.770 Kč od 26. 4. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10.792 Kč od 23. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.589 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, advokátky.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 24.718 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.156 Kč od 7. 3. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12.770 Kč od 26. 4. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10.792 Kč od 23. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.589 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky.
Žalobce se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 12. 5. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 24.718 Kč a úroky z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z částky 1.156 Kč od 7. 3. 2020 do zaplacení, dále z částky 12.770 Kč od 26. 4. 2020 do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z částky 10.792 Kč od 23. 9. 2020 do zaplacení. Nárok odůvodnil tím, že žalovaný jako vlastník motocyklu se zdvihovým objemem válců motoru do 50 cm3, registrační značka příjmení: anonymizováno, neměl v období od 1. 3. 2019 do 30. 9. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Stejně tak neměl uzavřeno pojištění ve vztahu k nákladnímu vozidlu s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg, registrační značka, příjmení: anonymizováno, a dále u nákladního vozidla s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg, registrační značka, příjmení: anonymizováno. Žalovaný je povinen uhradit žalobci příspěvek za dobu, po kterou byla uvedená vozidla provozována v rozporu s ustanovením § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“). Výši příspěvku určil žalobce dle § 4 citovaného zákona, přičemž základ příspěvku u motorového vozidla s objemem válců motoru do 50 cm3 činí 856 Kč (214 dní x 4 Kč) a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč (§4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb.). U vozidla s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg činí výše příspěvku částku 86 Kč za den, tudíž u nákladního vozidla registrační značka byla výše příspěvku vypočtena na částku 12.470 Kč (145 dní x 86 Kč) a u nákladního vozidla registrační značka činí příspěvek částku 10.492 Kč (122 dní x 86 Kč). Ke každému příspěvku je pak třeba připočítat shora uvedený poplatek ve výši 300 Kč. Žalobce zaslal žalovanému výzvy k zaplacení, které jsou podmínkou nároku na příspěvek s tím, že splatnost jednotlivých příspěvků nastala uplynutím 30 dnů od doručení výzvy. Splatnost příspěvku ve vztahu k motocyklu nastala dne 6. 3. 2020, u nákladního vozidla registrační značka dne 25. 4. 2020 a u nákladního vozidla registrační značka dne 22. 9. 2020. Ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých příspěvků žalobce požaduje i zákonné úroky z prodlení.
Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil.
S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání, soud, podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.
Na základě zjištění vyplývajících z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé a má tedy za prokázané následující skutečnosti. Ze zprávy Městského úřadu Břeclav má soud za prokázané, že žalovaný byl v předmětných obdobích vlastníkem všech shora specifikovaných motorových vozidel. Z předložených výzev k zaplacení jednotlivých příspěvků a upomínek včetně dokladů o jejich zaslání, vzal soud za prokázané, že žalobce před vymáháním nároku, postupoval v souladu § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. a žalovaného řádně vyzval k zaplacení dlužné částky z titulu provozování vozidla bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
Dle ust. § 3 odst. 2 věta první zákona č. 168/1999 Sb. uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.
Dle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
Dle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.
Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Za užití právě citovaných zákonných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Žalovaný jakožto vlastník a provozovatel shora uvedených motorových vozidel neměl uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla za shora specifikovaná období. Žalovaný tuto skutečnost ani žádným způsobem nerozporoval. Žalovanému tedy vznikla ve smyslu ust. § 4 odst. 1 zákona povinnost uhradit žalobci příspěvek za dobu, po kterou byla vozidla provozována v rozporu s tímto zákonem. Výši příspěvku určil žalobce dle ust. § 4 celkovou částkou 24.718 Kč a dále požaduje dle ust. § 4 odst. 4 zákona poplatek za mimosoudní uplatnění práva ve výši 3 x 300 Kč, tj. 900 Kč. S ohledem na všechna tato zjištění soud žalobě ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl. Nárok žalobce na zaplacení úroků z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči žalobci.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 1.589 Kč představující jím zaplacený soudní poplatek ve výši 989 Kč a paušální náhradu účastníka nezastoupeného advokátem za dva úkony po 300 Kč dle § 151 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění nároku žalobce vůči žalovanému u soudu. Dle citovaného ustanovení je možno přiznat pouze náhradu nákladů řízení, které byly v souvislosti s uplatňováním práva vynaloženy účelně. Měřítkem účelnosti je třeba poměřovat veškeré náklady, které účastníku v průběhu řízení vznikly, tedy i náklady vynaložené v souvislosti s jeho zastoupením advokátem. Neplatí přitom absolutně, že náklady na právní zastoupení jsou vždy v celém rozsahu účelné již jen proto, že účastník, jehož zastupuje advokát, tímto způsobem realizuje své právo na právní pomoc zajištěné článkem 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. V daném případě je důvodné přihlédnout i k tomu, že žalobce je právnickou osobou zřízenou zákonem, kterému je zákonem zajištěno financování činností, k nimž je povinen, a pro nějž jsou příspěvky podle § 24 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jedním z těchto zdrojů. Zároveň má žalobce zákonem zajištěnou náhradu nákladů na mimosoudní vymáhání příspěvků ve výši 300 Kč, tedy se předpokládá, že má k dispozici personál, který toto mimosoudní vymáhání příspěvků realizuje, což vyplývá i z předložených výzev a upomínek. Soudní vymáhání takového příspěvku je pak pouze pokračující činností žalobce, kterou je žalobce schopen právě z uvedených zdrojů s týmž personálem zajistit, aniž by musel využívat odborné pomoci advokátů. Nelze ani pominout značnou jednoduchost těchto skutkově obdobných věcí nevyžadující vyjma sepisu tzv. formulářové žaloby zvlášť odborných znalostí. V daném řízení se nejedná o specializovanou problematiku, pro kterou by bylo zastoupení advokátem považováno za účelné, nýbrž o běžnou agendu vymáhání pohledávek, která se svým obsahem nikterak nevymyká jiným žalobců uplatňovaným věcem, a žalobce by tudíž měl být schopen prostřednictvím svého vlastního aparátu tuto agendu vykonávat (srov. např. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 12. 2021, č. j. 14 Co 7/2022-57). Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že náklady žalobce za zastoupení advokátem v tomto řízení nejsou účelně vynaloženými ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., a proto žalobci jejich náhradu nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu.