Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

210 C 114/2021-73

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa, právnická osoba jméno, SGN číslo, příjmení jméno, Malta

zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa, obec

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa, obec

o zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 000 Kč ve výši 7,05 % ročně od 2. 7. 2015 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 1 000 Kč a co do částky 2 200 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 1 253 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 000 Kč ve výši 7,05 % ročně od 2. 7. 2015 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Co do částky 1 000 Kč a co do částky 2 200 Kč se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 1 253 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Podanou žalobou se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím – zákonným úrokem z prodlení. Nárok odůvodnila tím, že původní věřitel, společnost právnická osoba IČO (právní předchůdce žalobkyně) a žalovaný spolu uzavřeli dne 26. 5. 2007 smlouvu o půjčce (číslo) ve výši 5 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal zaplatit původnímu věřiteli kromě jistiny 5 000 Kč též částku 3 200 Kč, sestávající ze souhrnného poplatku, celkem tedy částku 8 200 Kč. Půjčku se žalovaný zavázal splácet v 40 týdenních splátkách po 205 Kč. Žalovaný původnímu věřiteli uhradil závazek pouze částečně - splatil pouze 1 000 Kč. Žalobkyně po žalovaném proto do úplného splnění dluhu požaduje splatit dlužnou jistinu ve výši 5 000 Kč, ze souhrnného poplatku 2 200 Kč, dohromady tedy 7 200 Kč.

1. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, uzavřené mezi společností právnická osoba a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, s účinností od téhož dne. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem částku 7 200 Kč, sestávající z nedoplacené dlužné jistiny 5 000 Kč a nedoplaceného souhrnného poplatku 2 200 Kč, jak výše uvedeno.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoliv měl doručení řádně vykázáno. Soud proto postupoval podle a jednal v jeho nepřítomnosti. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila.

3. Soud se nejprve zabýval svojí pravomocí spor rozhodnout. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v členském státě Evropské unie a žalovaný má bydliště v České republice, ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána věcná příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodné právo je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) dáno volbou práva původními účastníky smlouvy, a je jím tedy české právo.

4. Vzhledem k tomu, že žalovaný má bydliště na území Slovenské republiky, jedná se o řízení s tzv. mezinárodním prvkem a soud je povinen zabývat se tím, zda je dána jeho příslušnost pro takové řízení. Ve věci proto nutno postupovat podle Nařízení Rady (ES) č. 44/2001, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení). Pokud jde o nároky ze smlouvy o úvěru, uzavřené mezi právnická osoba a žalovaným, jejímž předmětem je poskytnutí úvěru bez sledování účelu použití prostředků, je v otázce příslušnosti nutno postupovat podle čl. 5 odst. 1 písm. b), druhá odrážka, upravující poskytování služeb, neboť (v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie) poskytnutí úvěru je službou. V souladu s tím je pro řízení dána příslušnost (pravomoc) českých soudů, protože úvěr byl žalovanému poskytnut v České republice.

5. Soud provedl dokazování smlouvou o půjčce ze dne 26. 5. 2007, smluvními podmínkami smlouvy o půjčce, smlouvou o postoupení pohledávek včetně příloh, oznámením o postoupení pohledávky, výzvou k úhradě včetně poštovního podacího archu a dokladem o úhradě poštovného.

6. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Smlouvou o půjčce, jak výše uvedeno, bylo prokázáno, že dne 26. 5. 2007 právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalované v hotovosti částky 5 000 Kč (což učinil) a žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit poskytnutou částku (tj. jistinu) společně se souhrnným poplatkem ve výši 3 200 Kč, celkem tedy 8 200 Kč. Dlužná částka měla být splacena v 40 pravidelných týdenních splátkách po 205 Kč. Ze žalobních tvrzení se podává, že k úhradě zbývá částka 7 200 Kč, za situace, kdy žalovaný splatil z titulu předmětné smlouvy částku 1 000 Kč. Uvedená pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci od původního věřitele, jak výše uvedeno a tvořena dosud neuhrazenou jistinou.

7. Dle nového se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle nového není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle nového není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. O tom ale z obsahu spisu nic nevyplývá, proto soud věc posoudil podle právních předpisů ve znění do 31. 12. 2013.

8. Dle a , Sb., , ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

9. Dle a 2 dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je

10. Dle neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

11. Podle věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

12. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti ( ), přičemž přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo. Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti.

13. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o půjčce, jejímž předmětem byla půjčka peněžité částky 5 000 Kč. U smlouvy o půjčce se dle právní teorie jedná o tzv. kontrakt reálný, tudíž kontraktační proces je dovršen až předáním předmětu smlouvy smluvní stranou druhé smluvní straně, v daném případě tedy předáním peněz žalobkyně m žalovanému. Tímto okamžikem počínají ze smlouvy plynout práva a povinnosti. Je nepochybné, že původní věřitel svou povinnost, vyplývající ze smlouvy, tedy žalovanému předat částku 5 000 Kč, splnil, to ostatně žalovaný podpisem smlouvy v obou případech stvrdil, když potvrdil, že převzal tuto půjčku.

14. Pokud jde ale o„ souhrnný poplatek“ ve výši 3 200 Kč, přidružený k jistině, soud uzavřel, že jeho pravá povaha je zřejmá. Ve skutečnosti se jedná o další, tentokrát už skrytý úrok, který navyšuje cenu půjčovaných peněz. Soud v souladu se zákonem toto ujednání posuzoval podle obsahu, nikoliv podle označení. Platba s názvem„ souhrnný poplatek“ je dle názoru soudu neurčitá, tudíž nepřehledná, není vysvětleno a doloženo, z jakých konkrétních úkonů se částka 10 440 Kč skládá, není zřejmé, jak původní věřitel právě k této částce dospěl.

15. Pokud byla půjčka sjednána na dobu 40 týdnů, její fakticky požadované navýšení o částku 3 200 Kč, které lze v podstatě podřadit pod "úrok", podstatně přesahuje běžnou, obvyklou úrokovou míru v době jejich sjednání, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování krátkodobých úvěrů nebo půjček bez určení účelu, která činí zhruba 20 - 25 % ročně (viz např. Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami rezidentům ČR – stavy obchodů (%), položka UK6 – Domácnosti a NISD (S.14+S.15) – na spotřebu – splatnost do 1 roku včetně, dostupná na www.cnb.cz). Bez významu není ani skutečnost, že žalovaný při sjednávání půjčky pravděpodobně jednala v tíživé situaci. V podrobnostech dále soud odkazuje na ustálenou rozhodovací činnost Nejvyššího soudu ČR v otázce výše sjednaných úroků v rozporu s dobrými mravy, zejména pak na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 15. 12. 2004. Více než trojnásobek obvyklých sazeb je podle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy (k tomu dále viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. a nebo ).

16. Ve smyslu § 41 obč. zák. je však možné neplatné ustanovení o poplatku či odměně oddělit od ostatních částí smlouvy. Lze tak dospět k závěru, že původní věřitel a potažmo tedy i žalobkyně má nárok pouze na splacení dosud nesplacené výše jistiny. Zbývající část smlouvy o půjčce byla shledána absolutně neplatnou.

17. Povinností žalovaného v souladu se zákonem je splatit původnímu věřiteli pouze částku 5 000 Kč, když úrok z půjčky ve výši, která by byla v souladu se zákonem, nebyl výslovně sjednán. Z tvrzení samotné žalobkyně se podává, že žalovaný původnímu věřiteli vrátil z titulu předmětné smlouvy částku 1 000 Kč, takže by měl doplatit na jistině 4 000 Kč, na neplatně sjednaném„ souhrnném poplatku“ ničeho. Žalovaným uhrazenou částku 1 000 Kč soud započítal na úhradu dlužné jistiny, takže k doplacení zbývá částka ve výroku rozsudku uvedená. Právě tuto částku žalovaný žalobkyni dluží.

18. Soud žalobci přiznal kromě částky 4 000 Kč též se zákonný úrok z prodlení podle o. z. a vládním , když v prodlení s plněním se žalovaný prokazatelně ocitl.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ) , jelikož úspěch žalobce odečtený od úspěchu žalované nepřipouští jinou možnost. V posuzované věci měla žalobkyně úspěch z 60%, čemuž odpovídá částka 1 253 Kč, když při 100% úspěchu by soud žalobkyni na nákladech řízení přiznal částku 2 089 Kč (podle advokátního tarifu, tedy , se jedná o 3 úkony po 200 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč a soudní poplatek 1 000 Kč, k tomu 21% DPH podle z nákladů řízení -vyjma soudního poplatku). Důvody k použití nebyly shledány.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).