Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
22 C 113/2022-21
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlou Bodnárikovou ve věci
Žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 5 746 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 746 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 5 746 Kč od 1.12.2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 746 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 5 746 Kč od 1.12.2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se žalobou doručenou soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 5 746 se příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalobkyně na základě smlouvy o dodávkách elektřiny ze dne 4.2.2020 dodával žalované do odběrného místa na adrese adresa. Za odběr elektřiny v době od 20.5.2020 do 21.9.2020 vyúčtovala žalobkyně žalovanému cenu ve výši 1 051 Kč, která byla splatná dne 12.10.2020. Dále žalobkyně uzavřela dne 5.2.2020 s žalovaným smlouvu o dodávce plynu, na základě které žalobkyně žalovanému dodávala do odběrného místa ulice a číslo, PSČ obec část obce plyn a za jehož dodávku v době od 8.3.2020 do 25.10.2020 žalovanému vyúčtovala cenu 4 695 Kč, která byla splatná dne 30.11.2020. Žalovaný kupní ceny za dodaný plyn a elektřinu neuhradil.
Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobbkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:
Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 4.2.2020 smlouvu, na základě které dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese adresa, formou záloh a dále cenu dle výsledku vyúčtování. Žalovaný ke dni 3.9.2020 požádal žalobkyni o ukončení odběru elektřiny z důvodu stěhování se stavem elektroměru T1 13029 a T2 15965, současně požádal o zaslání končené faktury na adresu adresa. Za dodávku elektřiny v období od 20.5.2020 do 21.9.2020 se stavem elektroměrů T1 13029 a T2 15965 žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou číslo po započtení záloh ve výši 2 960 Kč nedoplatek ve výši 1 051 Kč, který měl žalovaný uhradit do 12.10.2020. Žalovaný nedoplatek neuhradil. Dále žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 5.2.2020 smlouvu, na základě které žalovanému dodávala zemní plyn do odběrného místa na adrese adresa, že smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31.1.2022. Za dodávku plynu v období od 8.3.2020 do 25.10.2020 žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou číslo doplatek kupní ceny ve výši 4 695 Kč, který byl splatný dne 30.11.2020. Žalovaný však doplatek neuhradil a neuhradil jej ani po výzvě žalobkyně před podáním žaloby ze dne 2.7.2021, která mu byla zaslána jednak elektronicky tak i poštou.
Podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.
Podle § 72 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací.
Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní jakožto obchodníkem s elektřinou a plynem a žalovaným jakožto zákazníkem byla jednak uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb.), na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu a žalovaný se zavázal zaplatit za odebranou elektřinu dohodnutou cenu a dále smlouva o sdružených službách dodávek plynu (§ 72 odst.2. z.č. 458/2000 Sb.), na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému zemní plny a žalovaný se zavázal za odebraný plyn zaplatit dohodnutou cenu. Žalovaný v rozporu s uvedeným ustanovením neuhradil žalobkyni nedoplatek za dodaný plyn a elektřinu, soud proto žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit jednak nedoplatek ceny za dodávky elektřiny ve výši 1 051 Kč, tak i nedoplatek ceny za dodávku plynu ve výši 4 695 Kč a to včetně úroku z prodlení, který žalobkyně požadovala v souladu s 1970 OZ ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ode následujícího po splatnosti nedoplatku plynu z cele částky, tedy u nedoplatku elektřiny od data pozdějšího.
Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné dle § 202 odst. 2 o.s.ř.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.