Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
13 C 86/2022-25
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Šoljakovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 3 595,99 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 3 595,99 Kč se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba o zaplacení částky 3 595,99 Kč se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b>
1. Žalobkyně dne datum formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který později doplňovala, zahájila řízení o zaplacení čtyř splátek po 100 Kč za zařízení příjmení internet-modem, IMEI číslo a o jeho doplatek ve výši 2 000 Kč s tím, že s ní žalovaný uzavřel datum, tzv. na dálku, na ně kupní smlouvu a dohodu o splátkách jeho ceny. K uzavření došlo telefonicky přes zákaznickou linku a následný potvrzením aktivačním kódem, kdy kupní cena zařízení činila 2 400 Kč a žalovaný měl uhradit spolu s pravidelným měsíčním vyúčtováním služeb, počínaje vystaveným vyúčtováním po převzetí zařízení, vždy ve vyúčtování uvedenou splátku 100 Kč. Takto byla žalovanému vystavena vyúčtování datum číslo datum číslo datum číslo dne datum číslo. Podle uzavřené dohody pro případ prodlení strany sjednaly při jeho době delší než 30 dnů po splatnosti oprávnění žalobkyně zesplatnit závazek k úhradě kupní ceny a rozhodnout o jednorázovém doplacení. Takto žalobkyně vyúčtovala právě zbývajících 20 splátek dne 14. 3. 2020 pod číslo. Stejným způsobem měla uzavřít žalobkyně se žalovaným i kupní smlouvu a dohodu o splátkách dne datum na zařízení anonymizována čtyři slova číslo, kdy ve stejných vyúčtováních účtovala rovněž 4 splátky po 100 Kč a v posledním výše uvedeném vyúčtování pak doplatek 800 Kč, když celková cena tohoto zařízení činila 1 977 Kč, z nichž 777 Kč měl žalovaný uhradit při převzetí zařízení v prodejně žalobkyně, a zbytek splácet v měsíčních splátkách ve stejné výši stejně vyúčtovávaných.
2. Po skutkové stránce dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala uzavření ani jedné z kupních smluv a s nimi souvisejících splátkových dohod. Na jedné straně tvrdila uzavření smlouvy po telefonu s aktivačními kódy, kdy v tomto směru k důkazu ovšem předložila pouze svá vlastní potvrzení o uzavření dohod o splátkách, a tedy sama sobě potvrzovala, že se žalovaným to, co tvrdí, i uzavřela. Z předložených dohod lze však učinit pouze ten závěr, že je sama žalobkyně sepsala, nikoliv, že by žalovaný projevil vůli být vázán obsahem těchto dohod. Přestože mělo dojít k osobnímu převzetí jednoho ze zařízení a částečné úhradě ceny, žalobkyně k tomu žádný důkaz, respektive k převzetí ani jednoho ze zařízení žalovaným nenabídla. Předložila čistě a pouze listiny jí vystavené, ze kterých nelze učinit závěr, že by je žalovaný kdy vůbec viděl, natož pak, že by se na jejich obsahu se žalobkyní dohodl. I v případě faktur jde pouze o listinu čistě vystavenou samotnou žalobkyní, žalovaný na ní nepotvrdil ani její převzetí, ani souhlas s obsahem. Stejně tak vyúčtování jsou pouze vystavená, a zda a kdy vůbec se dostala do dispozice žalovaného, z nich nelze dovodit, natož pak, že by mohly dokládat uzavření kupních smluv či dohodu o splátkách, pouze z nich vyplývá, co žalobkyně účtuje.
3. Po právní stránce se nároky žalobkyně obecně řídí ustanoveními o kupní smlouvě, tedy § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. V rámci smluvní volnosti stran je pak na účastnících jak si sjednají úhradu kupní ceny, a tedy zda jednorázově, případně formou splátek. Tyto rozhodné skutečnosti je pak nezbytné nejen tvrdit, ale v řízení i prokázat, kdy jde o základní procesní povinnosti žalobkyně dle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Pokud se tedy žalobkyně rozhodne uzavírat telefonicky či podobným způsobem smlouvy, nesnímá to z ní důkazní břemeno, a tedy povinnost prokázat, že k jejich uzavření skutečně došlo, že byly uzavřeny se žalovaným, a na jakém obsahu se spolu tyto strany domluvily. Pouhé listiny, které si sama žalobkyně sepisuje, či vystavuje, a které byly i v řízení předloženy, bez dalšího nemohou postačovat. Žalobu proto nezbylo než v celém rozsahu zamítnout pro neunesení důkazního břemene na straně žalobkyně.
4. Za situace, kdy se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohla být ani poučena a vyzvána k doplnění, a nemohlo být ani odročováno za tímto účelem, neboť s koncem prvního jednání ve věci nastala i zákonná koncentrace řízení a nově by již žalobkyně ani uvádět dříve známé skutečnosti a navrhovat další důkazy nemohla. Kromě toho, že soud má zásadně rozhodovat již při prvním jednání a postupovat v řízení hospodárně, zákonná koncentrace neumožňuje, aby účastníci opožděně řešili základní náležitosti. Rozhodnutí neúčastnit se jednání pak jde k jejich tíži, kdy se tímto výhody poučení i přes právní zastoupení jinak udělovaného vzdávají.
5. Výrok o náhradě nákladů řízení vyplývá ze skutečnosti, že v řízení byl plně úspěšný žalovaný. Ten by tak měl nárok na náhradu nákladů podle § 142 odst. 1 o. s. ř., žádné náklady mu však nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).