Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 69/2022-35

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Holubovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupené advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

trvale bytem adresa žalované

o zaplacení 16 760 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 072,12 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 072,12 Kč od datum do datum v kapitalizované výši 11 338,42 Kč, s úrokem ve výši 7,25 % ročně z částky 10 072,12 Kč od datum do datum, s úrokem ve výši 7,25 % ročně z částky 10 072,12 Kč od datum do datum, s úrokem ve výši 7,25 % ročně z částky 10 072,12 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 687,88 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 687,88 Kč od datum do datum ve výši 7 790,93 Kč, s úrokem ve výši 7,25 % ročně z částky 6 687,88 Kč od datum do datum, s úrokem ve výši 7,25 % ročně z částky 6 687,88 Kč od datum do datum, s úrokem ve výši 7,25 % ročně z částky 6 687,88 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 450 Kč, k rukám zástupce žalobkyně advokáta, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 072,12 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 072,12 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 11 338,42 Kč, s úrokem ve výši 7,25 % ročně z částky 10 072,12 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 7,25 % ročně z částky 10 072,12 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 7,25 % ročně z částky 10 072,12 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 687,88 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 687,88 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7 790,93 Kč, s úrokem ve výši 7,25 % ročně z částky 6 687,88 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 7,25 % ročně z částky 6 687,88 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 7,25 % ročně z částky 6 687,88 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 450 Kč, k rukám zástupce žalobkyně advokáta, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 16 760 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že dne datum uzavřela žalovaná se společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 9 960 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 480 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, právní předchůdkyně žalobkyně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně požaduje vedle jistiny ve výši 10 072,12 Kč rovněž dlužný poplatek ve výši 6 687,88 Kč a v rámci příslušenství zákonný úrok z prodlení zčásti v běžící a zčásti v kapitalizované výši.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala ve sporu zcela pasivní.

3. Soud v této věci postupoval podle ust. , v platném znění (dále jen„ “) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. V této věci byli účastníci vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne datum, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu ust. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žádný z účastníků se nevyjádřil. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle ust.

4. Soud vycházeje z listin předložených žalobkyní, učinil následující skutková zjištění: Žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku /viz výpis z OR žalobkyně v elektronickém systému CEPR/. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně podepsaly dne datum smlouvu o půjčce číslo. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu s poplatkem ve výši 9 960 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 480 Kč s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující vždy do konce dalšího týdenního období. Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí půjčky ve výši 15 000 Kč v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Dle čl. 1 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky v 52 splátkách 199,4 % smlouva o půjčce na č. l. 12, zákaznická karta na č. l. 11 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly datum Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l.17-21 spisu, seznam pohledávek na č. l. 16 a 22 spisu/. Oznámení o postoupení pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum bylo žalované zasláno datum /dopis na č. l. 23 spisu a podací lístek na č. l. 24 spisu/. Žalovaná byla dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne datum předžalobně upomenuta k úhradě dlužných částek /předžalobní upomínka na č. l. 27-28 spisu a podací lístek na č. l. 29 spisu/.

5. Na základě listin založených do spisu žalobkyní soud stran skutkového stavu uzavřel, že žalovaná sjednala s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum smlouvu o půjčce, podle níž žalovaná převzala částku 15 000 Kč Smlouva obsahovala ujednání, podle něhož byla žalovaná povinna zaplatit v souvislosti s půjčkou též souhrnný poplatek ve výši 9 960 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit v 52 týdenních splátkách. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla dne 18 12 2020 postoupena na žalobkyni, což právní předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila. Ani přes výzvu k plnění žalovaná již ničeho neuhradila. Žalovaná netvrdila, a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by žalobkyni na půjčku uhradila více, než připustila žalobkyně.

6. S ohledem na okamžik vzniku předmětných závazků (uzavření smlouvy) soud v souladu s přechodným ustanovením , (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení , , ve znění do datum (dále jen„ OZ“), a dále dle ustanovení , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2010 (ustanovení , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, čl. II bodu 2 ).

7. Podle ustanovení smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je s ohledem na dobu prodlení žalovaného , ve znění platném a účinném do 30. 6. 2013, a odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 7 procentních bodů (v souladu s čl. II bodu 1 a ). Podle ustanovení je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

8. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle ), na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 15 000 Kč, a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smlouvy o půjčce je zřejmé, že„ souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. , či M. příjmení v komentáři k  v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. II, 2. vydání, obec a číslo, s. číslo). O tom, že se jednalo o vše zahrnující úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby. Lze tedy konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok 9 960 Kč, za poskytnutí jistiny 15 000 Kč, která měla být vracena ve splátkách po dobu 52 týdnů. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu celých 52 týdnů, činila by 66,4 % jistiny. Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 52 týdnů), procentní roční úrok byl daleko vyšší, což odráží ostatně i výše roční procentní sazby nákladů, která činila 199,4 %. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik obec národní banky veřejně dostupných na webových stránkách obec národní banky webová adresa) se pohybovaly v roce 2005 okolo 14 % ročně. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako„ souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než pětinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru. Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. , dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na webová adresa). Vzhledem k tomu, že žalovaná povinnost vrátit půjčené peněžní prostředky řádně a včas nesplnila, vznikla jí dle a 2 též povinnost k úhradě úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti ve výši stanovené Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla dle ustanovení a násl. o. z. pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně k uvedenému dni postoupena na žalobkyni, přičemž postoupení předmětné pohledávky (zejm. pokud jde o způsobilost pohledávky být předmětem postoupení) vyhovovalo též předchozí právní úpravě obsažené v  a násl. . Žalobkyně byla tedy aktivně legitimována k uplatnění předmětné pohledávky, a proto soud výrokem I. rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni pouze dlužnou jistinu půjčky ve výši 10 072,12 Kč a současně přiznal žalobkyni i nárok na úrok z prodlení z této částky od datum, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky. Lhůtu k plnění soud určil podle ustanovení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

9. Soud žalobu s ohledem na výše uvedené výrokem II. částečně zamítl, když smluvní ujednání o souhrnném poplatku, o která žalobkyně v tomto rozsahu své nároky opírala, shledal soud absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení a . Pouze na okraj soud podotýká, že ani v případě, kdy by byl úrok sjednán platně, by žalobkyni nemohlo příslušet právo na úrok z prodlení ze sjednaného úroku, neboť ustanovení zakládá nárok na úrok z prodlení pouze z dlužné jistiny (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. ).

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení za použití ustanovení věta prvá a a přiznal procesně úspěšnější žalobkyni poměrnou část jejích nákladů (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku). Žalobkyně se návrhem na zahájení řízení původně domáhala zaplacení částky celkem 16 760 Kč s příslušenstvím. V konečném rozhodnutí jí byla přisouzena částka 10 072,12 Kč s příslušenstvím. Při odečtení neúspěchu od úspěchu, má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 20%. V případě 100% úspěchu žalobkyně náklady tvoří 2 252 Kč, z toho soudní poplatek ve výši 800 Kč, náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 760 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, zaslání předžalobní výzvy a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 252 Kč. Přiznaná část náhrady nákladů řízení ve výši 20 % tak činí po zaokrouhlení na celé koruny 450 Kč. Ohledně aplikace a. t. soud odkazuje na větší množství tzv. formulářových žalob v databázi soudu ISAS.

11. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením a platební místo dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, může se žalobkyně domáhat svého práva podáním návrhu na výkon rozhodnutí nebo exekuci.