Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 125/2021-52

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Pelcnerem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

evidenčně bytem adresa žalovaného

toho času ulice a číslo, PSČ obec

o zaplacení 4 653 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 654 Kč spolu s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od 15. 6. 2021 do zaplacení a 8,25 % úrokem z prodlení ročně od 1. 11. 2020 do 14. 6. 2021 z částky 3 854 Kč, částku 799,35 Kč a 89,29 % úrok ročně od 7. 8. 2020 do 30. 8. 2020 z částky 3 654 Kč, 10 % úrok ročně od 31. 8. 2020 do 14. 6. 2021 z částky 3 654 Kč a 10 % úrok ročně od 15. 6. 2021 do zaplacení z částky 3 454 Kč, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 7. 8. 2020 dosáhne částky 86 918 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. V části, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 200 Kč, se řízení zastavuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 654 Kč spolu s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od 15. 6. 2021 do zaplacení a 8,25 % úrokem z prodlení ročně od 1. 11. 2020 do 14. 6. 2021 z částky 3 854 Kč, částku 799,35 Kč a 89,29 % úrok ročně od 7. 8. 2020 do 30. 8. 2020 z částky 3 654 Kč, 10 % úrok ročně od 31. 8. 2020 do 14. 6. 2021 z částky 3 654 Kč a 10 % úrok ročně od 15. 6. 2021 do zaplacení z částky 3 454 Kč, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 7. 8. 2020 dosáhne částky 86 918 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá. II. V části, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 200 Kč, se řízení zastavuje. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala dne 8. 6. 2021 ke zdejšímu soudu shora uvedenou žalobu mimo jiné s tím, že na základě úvěrové smlouvy ze dne 29. 3. 2019 poskytla na účet žalovaného částku 25 000 Kč se splatností v 36 měsíčních splátkách po 2 012 Kč počínaje květnem 2019, žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni dalších 47 432 Kč, dosud zaplatil 27 450 Kč, nezaplatil částku 4 653 Kč s příslušenstvím, i když byl o zaplacení upomenut.

2. Žalovaný mimo jiné uvedl, že by se pokusil dluh splácet dle svých možností, v době uzavření smlouvy bydlel na ubytovně s náklady 8 500 Kč měsíčně + 1 500 Kč zálohy na elektřinu, k dispozici měl dvě místnosti, smlouvu o úvěru uzavíral se zástupkyní žalobkyně osobně v obec, vše potřebné si našel na internetu přes mobilní telefon, nutně potřeboval peníze na vlastní bydlení a aby dostal těch 25 000 Kč, tak v hodnocení klienta uvedl náklady na bydlení 1 000 Kč.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a vzal za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru číslo za dohodnutých podmínek, na základě které byly žalovanému poskytnuty na jím uvedený účet ve smlouvě finanční prostředky ve výši 25 000 Kč, k vyplacení došlo dne 3. 4. 2019 se splatností v 36 měsíčních splátkách po 2 012 Kč vždy k 1. dni kalendářního měsíce počínaje květnem 2019, žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni kromě jistiny ve výši 25 000 Kč i částku 47 432 Kč (smluvní úrok, náklady spojené s poskytnutím úvěru), dosud uhradil celkem 27 450 Kč (1 000 Kč dne 14. 5. 2019, 26 250 Kč dne 3. 6. 2019) a dalších 200 Kč pak dne 14. 6. 2021, ve vztahu k této částce vzala žalobkyně částečně podanou žalobu písemným přípisem před zahájením jednání zpět (smlouva o úvěru ze dne datum s informacemi o poskytnutí úvěru, splátkový kalendář, doklad o vyplacení úvěru, vyjádření žalobkyně, karta klienta). Žalovaný uzavíral smlouvu v době, kdy používal jméno a příjmení jméno příjmení, a to až do 30. 1. 2019, kdy u něho došlo ke změně křestního jména i příjmení na celé jméno žalovaného (rodný list žalovaného). Žalovaný je uznán invalidním ve 3. stupni, od ledna 2019 pobíral invalidní důchod ve výši 11 440 Kč (oznámení České správy sociálního zabezpečení ze dne 4. 1. 2019). Žalobkyně vyzvala opakovaně písemně žalovaného k úhradě dlužné částky (vyjádření žalobkyně, dopisy žalobkyně z 2. 7. 2020, 3. 8. 2020 a 19. 5. 2021, podací arch a dodejky z 8. 4. 2019 a 31. 5. 2019).

4. Podle , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. S ohledem na obsah spisu a předmět sporu prvostupňový soud uzavřel, že žaloba nebyla podána po právu, a proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno, neboť žalobkyně dostatečným způsobem neověřila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (řádně nesplnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného), tudíž nedošlo k uzavření úvěrové smlouvy platně ve smyslu a následující , s přihlédnutím k ustanovení , o spotřebitelském úvěru účinném od 1. 12. 2016, tedy na předmětnou smlouvu je třeba hledět jako na absolutně nesplatnou, s přihlédnutím k ustanovení věta první zákona o spotřebitelském úvěru, ve spojení s ustanovením (srovnej rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2019, č.j. -75 a ze dne 18. 2. 2020, č.j. -86, nebo Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. či nálezu ÚS z 26. 2. 2019, sp. zn. ), neboť hodnocení klienta předložené žalobkyní nelze považovat za přesvědčivý důkaz (např. např. ve výdajích byly uváděny náklady na bydlení 1 000 Kč měsíčně, což se jeví prvostupňovému soudu jako podhodnocené, neodpovídající běžným nájmům, byť objektivní náklady na ubytovny o dvou místnostech, jak nakonec sám žalovaný uvedl, činí kolem 10 000 Kč měsíčně včetně energií za situace, kdy pobíral invalidní důchod 3. stupně ve výši 11 440 Kč měsíčně), byť žalovaný současně prohlásil, že jím uvedené údaje jsou„ pravdivé a úplné“. V tomto konkrétním případě nelze postup žalobkyně považovat za dostatečný a naplňující kritérium vynaložení odborné péče, kdy zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá získání informací i z jiných zdrojů, než pouze od dlužníka (např. smlouva o ubytování). Na tomto závěru nemohlo změnit nic ani vyjádření žalovaného, že by se pokusil dluh vůči žalobkyni splácet dle svých možností. Díky tomuto právnímu závěru soudu měl žalovaný vrátit žalobkyni fakticky pouze poskytnuté plnění ve výši spotřebitelského úvěru v částce 25 000 Kč, a protože uhradil částku ve výši celkem 27 250 Kč, což je více, než poskytnutá jistina, nezbylo soudu, než žalobu v plném rozsahu zamítnout.

6. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala do částky 200 Kč podanou žalobu zpět dříve, než soud začal jednat ve věci samé, postupoval v souladu s ustanovením , odst. 2 věta první a řízení do této částky zastavil.

7. Ve smyslu rozhodl soud o nákladech řízení, kdy právo na jejich náhradu by příslušelo plně procesně úspěšnému žalovanému, který se však výslovným prohlášením před soudem práva na jejich náhradu vzdal, a proto rozhodl soud tak, že každý z účastníků si hradí náklady, které mu s vedením tohoto řízení vznikly, sám.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( věty před středníkem ).