Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 233/2019-131

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Danielou Břízovou Ratajovou LL.M. ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

bytem adresa žalobce, země

proti

žalované: osobní údaje žalované

sídlem adresa státního zastupitelství

za níž jedná anonymizováno 7 slov

sídlem adresa

o zaplacení náhrady újmy

takto:

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 3 152,03 EUR, částky 6 000 Kč a částky 1 450 548 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 3 152,03 EUR, částky 6 000 Kč a částky 1 450 548 Kč, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 22. 11. 2019 se žalobce domáhal zaplacení shora uvedených částek coby odškodnění újmy za trestní stíhání. Žalobce uvedl, že rozhodnutím ze dne 15. 10. 2018 byl název soudu zproštěn obžaloby (sp. zn. spisová značka). Trestní stíhání trvalo necelé 4 roky, a kvůli tomu přišel o svou životní partnerku a o zaměstnání, byly mu adresovány různé ironické poznámky a komentáře, byla pošramocena jeho pověst a rovněž mu byly způsobeny duševní útrapy. Žalobce též v obecné rovině uvedl, že byl anonymizováno a musel na anonymizováno vysvětlovat své trestní stíhání, rovněž přišel o své klienty. Žalobce uplatnil svůj nárok na náhradu újmy u žalované podáním ze dne 11. 1. 2019, v němž požadoval náhradu škody způsobené nezákonným trestním stíháním ve výši 3 152,03 EUR (náklady na právní zastoupení) a 6 000 Kč (náklady na palivo a ztrátu času na cestě), a dále odškodnění nemajetkové újmy ve výši 1 450 548 Kč.

2. Podáním ze dne 29. 4. 2021 žalovaná s žalobou nesouhlasila, navrhla její zamítnutí. Žalovaná učinila nesporným, že žalobce byl trestně stíhán a následně zproštěn obžaloby. Žalovaná konstatovala, že bylo vydáno nezákonné rozhodnutí. Žalovaná žalobci přiznala náhradu za náklady obhajoby celkem 10 890 Kč vč. DPH. Co se týče požadovaného cestovného právního zástupce, bylo žalobci přiznáno cestovné ve výši 2 020 Kč dle ceny jízdného zjištěného z veřejných zdrojů, jelikož nebyly doloženy žádné doklady o cestovném. Žalovaná dále poskytla žalobci částku 3 061,87 Kč odpovídající nákladům žalobce na cesty k úkonům v trestním řízení. Nakonec žalovaná přistoupila k přiznání zadostiučinění ve výši 20 000 Kč za nemajetkovou újmu. Žalovaná pak sporovala následující úkony právní služby:

-) 11.4.2017 sepis plné moci k zastupování v trestním řízení – není úkonem právní služby

-) 24.4.2017 sepis sdělení o převzetí právního zastupování a žádosti o zaslání žaloby - není úkonem právní služby

-) 25.4.2017 kompletace sdělení o převzetí obhajoby - není úkonem právní služby –

-) 16.11.2017 jednání s klientem – nedoloženo potvrzení o poradě

-) 12.12.2017 e-mailová a telefonická konzultace s klientem, převzetí a prostudování spisu - není úkonem právní služby

-) 14.5.2018 komunikace s klientem a příprava sdělení k výzvě soudu - není úkonem právní služby

-) 15.5.2018 kompletace a odeslání sdělení výzvě k soudu - není úkonem právní služby.

3. V podání ze dne 15. 6. 2021 žalobce v obecné rovině zopakoval dopady trestního stíhání do pracovní sféry a dále uvedl, že mu žalovaná poskytla plnění ve výši 35 971,89 Kč.

4. Přípisem ze dne 15. 7. 2021 soud vyzval žalobce (z důvodů hospodárnosti, neboť žalobce žije na Slovensku), aby specifikoval úkony právní služby, jejichž úhrady se domáhá. Na to žalobce reagoval dne 26. 7. 2021, kdy uvedl, že požaduje odškodnění za následující úkony právní služby:

-) sepis plné moci k zastupování v trestním řízení

-) sepis sdělení o převzetí právního zastupování a žádosti o zaslání žaloby

-) kompletace sdělení o převzetí obhajoby

-) jednání s klientem

-) e-mailová a telefonická konzultace s klientem, převzetí a prostudování spisu

-) cesta k hlavnímu líčení

-) 14.5.2018: komunikace s klientem a příprava sdělení k výzvě soudu

-) 15.5.2018: kompletace a odeslání sdělení výzvě k soudu

-) účast u hlavního líčení dne 25. 7. 2018

s tím, že smluvní odměna byla dohodnuta ve výši 50 EUR hodinu, celkem tak žalobce požadoval částku 3 157,03 EUR.

5. Dále z důvodu hospodárnosti soud přípisem ze dne 9. 11. 2021 uvědomil žalobce, že při jednání dne 4. 2. 2022 bude vyzván dle a 3 k doplnění tvrzení a důkazních návrhů ve vztahu k tvrzené nemajetkové újmě.

6. Dne 4. 2. 2022 se ve věci konalo jednání, k němuž se žalobce nedostavil. Během daného jednání žalovaná vznesla námitku promlčení nároku na odškodnění nemajetkové újmy.

Skutková zjištění:

7. Ze shodných tvrzení stran, stejně jako z některých listinných důkazů (tj. žádost žalobce ze dne 11. 1. 2019, přípis žalované ze dne 21. 1. 2019 a stanovisko žalované ze dne 26. 6. 2020) soud zjistil a má za prokázané, že dne 18. 1. 2019 byla žalované doručena žádost žalobce, kterou uplatnil nároky z důvodu a výši uvedené v žalobě. Ze zmíněného stanoviska žalované soud dále vzal za prokázané, že žalovaná žádosti žalobce částečně vyhověla co do částky 10 890 Kč vč. DPH (za náklady obhajoby), 2 020 Kč (cestovné obhájce) a částky 3 061,87 Kč (odpovídající nákladům žalobce na cesty), a za nemajetkovou újmu žalovaná poskytla odškodnění ve výši 20 000 Kč a omluvila se.

8. Soud tedy konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody či nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“), představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

9. Usnesením Policie ČR ze dne 15. 8. 2014 bylo zahájeno trestní stíhání zdejšího žalobce pro podezření ze spáchání trestného činu křivé výpovědi a nepravdivý znalecký posudek, přečin nadržování, zpronevěra a krádež (srov. usnesení Policie ČR ze dne 15. 8. 2014).

10. Rozsudkem název soudu ze dne 15. 10. 2018 byl žalobce zproštěn obžaloby dle § 226 písm. a) trestního řádu. Dle připojené doložky právní moci nabyl zprošťující rozsudek právní moci a vykonatelnosti dne 2. 11. 2018 (srov. rozsudek název soudu ze dne 15. 10. 2018).

11. Žalobci byly vystaveny následující faktury advokátní kanceláří příjmení anonymizováno právnická osoba:

-) faktura číslo z 6. 6. 2018, na částku 60,50 EUR za poskytování právních služeb;

-) faktura číslo ze dne 7.8.2018 za poskytnutí právních služeb na částku 605 EUR.

-) faktura číslo ze dne 15. 1. 2018, na částku 28,59 EUR

-) faktura číslo ze dne 22. 10. 2018 vystavená na částku 1 462,94 EUR (srov. zmíněné faktury založené ve spise).

12. Z jiných provedených důkazů (tj. stížnost žalobce proti usnesení o zahájení trestního stíhání) soud neučinil žádný skutkový závěr relevantní pro rozhodnutí ve věci, pročež se jimi pro nadbytečnost v tomto rozsudku nezabýval. Soud neprovedl k důkazu oznámení slovenského úřadu práce o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, a to pro nadbytečnost.

Právní úprava:

13. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.

14. Podle § 1 zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

15. Podle , b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

16. Podle § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle odst. 2 zmíněného ustanovení má právo na náhradu škody i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

17. Dle § 8 odst. 1 zákona platí, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, lze uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

18. Podle § 14 odst. 1 zákona se nárok na náhradu škody uplatňuje u orgánu uvedeného v § 6 (tj. podle § 6 odst. 2 písm. a) žalovaná). Podle § 15 odst. 1 zákona přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Dle § 15 odst. 2 zákona domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

19. Podle § 31a odst. 1 zákona platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ustanovení pak platí, že v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí zákona, se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

20. Podle § 32 odst. 3 zákona se nárok na náhradu nemajetkové újmy promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí zákona, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k nesprávnému úřednímu postupu došlo.

21. Dle § 35 odst. 1 zákona promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

Právní posouzení věci:

22. Žalobce se domáhal (i) zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným vedením trestního stíhání ve výši 1 450 548 Kč, (ii) náhradu škody za náklady na právní zastoupení ve výši 3 152,03 EUR a (iii) náhradu škody ve výši 6 000 Kč odpovídající nákladům na palivo a ztrátu času na cestě. Soud se tedy nejprve zabýval důvodností uplatněných nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku žalobce na náhradu tvrzené újmy.

23. Soud však v prvé řadě posuzoval námitku promlčení tvrzených nároků žalobce z titulu nemajetkové újmy, kterou vznesla žalovaná, neboť uplatní-li odpovědný subjekt v občanském soudním řízení důvodně námitku promlčení, velí zásada hospodárnosti řízení, aby soud nejprve posoudil, zda je námitka důvodná, a pokud tomu tak je, aby žalobu zamítl, aniž bude najisto postavena otázka splnění podmínek odpovědnosti za újmu či prokázána její výše.

24. Ze shora uvedených zákonných ustanovení plyne, že nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu se promlčuje ve zcela speciálně konstruované promlčecí době. Počátek běhu šestiměsíční subjektivní promlčecí doby se odvíjí od vědomosti poškozeného (tj. zde žalobce), že došlo k nemajetkové újmě, tedy kdy se dozvěděl, že v jeho poměrech nastaly nepříznivé důsledky. Objektivní desetiletá doba pak počíná běžet od okamžiku této okolnosti (právní skutečnosti), která je coby nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup pro vznik újmy vyvolávajícím činitelem. Ve vztahu k nároku na nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení pak promlčecí doba neskoční dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k nesprávnému úřednímu postupu došlo.

25. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce byl zproštěn obžaloby rozhodnutím název soudu ze dne 15. 10. 2018, které nabylo právní moci dne 2. 11. 2018. Nejpozději dne 2. 11. 2018 se tedy žalobce dozvěděl o tvrzené nemajetkové újmě způsobené mu v důsledku nezákonného trestního stíhání. Od 2. 11. 2018 tak počala běžet šestiměsíční promlčecí lhůta, která byla přerušena po dobu mimosoudního projednání u žalované, a uplynula nejpozději dne 4. 11. 2019 (dne 2. 11. 2019 byla sobota, pročež došlo k posunutí posledního dne lhůty na nejbližší následující pracovní den, tj. pondělí 4. 11. 2019 - srov. § 607 o.z.). Žalobce však podal svou žalobu k poštovní přepravě až dne 19. 11. 2019, tj. po marném uplynutí šestiměsíční promlčecí lhůty.

26. S ohledem na shora uvedené tedy soud námitce promlčení vznesené žalovanou vyhověl a uzavřel, že nárok žalobce na nemajetkovou újmu je promlčen. Žalobci tudíž nelze nároky přiznat, i kdyby jinak byly shledány po právu.

27. S ohledem na skutečnost, že nároky žalobce na poskytnutí zadostiučinění jsou promlčeny,

se soud se již dalšími skutečnostmi nezabýval ani v daném ohledu neprováděl další dokazování, neboť by to nemělo žádný praktický dopad a odporovalo by to zásadě hospodárnosti řízení. Pouze pro úplnost soud přesto doplňuje, že jelikož se žalobce nedostavil k jednání soudu, zbavil se možnosti být poučen dle a 3 (přestože byl navíc upozorněn, že mu bude dána tato výzva), pročež by žaloba i tak musela být zamítnuta pro neunesení břemeno tvrzení a břemena důkazního (srov. níže). Soud tedy žalobu bez dalšího zamítl, aniž učinil další skutková zjištění (srov. výrok I.).

28. K nároku žalobce na náhradu škody odpovídající obhajnému soud uvádí, že žalobce požadoval úhradu za:

-) sepis plné moci k zastupování v trestním řízení

-) sepis sdělení o převzetí právního zastupování a žádosti o zaslání žaloby

-) kompletace sdělení o převzetí obhajoby

-) jednání s klientem

-) e-mailová a telefonická konzultace s klientem, převzetí a prostudování spisu

-) cesta k hlavnímu líčení

-) 14.5.2018: komunikace s klientem a příprava sdělení k výzvě soudu

-) 15.5.2018: kompletace a odeslání sdělení výzvě k soudu

-) účast u hlavního líčení dne 25. 7. 2018

29. Uvedené úkony však nejsou úkonem právní služby ve smyslu , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ advokátní tarif“ nebo„ AT“), příp. provedení těchto úkonu žalobce nedoložil (v případě porady). Uvedené platí též pro požadovanou náhradu škody za cestovné, kdy žalobce nedoložil bližší důkazy, jako je např. technický průkaz vozidla či jízdenky, ani nekonkretizoval, ve vztahu k jakým úkonům v trestním řízení požaduje cestovné.

30. V daném ohledu soud konstatuje, že dle jsou účastníci řízení povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení. Podle jsou účastníci řízení povinni plnit důkazní povinnost ( ) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle platí, že nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Dle ustanovení pak platí, že ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle odst. 3 zmíněného ustanovení zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

31. Žalobce se však k jednání nařízenému na den 4. 2. 2021 nedostavil. S ohledem na to, že žalobce nepředložil dostatečná tvrzení ani nenavrhl dostatečné důkazy k prokázání tvrzené škody či nemajetkové újmy, soud zamýšlel vyzvat žalobce dle a 3 k doplnění tvrzení a navržení důkazů k tvrzeným nárokům. Nicméně za situace, kdy se žalobce k nařízenému jednání nedostavil (a jakkoli podmíněně požádal o odročení, ani k výzvě soudu nedožil důvod pro odročení), nemohl být žalobce soudem vyzván dle a 3 k doplnění tvrzení a návrhů důkazů. Tím se žalobce zbavil možnosti být ze strany soudu poučen o hrozícím neúspěchu ve sporu. Soud přitom nemusel (resp. ani nesměl) odročit jednání za účelem zjištění stanoviska žalobce k případnému doplnění tvrzení a důkazních návrhů. Je totiž záležitostí samotného účastníka, aby zabezpečil zastoupení svých zájmů před soudem, a to buď přítomností svou, nebo svého zástupce, případně z důležitých důvodů včas požádal o odročení jednání, což se však v daném případě nestalo.

32. Uvedený závěr plyne z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR, dle něhož soud poskytuje potřebná poučení dle pouze při jednání (popřípadě při přípravném roku nařízeném podle ustanovení ) a v případě, že se účastník nedostavil k jednání, aniž by z důležitého důvodu požádal o jeho odročení tím soudu, který věc v souladu s ustanovením věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníka, znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ustanovení ; je přitom nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil (srov. např. rozhodnutí sp. zn. ze dne 24. 3. 2010).

33. S ohledem na shora uvedené tak soud zamítl žalobu rovněž v části, v níž žalobce požadoval náhradu škody. Nadto žalobce nijak procesně nereflektoval, že žalovaná částečně poskytla žalobci odškodnění, jak majetkové škody, tak nemajetkové újmy. Soud proto musel přihlédnout také k tomu, že v částce, kterou žalovaná dobrovolně plnila, je žaloba nadále nedůvodná (srov. výrok I.).

K nákladům řízení:

34. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením , dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.

35. Dle , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu, výše paušální náhrady pro účely činí 300 Kč za každý úkon.

36. Zcela úspěšné žalované, která nebyla v řízení zastoupena a nedoložila výši svých hotových výdajů, tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 900 Kč odpovídající paušální náhradě za 3 úkony (písemné vyjádření k žalobě a 1x účast na jednání soudu a 1x příprava). Uvedené je odůvodněno § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 cit. vyhlášky. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

Ke lhůtě k plnění:

37. Lhůta k plnění ve výroku II. byla stanovena v souladu s  část věty před středníkem , když ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.

Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.