Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

238 C 15/2021-70

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Silvií Hodaňovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 52.802 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba žalobkyně na zaplacení částky 45.287 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, částky 7.515,06 Kč a úroku ve výši 95,9 % ročně z částky 35.095,20 Kč od datum do datum ve výši 2.131,68 Kč a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 35.095,20 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 236.044 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba žalobkyně na zaplacení částky 45.287 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, částky 7.515,06 Kč a úroku ve výši 95,9 % ročně z částky 35.095,20 Kč od [datum] do [datum] ve výši 2.131,68 Kč a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 35.095,20 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 236.044 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 52.802 Kč s úrokem z prodlení a s úrokem z úvěru s tím, že se žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru.

2. Žalovaný žalobu neuznal, na svou obranu uvedl, že přišel o práci a nemohl splácet. Dále uvedl, že předkládal výplatnice a výpis z účtu, myslel si, že se ho neptal zprostředkovatel při uzavírání smlouvy o úvěru na výdaje na bydlení a ostatní úvěry, ale nebyl si jistý. Platil na bydlení 5.000 Kč měsíčně a platil další půjčky společně s úvěrem od žalobkyně částkou číslo 11.000 Kč měsíčně.

3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci: Žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru dne datum na částku 50.000 Kč na dobu 48 měsíčních splátek po 4.098 Kč s úrokem ve výši 151,58 % s tím, že celková částka splatná úvěrovaným činí 196.704 Kč (viz smlouva o úvěru). Ve smlouvě o úvěru byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s úhradou splátky, a to o více než 30 dní ve výši 499 Kč za každou dlužnou splátku. Dále smluvní pokutu 0,1% denně z nové jistiny (smlouva o úvěru). Dle karty klienta žalovaný hradil řádně splátky půjčky do datum včetně, pak splátky v září a říjnu 2020, kdy tak uhradil celkem 135.234 Kč (viz karta klienta). Platba půjčky byla vyplacena na účet (viz výpis z účtu). Žalobkyně pak žalovaného vyzvala k plnění a dne datum oznámila zesplatnění úvěru (viz výzvy a oznámení). Žalobkyně předložila hodnocení klienta, dle kterého žalovaný dosahoval příjmu 16.200 Kč měsíčně a výdaje činily 3.410 Kč životní minimum, 1.500 Kč bydlení, 500 Kč spoření a 300 Kč ostatní výdaje, celkem 5.710 Kč, volné zdroje 9.490 Kč (listina na č.l. 18 spisu). Žalobkyně prokazoval výpisem z účtu a výplatními páskami příjem žalovaného, a to v červnu 2017 15.541 Kč, v červenci 2017 17.540 Kč, v srpnu 2017 17.805 Kč, v září 2017 14.656 Kč (viz citované y). V červnu 2017 byl počáteční zůstatek na účtu žalovaného - 570,20 Kč, konečný zůstatek k datum byl 1.568,06 Kč, na účet v červnu a září číslo přišla platba od právnická osoba, což je úvěrová společnost, a to ve výši 4.500 Kč a 4.000 Kč, žalovaný v červenci a srpnu platil platbu nazvanou prodloužení a pravidelně platil částku 2.165,31 Kč (výpis z účtu).

4. Pokud jde o žalobkyni, pak se jednoznačně jedná o společnost, která byla založena za účelem generování zisku. Žalobkyně je tak jednoznačně v postavení podnikatele, neboť se jedná o nebankovního poskytovatele úvěru a žalovaný je v postavení spotřebitele. Jedná se tak o spotřebitelský úvěr podle , o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ) a na závazkový vztah je proto nutno aplikovat i ustanovení ZosÚ.

5. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovateli před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

6. Podle § 87 odst. 1 věta prvá ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

7. Také při výkladu ustanovení § 86 ZosÚ se prosadí závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. (k tomu srovnej zejména bod 26 rozsudku NSS), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

8. Soud vychází z ustanovení , kdy neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zřejmě příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle , bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Povinnost posuzovat úvěruschopnost spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale i zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence, narušení rodinných a sociálních vztahů, chrání také samotné věřitele, kteří poskytli spotřebiteli úvěry již dříve.

12. Žalobkyně řádně zkoumala příjmovou stránku u žalovaného, ale nijak již nezkoumala stránku výdajovou. Přitom ze samotného výpisu z účtu plyne, že žalovaný neměl na účtu žádný zůstatek, bral si opakovaně další půjčku od právnická osoba a splácel další závazek a platil poplatek za prodloužení zřejmě splatnosti úvěru. Z hodnocení klienta pak vyplývá, že žalobkyně počítala výdaje na bydlení částkou 1.500 Kč, avšak žalovaný reálně vynakládal na bydlení částku 5.000 Kč. Sám žalovaný uvedl, že hradil i s úvěrem žalobkyně měsíčně splátky 10.000 Kč až 11.000 Kč. Reálné výdaje tak u žalovaného činily číslo - 16.000 Kč měsíčně a při příjmu 16.000 Kč - 17.000 Kč nedostačovaly volné prostředky žalovaného na splátky jeho závazků. Soud tak má za to, že úvěruschopnost žalovaného neposuzovala žalobkyně řádně v souladu s  zákona č. , o spotřebitelském úvěru, když úmyslně či z nedbalosti podcenila výdajovou stránku. Soud přihlédl k neplatnosti smlouvy o úvěru z úřední povinnosti podle ve spojení a smlouvu o úvěru uzavřenou mezi účastníky hodnotil jako neplatnou. Za této situace má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení podle , tedy nárok na vrácení vzájemně přijatých plnění, toho, co žalobkyně poskytla žalovanému a co žalovaný zaplatil na smlouvu o úvěru, kdy bylo poskytnuto žalovanému 50.000 Kč a žalovaným uhrazeno 135.234 Kč. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

13. Pokud jde o nárok na náhradu nákladů řízení, pak v řízení byl plně úspěšný žalovaný, kterému však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále ke Krajskému soudu v Ostravě.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně to, co mu toto rozhodnutí ukládá, může se žalobkyně domáhat podaným návrhem u soudu výkonu tohoto rozhodnutí.