Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 374/2021-55
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 54 655,86 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 54 655,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 16. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 54 655,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 16. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 54 655,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 16. 3. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel prostřednictvím prostředků na dálku s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 54 655,86 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit do 15. 3. 2021. Žalovaný byl původním věřitelem lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI a NRKI a nebyly zjištěny pochyby ohledně úvěruschopnosti žalovaného. Právní předchůdce žalobkyně postoupil tuto svoji pohledávku za žalovaným žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný na úvěr neuhradil ničeho a dlužnou částku neuhradil ani přes upomínku učiněnou před podáním žaloby. Posléze žalobkyně doplnila svá tvrzení tak, že žalovaný čerpal úvěr v době od 15. 4. 2019 do 7. 12. 2020 a celkem takto vyčerpal částku ve výši 47 900 Kč. Dle platební bilance uhradil celkem částku 78 847,28 Kč a po postoupení pohledávky již neuhradil ničeho. Žalovaná částka se skládá ze součtu úvěru a poplatků za výběry, snížených o úhrady, účelně vynaložených nákladů ve výši
750 Kč a z úroků v celkové výši 14 063,07 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z listin předložených žalobkyní, a to smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum včetně standardních informací a obchodních podmínek, oznámení o postoupení pohledávky z
20. 4. 2021 včetně podacího lístku, výzvy k úhradě z 20. 4. 2021 včetně podacího lístku a potvrzení o provedených platbách za dobu od 15. 4. 2019 do 7. 12. 2020 byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru, dle kterého byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši 80 000 Kč a ten se zavázal splácet, úvěr včetně sjednaných úroků a náhrady účelně vynaložených nákladů v pravidelných minimálních splátkách ve výši 11 % nesplaceného úvěru, nebo ve výši 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek bude vyšší. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána pouze lustrací z veřejně dostupných databází. Dopisem ze dne 20. 4. 2021 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni s tím, že dlužná částka má byt uhrazena do tří dnů po obdržení dopisu. Předžalobní upomínka byla vyhotovena téhož dne.
4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalovanému jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka v celkové výši 47 900 Kč ve formě revolvingového úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na předmětnou smlouvu o úvěru, kterou upravuje ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, se uplatní i právní úprava zákona o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 86 a 87 tohoto zákona.
5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
7. Podle § 87 odst. 1 věta první, zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
8. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle tvrzení žalobkyně zkoumal její právní předchůdce před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet pouze lustrací z veřejně dostupných databází a neověřoval si jeho příjmy a výdaje. Z tohoto tvrzení je patrno, že její právní předchůdce před uzavřením smlouvy nezkoumal úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopnosti spotřebitele úvěr splácet a vyvození důsledků z něj vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Protože právní předchůdce žalobkyně neposuzoval řádně úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, porušil tím ustanovení § 86 odst. 1 ZoSU, a proto je podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona smlouva o úvěru uzavřená s žalovaným neplatná.
9. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, tedy žalovaný je povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu při zohlednění případného plnění žalovaného z neplatné smlouvy. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dle smlouvy žalovanému peněžní prostředky ve výši 47 900 Kč a žalovaný vrátil 78 847,28 Kč, tedy více než obdržel, a proto žalobkyni nedluží ničeho. Z toho důvodu soud žalobu jako nedůvodnou, zamítl.
10. Protože žalovanému, který byl ve sporu plně úspěšný, prokazatelně nevznikly v tomto řízení žádné náklady, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.