Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 385/2021-15
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 6 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 14. 9. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá o úrok ve výši 36 % ročně z částky 6 500 Kč od 26. 2. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 500 Kč od 26. 3. 2019 do 13. 9. 2021.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku číslo variabilní symbol doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 14. 9. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá o úrok ve výši 36 % ročně z částky 6 500 Kč od 26. 2. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 500 Kč od 26. 3. 2019 do 13. 9. 2021. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku [číslo] [variabilní symbol] doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 6 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 26. 3. 2019 do zaplacení a úrokem ve výši 36 % ročně od
26. 2. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, za použití prostředků na dálku smlouvu o úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 6 500 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr vrátit do 25. 3. 2019. Před poskytnutím úvěru byla žalovaná lustrována z veřejně dostupných databází a bylo vycházeno z měsíčních závazků a měsíčního čistého příjmu žalované při zohlednění životního minima. Na základě toho nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované. Právní předchůdce žalobkyně postoupil tuto svoji pohledávku za žalovanou právnická osoba anonymizováno a tato společnost tutéž pohledávku postoupila na žalobkyni dle smlouvy ze dne 5. 3. 2020, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná na úvěr neuhradila ničeho a dlužnou částku neuhradila přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.
3. Z listin předložených žalobkyní, a to smlouvy o úvěru ze dne datum, potvrzení o provedené platbě ze dne datum, oznámení o postoupení pohledávky z 18. 2. 2020 a ze dne 2. 9. 2021 včetně podacího lístků, předžalobní upomínky ze dne 2. 9. 2021 a výplatních lístků žalované za měsíce prosinec 2018 a leden 2019 byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, dle které právnická osoba poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 6 500 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto jistinu do datum. V té době byla žalovaná zaměstnána s čistým měsíčním příjmem 16 917 Kč. Dopisem ze dne 18. 2. 2020 jí bylo oznámeno postoupení pohledávky právnická osoba anonymizováno a dopisem ze dne 2. 9. 2021 bylo oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni. Předžalobní upomínka byla vyhotovena dne 2. 9. 2021 s tím, že dlužná částka má být uhrazena do 7 dnů od odeslání výzvy, tj. od 3. 9. 2021.
4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalované jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve výši 6 500 Kč ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na předmětnou smlouvu, kterou upravuje ustanovení § 2495 a násl. občanského zákoníku, se uplatní i právní úprava zákona o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 86 a 87 tohoto zákona.
5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
7. Podle § 87 odst. 1 věta první, zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
8. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle tvrzení žalobkyně, zkoumal její právní předchůdce před uzavřením smlouvy schopnost žalované úvěr splácet pouze zjištěním příjmů a lustrací z příslušných registrů a tedy neověřoval výdaje žalované. Z toho je patrno, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy nezkoumal úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopnosti spotřebitele úvěr splácet a vyvození důsledků z něj vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Protože právní předchůdce žalobkyně neposuzoval řádně úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, porušil tím ustanovení § 86 odst. 1 ZoSU, a proto je podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona smlouva o úvěru uzavřená s žalovanou neplatná.
9. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, tedy žalovaný je povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu při zohlednění případného plnění žalované z neplatné smlouvy. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dle smlouvy žalované peněžní prostředky ve výši 6 500 Kč a žalovaná nevrátila ničeho. Proto je povinna žalobkyni zaplatit částku 6 500 Kč. Žalovaná byla vyzvána k vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne 2. 9. 2021, který jí byl doručován následujícího dne prostřednictvím České pošty, s.p. a lhůta k vrácení poskytnutého úvěru uplynula 13. 9. 2021. Žalovaná se proto dostala do prodlení s vrácením dlužné částky následujícího dne po uplynutí lhůty a dle § 1970 občanského zákoníku je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 8,5 % ročně od 14. 9. 2021 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).
10. Protože žádný z účastníků neměl ve věci plný úspěch a neúspěšní byli v podobném rozsahu, soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
11. Protože ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, je žalobkyně povinna zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.