Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
24 C 346/2021-90
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr Filipem Tomanem ve věci žalobkyně údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi, o zaplacení 4 400 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 4 000 Kč spolu s úrokem z prodlen z této částky ve výši 11,75 % ročně od 19. 1. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, co do zaplacení 400 Kč, úroku z prodlení z částky 4 400 Kč od 29. 4. 2017 do 18. 1. 2022 a úroku z prodlení z částky 400 Kč od 19. 1. 2022 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce titul. jméno jméno na náhradě nákladů řízení 447 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 4 000 Kč spolu s úrokem z prodlen z této částky ve výši 11,75 % ročně od 19. 1. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se, co do zaplacení 400 Kč, úroku z prodlení z částky 4 400 Kč od 29. 4. 2017 do 18. 1. 2022 a úroku z prodlení z částky 400 Kč od 19. 1. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce [titul]. [jméno] [jméno] na náhradě nákladů řízení 447 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Předmětem řízení v této věci byl dluh vzniklý nesplacením úvěru podle smlouvy ze dne 27. 12. 2016 uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba prostřednictvím prostředků komunikace
na dálku (na webovém portálu webová adresa).
2. Po provedeném dokazování však mohl soud pouze uzavřít, že společnost právnická osoba disponovala osobními údaji žalované, tedy jménem, rodným číslem a bydlištěm, žalované zaslala dne 27. 12. 2016 na účet č. bankovní účet částku 4 000 Kč, kterou dosud žalovaná nevrátila, přičemž tvrzenou pohledávku za žalovanou postoupila žalobkyni.
3. Pokud jde o tvrzené uzavření smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, soud dospěl k závěru, že žalobkyně o tomto tvrzení neunesla břemeno důkazní (§ 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř.), aniž o této skutečnosti mohla být soudem řádně ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. poučena, neboť se z nařízeného jednání omluvila. K tomu je nutno podotknout, že z provedených důkazů mohl soud (jak je uvedeno shora) pouze uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně disponovala osobními údaji žalované, nikoli však, že s ní jednala, tedy že to byla právě žalovaná, kdo na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně tyto údaje vyplnila.
4. Nad rámec uvedeného je třeba podotknout, že pro nadbytečnost se soud již nezabýval platností smlouvy, která měla být uzavřena nikoliv písemně (což v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru není možné – viz § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění), ani naprostou absencí jakéhokoliv tvrzení o tom, jakým způsobem žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala tzv. úvěruschopnost žalovaného (§ 86 odst. 1 cit. zákona).
5. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč. Toto plnění soud shledal plněním bez právního důvodu (neboť současně žalobkyně neprokázala, že došlo k uzavření tvrzené smlouvy o úvěru), kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila a je povinna obohacení vydat (§ 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále již jen „o. z.“). Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). V tomto případě, s ohledem na výši bezdůvodného obohacení a dobu uplynulou od jeho přijetí, je přiměřené považovat za tuto lhůtu již následující den po obdržení výzvy k plnění. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 32 Odo 442/2003). Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k plnění, jelikož z předloženého podacího lístku nelze dovodit, ani že se výzva k plnění dostala do sféry dispozice žalovaného jako adresáta, ale ostatně ani skutečnost, že by obsahem zasílané zásilky byla tato výzva k plnění, neboť podací lístek žádnou bližší specifikaci obsahu zásilky neobsahuje. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, s jejímž obsahem měla žalovaná objektivní možnost se seznámit až dne 17. 1. 2022 (kdy byla žalované na poště uložena zásilka obsahující žalobu spolu s výzvou, aby se k ní vyjádřila), následující den, tj. 18. 1. 2022, tak byla žalovaná povinna bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinila, dostala se dne 19. 1. 2022 do prodlení. Žalobou uplatněný nárok pak byl v souladu s § 1879 o. z. postoupen žalobkyni.
6. Soud z vyložených důvodů shledal žalobu co do zaplacení 4 000 Kč a úroků z prodlení z této částky jdoucích od 19. 1. 2022 do zaplacení důvodnou a žalobě v této části výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl. Povinnost k zaplacení úroků z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., a jejich výše pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní. Co do zbytku žalobou uplatněného úroku z prodlení soudu nezbylo než žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítnout.
7. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla žalobkyně úspěšná co do 65 %, přičemž neúspěšná (v rozsahu zamítnutí žaloby) byla co do 35 %
a náleží jí tudíž právo na náhradu 30 % nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 447 Kč představují odměnu za tři úkony právní služby po 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a podání ve věci - žaloba (§ 14b odst. 1 bod 1. za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř.), to vše snížené na 30 % Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).