Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 132/2022-21
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Skalickým v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem právnická osoba anonymizováno 5 slov
zastoupen advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
hlášená k trvalému pobytu na adrese adresa žalované
o zaplacení 7 614 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal od žalované zaplacení částky 7 614 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od 2. 7. 2015 do zaplacení, se zamítá
II. Účastníci vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal od žalované zaplacení částky 7 614 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od 2. 7. 2015 do zaplacení, se zamítá</b> <b>II. Účastníci vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobce se žalobou domáhal od žalované zaplacení částek a příslušenství uvedených v bodech I. a II. výroku tohoto rozsudku. Uvedl, že žalovaná uzavřela dne datum s jeho právním předchůdcem, společností právnická osoba, IČO, smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalované v hotovosti 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit celkem 20 352 Kč (jistina 12 000 Kč, souhrnný poplatek 8 352 Kč), a to v 53 týdenních splátkách po 384 Kč. Žalovaná se s plněním svých povinností dostala do prodlení, přičemž celkem uhradila 12 738 Kč Smlouva zanikla uplynutím času ke dni 3. 2. 2009. Pohledávka byla postoupena právnická osoba anonymizováno a následně žalobkyni. Žalovaná poté již neuhradila ničeho. Dluh žalovaného činí na jistině 7 614 Kč. Žalovaná dluh neuhradila ani přes předžalobní výzvu.
Žalobce i žalovaná dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.
Podle § 157 odst. 4 OSŘ v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, IČO, uzavřel s žalovanou tvrzenou smlouvu, na jejímž základě jí poskytl hotovostní půjčku ve výši 12 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tyto finanční prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 352 Kč v 53 týdenních splátkách po 384 Kč. Žalovaná uhradila celkem 12 738 Kč. Pohledávka byla postoupena právnická osoba anonymizováno a následně žalobkyni.
Právní předchůdce žalobce s žalovanou uzavřel smlouvu o půjčce dle § 657 a 658 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“), za použití zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Podle nich se smlouvou o půjčce věřitel přenechává dlužníkovi věci určitého druhu, a dlužník se zavazuje po uplynutí dohodnuté doby vrátit věřiteli věci stejného druhu, v daném případě peníze. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované finanční částku, kterou se žalovaná zavázala vrátit.
Soud dále posuzoval oprávněnost tzv.„ souhrnného poplatku“ a dospěl k závěru, že posuzovaná smlouva o půjčce je v této části neplatná (srovnej např. rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 11. 2012, sp. zn. 122 ICm 1253/2012). Ve smlouvě o půjčce není vysvětleno, z jakých konkrétních částí a z jakých právních důvodů se souhrnný poplatek skládá. Jedná se tudíž o ujednání neurčité, kdy není vůbec zřejmé, zač má žalovaná poplatek platit. I pokud by se jednalo o smluvený úrok dle § 658 ObčZ, byl by takový úrok sjednán ve výši (takřka 70 % ročně) výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv, tedy analogicky i smluv o půjčce, s bankovními instituty, a v daném případě by zde opět bylo neplatné ujednání, a to pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 39 ObčZ. Je třeba zdůraznit, že v daném případě se jedná o vztah spotřebitele a podnikatele, za použití definice průměrného spotřebitele (viz Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2005/29/ES) a nelze objektivně očekávat, že si spotřebitel bude při podpisu smlouvy vědom, že pod pojmem„ souhrnný poplatek“ se bude, byť jen zčásti, skrývat smluvní úrok. Soud z těchto důvodů žalobci nepřiznal nárok na zaplacení tohoto poplatku ve výši 8 352 Kč. Platby žalované v celkové výši 12 738 Kč proto byly soudem započteny na jistinu a zjištěno, že žalovaná již jistinu ve výši 12 000 Kč uhradila. Soud proto žalobu zcela zamítl.
Žalovaná měla ve věci plný úspěch, proto jí ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Žalované, která byla po celé řízení pasivní, však žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl, že účastníci vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ).