Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
15 C 5/2022-71
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Doupovcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 3.262 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni
a) částku 749 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 749 Kč od 11. 7. 2018 do zaplacení,
b) částku 2.513 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2.513 Kč od 4. 6. 2019 do zaplacení,
to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni</b> <b>a) částku 749 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 749 Kč od 11. 7. 2018 do zaplacení,</b> <b>b) částku 2.513 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2.513 Kč od 4. 6. 2019 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu sodu v Olomouci dne 14. 9. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 749 Kč se zákonným úrokem z prodlení (nárok č. 1) a částku 2.513 Kč se zákonným úrokem z prodlení (nárok č. 2). Existenci nároků žalobkyně dovozovala ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba a žalovaným, když společnost právnická osoba vyúčtovala žalovanému dlužnou cenu za elektřinu za období od 14. 11. 2017 do 22. 6. 2018 v částce 749 Kč, která byla splatná dne 10. 7. 2018, a dále cenu za elektřinu odebranou v období od 23. 6. 2018 do 16. 5. 2019 v částce 2.513 Kč, která byla splatná dne 3. 6. 2019. Žalobkyně současně tvrdila, že předmětné pohledávky nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění.
2. Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 21. 9. 2021, č.j. EPR 218385/2021-5, které nabylo právní moci dne 19. 10. 2021, vyslovil svou místní nepříslušnost a po právní moci daného usnesení postoupil věc k projednání Okresnímu sodu v Prostějově jako soudu místně příslušnému.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal po celou dobu zcela nečinný.
4. Soud k projednání věci nenařizoval jednání a rozhodl ve věci samé ve smyslu ust. § 115a
zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o.s.ř.“) na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, když žalovaný žádné listiny soudu nepředložil ani neoznačil. Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je soudem dovozován z následujících skutečností: Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v žalobě. Soud usnesením ze dne 14. 3. 2022, č.j. 15 C 5/2022-60, vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto rozhodnutí vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a aby soud vyhlásil rozsudek ve věci aniž by účastníci byli o vyhlášení rozsudku předem vyrozuměni. Žalovanému se v rámci tohoto rozhodnutí dostalo poučení o tom, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a s vyhlášením rozsudku bez předchozího vyrozumění a v jeho nepřítomnosti souhlasí. Žalovaný se na výzvu soudu obsaženou ve shora specifikovaném usnesení, které se dostalo do dispoziční sféry žalovaného, nijak nevyjádřil, soud proto vycházel z fikce souhlasu žalovaného s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání.
5. Žalobkyně předložila soudu smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí (č. l. 16) ze dne datum, v níž vystupuje na straně obchodníka s elektřinou společnost právnická osoba, a na straně zákazníka vystupuje žalovaný. Předmětem dané smlouvy byl závazek obchodníka dodávat elektřinu do odběrného místa na adrese adresa. Z faktury číslo (č.l. 29-31) vyplývá, že společnost právnická osoba vyúčtovala žalovanému spotřebu elektřiny dodané do odběrného místa na adrese adresa, přičemž oproti vyúčtované ceně započítala částku odpovídající zaplaceným zálohám ve výši 2.500 Kč a vyčíslila doplatek ve výši 749 Kč splatný dne 10. 7. 2018. Z faktury číslo (č.l. 25-28) vyplývá, že společnost právnická osoba vyúčtovala žalovanému spotřebu elektřiny dodané do odběrného místa na adrese adresa, na niž nebylo uhrazeno ničeho. Ze smlouvy o postoupení pohledávek (č.l. 10-13), z potvrzení o zaplacení kupní ceny (č.l. 32), z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum (č.l. 24) a z podacího archu (č.l. 21) soud zjistil, že předmětné pohledávky ze smlouvy o dodávkách elektřiny byly postoupeny žalobkyni a tyto skutečnosti byly žalovanému oznámeny písemně. Z výzvy datované dne 4. 3. 2021 (č.l. 9) a z podacího archu (č.l. 21) vyplývá, že žalovaný byl před podáním žaloby právním zástupcem žalobkyně písemně vyzván k zaplacení dluhu s upozorněním na možnost zahájení soudního řízení.
6. Podle § 50 odst. 1 věta první zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon, smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Podle ust. § 50 odst. 2 věta první zák. č. 458/2000 Sb., smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.
7. Podle § 1968 věta první občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. – dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
9. Repo sazba stanovená Českou národní bankou platná ke dni 1. 7. 2018 činila 1 % (čerpáno z dat dostupných na www.cnb.cz). Repo sazba stanovená Českou národní bankou platná ke dni 1. 1. 2019 činila 1,75 % (čerpáno z dat dostupných na www.cnb.cz).
10. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo ve smyslu § 50 odst. 1 věta první, odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon, k uzavření smlouvy o dodávce elektřiny, z níž vyplývala žalovanému povinnost platit vyúčtované ceny za spotřebovanou elektřinu. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný zaplatil více, než kolik činí vyčíslené nedoplatky. Soud proto žalobě vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit dluhy za spotřebovanou elektřinu, a to včetně příslušenství, tj. úroků z prodlení, vždy ode dne následujícího po dni splatnosti dílčího dluhu. Plnění je žalovaný povinen poskytnout žalobkyni, která vstoupila do práv a povinností věřitele z jednotlivých smluv (§§ 1879, 1880 odst. 1 o. z.).
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu (400 Kč) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3.262 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a návrh ve věci samé – podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, resp. žaloby), tj. 3 x 200 Kč = 600 Kč, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tj. 3 x 100 Kč = 300 Kč, a náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud aplikoval ust. § 14b a. t., neboť žaloba vykazuje znaky ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně užívá ve skutkově i právně obdobných věcech.
12. Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.