Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
13 C 177/2022-18
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Šoljakovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 1 484,67 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 484,67 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 168,04 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, tuto k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 484,67 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 168,04 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, tuto k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Předmětem řízení zahájeného dne 27. 10. 2021 formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, později doplněného, učinila žalobkyně úhradu televizního poplatku ve výši 134,67 Kč za měsíc únor rok a dále 135 Kč měsíčně za období od března rok do prosince rok včetně v celkové výši 1 484,67 Kč. K tomu uvedla, že žalovaná byla v srpnu roku 2019 zařazena jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, za uvedené období však nesplnila svoji povinnost poplatek uhradit. Nárokovala proto také zákonný úrok z prodlení za období vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé jednotlivé platby, která nastává k 15. dni daného měsíce s tím, že tento kapitalizovala ke dni podání žaloby a jedná se tak o částku 168,04 Kč celkem.
2. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná k výzvě soudu nevyjádřila svůj nesouhlas. Výzvu si na zákonné doručovací adrese nevyzvedla, a přestože jí byla vhozena po marném uplynutí úložní lhůty do schránky, nereagovala nejen na ni, ale ani k věci samé, v řízení zůstala zcela pasivní.
3. Po skutkové stránce soud zjistil, že žalovaná byla, dle potvrzení České pošty s. p. (která je pověřenou osobou žalobkyně, jak je soudu z jeho činnosti známo), přihlášena jako poplatník televizního poplatku do evidence poplatníků v měsíci srpnu rok. Přihlášení žalované do evidence poplatníků předcházela písemná výzva k přihlášení poplatníka sepsaná dne datum, kterou adresovala žalobkyně žalované doporučeným dopisem, a tato zásilka byla dne datum oproti podpisu převzata adresátem. Ve výzvě bylo žalované osvětleno, za jakých okolností je povinna být přihlášena jako plátce televizního poplatku, byla poučena o zákonné úpravě, jakož i možnostech doložit, že tuto povinnost nemá. Současně byla poučena, že v případě, kdy na výzvu nebude ve lhůtě do 30 dnů nijak reagováno, bude žalobkyně nucena žalovanou za poplatníka televizního poplatku považovat a žalovaná bude zařazena do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. Žalovaná v řízení nejen neprokázala, ale ani netvrdila, že by na danou výzvu jakkoliv reagovala. K úhradě dlužných poplatků byla jménem žalobkyně vyzývána prostřednictvím České pošty, s. p., oddělení jméno výzvou sepsanou dne datum, která byla poštou marně uložena a poté dne 24. 3. 2021 vhozena do schránky, a dále výzvou ze dne 18. 5. 2021, která byla po uplynutí úložní doby 8. 6. 2021 vrácena zpět. Zásilky byly doručovány na adresu trvalého bydliště, a i když v nich nebyla výslovně stanovena lhůta pro úhradu, po 15 dnů bylo žalobkyní dle textu vyčkáváno na doložení případné úhrady.
4. Povinnost žalované k úhradě televizního poplatku, jakož i jeho výše a splatnost, vyplývá přímo ze zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů. Kdo se dle něho stane poplatníkem, je sám povinen dle § 8 odst. 2 oznámit provozovateli nebo pověřené osobě, že se jím stal ve lhůtě 15 dnů, stejně tak se případně sám z evidence odhlašuje dle odst. 8.
5. Televizní poplatek se platí podle § 2 odst. 2 zákona ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, a poplatníkem televizního poplatku je podle § 3 odst. 2 zákona fyzická nebo právnická osoba, která televizní přijímač vlastní, resp. po stanovenou dobu užívá.
6. Dle § 3 odst. 4 zákona, jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen„ provozovatel vysílání ze zákona“) po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností ode dne marného plynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.
7. Dle § 7 zákona poplatník platí televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby s tím, že je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Měsíční výše televizního poplatku pak činí dle § 6 zákona 135 Kč.
8. Žalobkyně je pak dle § 10 zákona oprávněna se svého práva domáhat u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského, pokud poplatník nezaplatil, a to ani přes výzvu, ve které mu byla poskytnuta přiměřená lhůta.
9. Žalované, která na výzvu žalobkyně ve stanovené lhůtě nereagovala a byla proto následně žalobkyní přihlášena do evidence poplatníků, tedy vznikla povinnost hradit zákonný televizní poplatek vždy měsíčně do 15. dne. Jelikož v řízení ani netvrdila, ani neprokázala, že by vůči žalobkyni poplatkovou povinnost splnila a žalovanou částku uhradila, nebylo důvodu žalobě co do žalované jistiny nevyhovět, když břemeno tvrzení a důkazní leželo v tomto směru na žalované. Dle zákona byla navíc žalobkyně oprávněna přihlásit žalovanou do evidence poplatníků již dříve, než tak skutečně učinila, a to již po marném uplynutí 30 denní lhůty od obdržení výzvy žalované, po žalované je tedy nárokováno méně.
10. Jelikož žalovaná v předmětném období neuhradila poplatky řádně a včas vždy nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce, dostala se tím ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) do prodlení a žalobkyně má proto v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně nárokovala zákonný úrok z prodlení ze žalované částky ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých poplatků kapitalizovaný ke dni podání žaloby, který vyčíslila správně, a soud jí proto i co do žalovaného příslušenství vyhověl.
11. Plně úspěšné žalobkyni náleží dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) náhrada nákladů řízení v celkové výši 600 Kč Náklady jsou tvořeny uhrazeným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady ve výši, které by jinak byly přiznány nezastoupenému účastníkovi, a tedy dvěma paušálními náhradami po 100 Kč stanovenými dle § 1 odst. 3 písm. a) a ve spojení s § 2 odst. 1 dle vyhl. č. 254/2015 Sb., konkrétně za předžalobní upomínku a sepis žalobního návrhu. Náklady jsou splatné podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta.
12. Žalobkyně v řízení byla zastoupena právním zástupcem, kdy za toto zastoupení nárokovala u jednotlivých učiněných úkonů i odměnu advokáta dle vyhl. 177/1996 Sb., avšak dle judikatury Ústavního soudu, na kterou odkázal zdejší odvolací soud v jiném řízení, jde o zastoupení neúčelné. Na žalobkyni mají být s ohledem na její výsadní postavení kladeny, za určitých okolností, srovnatelné nároky, jaké jsou kladeny i na orgány státní moci, které se v soudních řízeních obecně zastupují„ samy“. Jelikož projednávaná věc je obsahově typová, jde o běžné vymáhání poplatků, a není tak nutné uplatňovat specializované znalosti, kterými by nedisponovali pracovníci žalobkyně, nepřiznal soud odměnu vyšší, než na jakou by měla žalobkyně nárok i sama, jako nezastoupená.
13. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li plněno, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.