Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
14 C 140/2022-18
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Annou Vrdlovcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 36 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 36 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 26 000 Kč od 19. 3. 2019 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 5 385 Kč, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 040 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 36 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 26 000 Kč od 19. 3. 2019 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 5 385 Kč, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 040 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 36 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 15. 2. 2017 uzavřela s žalovaným rámcovou smlouvu s CRSP kódem anonymizována tři slova Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek žalobkyně na adrese webová adresa. Žalovaný dne 15. 2. 2017 provedl svou registraci na uvedených internetových stránkách a zaplatil ze svého účtu na účet žalobkyně registrační poplatek ve výši 1 Kč s variabilním symbolem číslo a účelem platby„ POTVRZUJI SML. kód anonymizována dvě slova“. Žalobkyně registrační poplatek zaúčtovala, čímž byla smlouva uzavřena, a dne 15. 2. 2017 v 11.11 hodin odeslala žalovanému zprávu s potvrzením registrace. Dne 17. 1. 2019 žalovaný prostřednictvím internetových stránek žalobkyně požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč, přičemž žalobkyně jeho žádost téhož dne přijala, čímž byla uzavřena smlouva číslo na jejímž základě poskytla žalovanému téhož dne peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit do 16. 2. 2019 spolu s úrokem ve výši 6 000 Kč. Žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě výpisu z účtu žalovaného za říjen 2018, kdy jeho příjem činil 102 257,50 Kč, výpisu z účtu žalovaného za listopad 2018, kdy jeho příjem činil 124 838,51 Kč, výpisu z účtu žalovaného za prosinec 2018, kdy jeho příjem činil 119 175,31 Kč, dále v nebankovním registru dostupném na internetových stránkách webová adresa, v insolvenčním rejstříku a v rejstříku zahájených exekucí. Na základě žádosti žalovaného ze dne 15. 2. 2019 byla téhož dne uzavřena smlouva číslo kterou byla splatnost prodloužena do 18. 3. 2019. Žalovaný se však dostal do prodlení se splacením dluhu. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nesplacené jistiny za každý den prodlení, nejvýše však ve výši poloviny výše poskytnutých peněžních prostředků, tedy ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně odeslala žalovanému v období od 18. 3. 2019 do 20. 5. 2019 opakované výzvy ke splnění dluhu. Po marném uplynutí lhůty ke splnění dluhu o délce 30 dnů od odeslání výzev vznikla žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady v souvislosti s prodlením. Žalovanému konkrétně vznikla povinnost hradit žalobkyni částku 70 Kč za každý den prodlení až do splacení dluhu nebo předání pohledávky k mimosoudnímu vymáhání, a to zejména na náklady na zpracování pohledávky, vypracování návrhů na způsob zaplacení dlužné částky, stanovení konkrétního řešení způsobu zaplacení dlužné částky, mzdové náklady žalobkyně zejména za pracovníky call centra zajišťující telefonickou a e-mailovou komunikaci s dlužníkem a ověřování a dohledávání aktuálních kontaktů, dále náklady na kancelářské potřeby žalobkyně a zabezpečení softwarového a hardwarového vybavení pro účely administrace zpoždění plateb. Žalobkyně takto požadovala částku 3 500 Kč odpovídající 50 dnům. Dále žalovanému vznikla povinnost hradit žalobkyni částku 2 401 Kč jako potenciální náklad na předání k mimosoudnímu vymáhání a po marném uplynutí 50 dnů od odeslání výzvy ke splněné dluhu též částku 484 Kč jako potenciální náklad na insolvenci. Žalobkyně byla oprávněna učinit pokus o mimosoudní vymožení dlužné částky prostřednictvím třetí osoby, proto dne 20. 8. 2020 v 16.5 8.40 hodin předala předmětnou pohledávku inkasní právnická osoba anonymizováno. Žalovanému v této souvislosti vznikla povinnost nahradit žalobkyni náklady ve výši 700 Kč za prvních 14 dnů mimosoudního vymáhání prostřednictvím inkasní společnosti, a to zejména za mzdové náklady pracovníků správy pohledávek inkasní společnosti, náklady na kancelářské potřeby inkasní společnosti, softwarové a hardwarové vybavení oddělení správy pohledávek inkasní společnosti, zpracování pohledávky a zavedení do systému inkasní společnosti včetně výpočtu celkové výše úvěru a nastavení výpočtu příslušenství, skenování listinných dokumentů, ověřování a dohledávání aktuálních kontaktů a jejich zadávání do systému inkasní společnosti, nastavení operací systému inkasní společnosti pro odesílání SMS, mzdové náklady pracovníku call centra inkasní společnosti zajišťujících telefonický kontakt a e-mailovou komunikaci s úvěrovaným, zařízení, vybavení a provoz call centra inkasní společnosti včetně ústředny, poštovné, úhrady osobám provádějícím přepravu zásilek, řešení návrhů způsobu zaplacení dlužné částky a další nutné náklady spojené s mimosoudním vymáháním pohledávek. V případě neuzavření dohody o odložení platby nebo změny způsobu splacení během prvních 14 dnů mimosoudního vymáhání vznikla žalovanému povinnost hradit žalobkyni částku 500 Kč za dalších 14 dnů mimosoudního vymáhání. V případě neuzavření dohody a nesplnění dluhu během prvních 30 dnů mimosoudního vymáhání vznikla žalovanému povinnost hradit žalobkyni další částku 500 Kč za zbývající dobu mimosoudního vymáhání. Žalovanému tak vznikla povinnost nahradit žalobkyni v souvislosti s prodlením náklady v celkové výši 8 085 Kč. Žalovaný zaplatit žalobkyni částku 600 Kč ve dnech 18. 7. 2019 a 16. 9. 2019 a částku 300 Kč ve dnech 17. 10. 2019, 19. 11. 2019, 13. 12. 2019, 31. 1. 2020 a 26. 2. 2020, přičemž žalobkyně všechny tyto platby započítala na náhradu nákladů spojených s prodlením, z nichž tak zůstalo neuhrazeno 5 385 Kč. Žalovaný dluh nesplnil ani přes výzvu žalobkyně ze dne 15. 4. 2021.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených písemných důkazů.
4. Ze stran 1 a 3 výpisu z účtu žalobkyně za únor 2017 soud zjistil, že žalovaný dne 15. 2. 2017 zaplatil z účtu č. bankovní účet na účet žalobkyně částku 1 Kč s variabilním symbolem číslo a se zprávou„ POTVRZUJI SML. kód anonymizována dvě slova“.
5. Z písemnosti označené jako rámcová smlouva o úvěru číslo soud zjistil, že dne 15. 2. 2017 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva s CRSP kódem anonymizována tři slova, v níž se účastníci dohodli, že spolu budou uzavírat smlouvy, v nichž se žalobkyně zaváže poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se je zaváže splatit do ujednaného termínu spolu s ujednaným úrokem. Smlouva byla uzavřena okamžikem, kdy žalobkyně po vyplnění a odeslání registračního formuláře žalovaného na jejích internetových stránkách na adrese webová adresa zaúčtovala poplatek ve výši 1 Kč zaplacený žalovaným z jeho osobního účtu s uvedením vygenerovaného variabilního symbolu a jedinečného CRSP kódu vygenerovaného žalobkyní, v němž je zakódován text smlouvy a jedinečný neměnný identifikační kód žalovaného vygenerovaný žalobkyní. Následné smlouvy se účastníci zavázali uzavřít na základě žádosti žalovaného podané prostřednictvím internetových stránek žalobkyně po přihlášení identifikačním kódem žalovaného zaslaným mu žalobkyní po uzavření rámcové smlouvy na číslo mobilního telefonu uvedené v registračním formuláři a heslem, přičemž smlouvy měly být uzavřeny poskytnutím peněžních prostředků. Stejným postupem mohl žalovaný požádat o prodloužení lhůty ke splacení poskytnutých peněžních prostředků a úroku. V případě prodlení žalovaného se zaplacením jakékoliv peněžité částky mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z poskytnutých nesplacených peněžních prostředků za každý den prodlení, nejvýše však ve výši poloviny nesplacených poskytnutých peněžních prostředků. Dále žalovanému při prodlení se splacením poskytnutých peněžních prostředků vznikla povinnost hradit žalobkyni částku 70 Kč za každý den prodlení až do splacení nebo předání pohledávky k mimosoudnímu vymáhání, a to zejména na náklady na zpracování pohledávky, vypracování návrhů na způsob zaplacení dlužné částky, stanovení konkrétního řešení způsobu zaplacení dlužné částky, mzdové náklady žalobkyně zejména za pracovníky call centra zajišťující telefonickou a e-mailovou komunikaci s úvěrovaným a ověřování a dohledávání aktuálních kontaktů, dále náklady na kancelářské potřeby žalobkyně a zabezpečení softwarového a hardwarového vybavení pro účely administrace zpoždění plateb. Pokud se žalovaný dostal do prodlení se splacením poskytnutých peněžních prostředků delšího než 30 dnů od odeslání výzvy k zaplacení, vznikla mu povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 401 Kč za předání pohledávky třetí osobě k provedení pokusu o mimosoudní vymožení pohledávky, a to nejdříve po 50 dnech od odeslání výzvy k zaplacení. Dostal-li se žalovaný do prodlení se splacením poskytnutých peněžních prostředků delšího než 50 dnů od odeslání výzvy k zaplacení, vznikla mu dále povinnost zaplatit žalobkyni částku 484 Kč jako potenciální náklad na insolvenci. V případě mimosoudního vymáhání pohledávky prostřednictvím třetí osoby byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 700 Kč za prvních 14 dnů mimosoudního vymáhání, a to zejména za mzdové náklady pracovníků správy pohledávek třetí osoby, náklady na kancelářské potřeby třetí osoby, softwarové a hardwarové vybavení oddělení správy pohledávek třetí osoby, zpracování pohledávky a zavedení do systému třetí osoby včetně výpočtu celkové dlužné částky a příslušenství, skenování listinných dokumentů, ověřování a dohledávání aktuálních kontaktů a jejich zadávání do systému třetí osoby, nastavení operací systému třetí osoby pro odesílání SMS, mzdové náklady pracovníku call centra třetí osoby zajišťujících telefonický kontakt a e-mailovou komunikaci s dlužníkem, zařízení, vybavení a provoz call centra třetí osoby včetně ústředny, poštovné, úhrady osobám provádějícím přepravu zásilek, řešení návrhů způsobu zaplacení dlužné částky a další podobně náklady spojené s mimosoudním vymáháním pohledávek. Při neuzavření dohody o odložení platby nebo změně způsobu splácení během prvních 14 dnů mimosoudního vymáhání vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 500 Kč za dalších 14 dnů mimosoudního vymáhání. V případě neuzavření dohody a nesplnění dluhu do 30 dnů od zahájení mimosoudního vymáhání vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobkyni další částku 500 Kč za zbývající dobu mimosoudního vymáhání. Platby žalovaného se měly započítat nejprve na smluvní pokutu a náhradu nákladů spojených s prodlením žalovaného.
6. Z písemnosti označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru číslo soud zjistil, že dne 17. 1. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva, kterou žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se je zavázal žalobkyni splatit do 16. 2. 2019 spolu s úrokem ve výši 6 000 Kč vypočteným sazbou 365 % ročně při roční procentní sazbě nákladů ve výši 2333.
7. Z výpisu účtu za období od 1. 10. 2018 do 31. 10. 2018 soud zjistil, že příjem žalovaného v říjnu 2018 činil 102 257,50 Kč.
8. Dále soud z výpisu účtu za období od 1. 11. 2018 do 30. 11. 2018 zjistil, že příjem žalovaného v listopadu 2018 činil 124 838,51 Kč.
9. Z výpisu účtu za období od 1. 12. 2018 do 31. 12. 2018 soud zjistil, že příjem žalovaného v prosinci 2018 činil 119 175,31 Kč.
10. Z neoznačené písemnosti ohledně posuzování schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr soud zjistil, že schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr byla posouzena při zohlednění životního minima jednotlivce ve výši 3 410 Kč, normativních nákladů na bydlení v bytech vlastníků v obec ve výši 4 670 Kč a dalších pravidelných výdajů ve výši 20 000 Kč. Výdaje byly zjištěny z výpisu z účtu, sdělení žalovaného a záznamu z nebankovního registru. Žalovaný nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Žalovaný rovněž nebyl evidován v rejstříku zahájených exekucí, což bylo zjištěno prostřednictvím nebankovního registru. Prostřednictvím webová adresa bylo dále zjištěno, že žalovaný zde měl 26 záznamů o zpoždění se splátkou úvěru a 3 záznamy o řádném splácení, kdy 3 společnosti požádaly o jeho ohodnocení jako spolehlivého klienta.
11. Ze stran 1 a 4 výpisu z účtu žalobkyně za leden 2019 soud zjistil, že dne 17. 1. 2019 žalobkyně poskytla peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč na účet č. bankovní účet.
12. Z písemnosti označené jako smlouva o prodloužení splatnosti úvěru číslo soud zjistil, že dne 15. 2. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dohoda, kterou byla splatnost peněžních prostředků poskytnutých žalovanému ve výši 20 000 Kč a úroku ve výši 6 000 Kč odložena na den 17. 3. 2019.
13. Dále soud z výpisu z komunikace žalobkyně s žalovaným zjistil, že dne 20. 8. 2020 žalobkyně sdělila žalovanému, že pohledávka byla předána k vymáhání inkasní agentuře právnická osoba
14. Z náhledu interního systému žalobkyně soud zjistil, že žalovaný jí zaplatil částku 600 Kč ve dnech 18. 7. 2019 a 16. 9. 2019 a částku 300 Kč ve dnech 17. 10. 2019, 19. 11. 2019, 13. 12. 2019, 31. 1. 2020 a 26. 2. 2020.
15. Konečně z předžalobní výzvy včetně podacího archu a e-mailu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění dluhu dopisem ze dne 15. 4. 2021 a e-mailem z téhož dne.
16. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých písemných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se jí je zavázal vrátit do 17. 3. 2019 spolu s úrokem ve výši 6 000 Kč. Žalovaný peněžní prostředky nevrátil, vznikla mu tak navíc povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu v konečné výši 10 000 Kč a nahradit náklady spojené s prodlením v konečné výši 5 385 Kč již zohledňující jeho platby v celkové výši 2 700 Kč.
17. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“),„ (p) řenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“
18. Shora popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 o. z., v níž se žalovaný zavázal poskytnutou peněžitou zápůjčku včetně úroku podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. vrátit do ujednaného data. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by zápůjčku vrátil nebo žalobkyni zaplatil více než žalobkyní tvrzených 2 700 Kč. Soud tedy žalobě zcela vyhověl, přičemž žalobkyni vedle částky 36 000 Kč jako součtu nevrácené zápůjčky a smluvní pokuty podle § 2048 odst. 1 věty první o. z. a § 122 odst. 1 písm. c), odst. 2 věty první a odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), přiznal rovněž příslušenství pohledávky podle § 513 o. z., jež je tvořeno úrokem z prodlení podle § 1970 o. z., neboť nesplacením peněžitého dluhu se žalovaný dostal do prodlení, a tím mu vznikla povinnost platit úrok z prodlení, a to ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a dále náhradou nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle § 122 odst. 1 písm. a) části věty před středníkem zákona o spotřebitelském úvěru ve výši 5 385 Kč.
19. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 2 040 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 440 Kč a paušální náhrady hotových výdajů v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb., neboť žalobkyně nedoložila výši svých hotových výdajů a nebyla zastoupena zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř., proto jí paušální náhrada hotových výdajů ve výši 600 Kč představující 300 Kč za výzvu k plnění a 300 Kč za žalobu podle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Jiné úkony žalobkyně v souvislosti s řízením z obsahu spisu nevyplynuly. Náhrada za daň z přidané hodnoty žalobkyni nenáleží, neboť taková náhrada patří k nákladům řízení jen tehdy, je-li účastník řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 3 o. s. ř.
20. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.