Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
217 C 97/2022-41
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Novákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 8 763,44 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 763,44 Kč s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 8 935,44 Kč od 1. 12. 2021 do 30. 12. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 935,44 Kč od 11. 12. 2021 do 13. 1. 2022, s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 8 935,44 Kč od 31. 12. 2021 do 13. 1. 2022, s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 8 763,44 Kč od 14. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 763,44 Kč od 14. 1. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 425,88 Kč od 1. 9. 2021 do 30. 11. 2021, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 763,44 Kč s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 8 935,44 Kč od 1. 12. 2021 do 30. 12. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 935,44 Kč od 11. 12. 2021 do 13. 1. 2022, s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 8 935,44 Kč od 31. 12. 2021 do 13. 1. 2022, s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 8 763,44 Kč od 14. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 763,44 Kč od 14. 1. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 425,88 Kč od 1. 9. 2021 do 30. 11. 2021, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 763,44 Kč s příslušenstvím jak uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 20. 1. 2018 uzavřena rámcová smlouva číslo na základě které banka pro žalovaného zřídila a vedla běžný účet č. bankovní účet, kdy dodatkem č. 6 ze dne 23. 10. 2019 k rámcové smlouvě byl žalovanému poskytnut na běžném účtu kontokorentní úvěr ve výši 10 000 Kč. Protože žalovaný porušil sjednané podmínky smlouvy o kontokorentním úvěru, byl úvěr ke dni 1. 12. 2021 zesplatněn. Ke dni zesplatnění činila nesplacená jistina částku 8 935,44 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok činil částku 425,88 Kč. Po zesplatnění kontokorentu žalovaný dne 14. 1. 2022 zaplatil částku 172, která byla započtena na jistinu.
2. Ve věci byl dne 18. 2. 2022 vydán elektronický platební rozkaz čj.: EPR číslo, který byl následně pro nedoručení do vlastních rukou žalovaného v celém rozsahu zrušen.
3. Podle § 115a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) bylo ve věci rozhodnuto na základě listin založených ve spise bez nařízení ústního jednání ve věci, když k výzvě soudu účastníci svůj nesouhlas s tímto postupem soudu nesdělili. V souladu s daným poučením tedy soud vyšel z toho, že s tímto postupem souhlasí.
4. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní subjektivita žalobkyně. Z rámcové smlouvy č. 1678909 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 20. 1. 2018 s podpisem žalovaného bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému bankovní a platební služby, a to vedení běžného účtu č.ú.: bankovní účet v CZK, dodatek č. 6 ze dne 23. 10. 2019 k této smlouvě prokazuje, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla kontokorentní úvěr ve výši 10 000 Kč čerpaný formou debetního zůstatku na běžném účtu s tím, že úvěr byl splatný do jednoho roku od prvotního čerpání a povinností žalovaného bylo mít zůstatek na účtu k datu měsíční splatnosti úroků alespoň ve výši měsíčních úroků z kontokorentního úvěru. Žalovaný se také zavázal platit z úvěrovaných prostředků smluvní úrok ve výši 18,9 % ročně. Z obchodních podmínek, které jsou součástí dodatku k rámcové smlouvě, bylo shledáno oprávnění žalobkyně úvěr zesplatnit v případě, že žalovaný porušuje platební povinnost ze smlouvy uzavřené se žalobkyní. Výpisem z běžného účtu žalovaného bylo prokázáno, že žalovaný kontokorent začal čerpat dne 15. 9. 2021 částkou 3 566,44 Kč, postupně vyčerpal 8 935,44 Kč, ale vůbec jej nezačal splácet. Výpisem z běžného účtu bylo prokázáno, že žalovaný neměl na účtu dostatečný zůstatek pro úhradu smluvních úroků z kontokorentu tak, jak se smluvně zavázal. Dne 1. 12. 2021 banka kontokorentní úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení nejpozději do 10. 12. 2021, jak prokazuje výzva k zaplacení dluhu ze dne 1. 12. 2021 spolu s poštovním podacím archem. Výpis z běžného účtu dále prokazuje zůstatek zesplatněného úvěru ve výši 8 935,44 Kč na jistině a ve výši 425,88 Kč na kapitalizovaném smluvním úroku ke dni 1. 12. 2021 a dále, že žalovaný dne 14. 1. 2022 zaplatil částku 172 Kč, zahrnutou na jistinu, takže dluh na jistině činí částku 8 763,44 Kč.
5. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Po zhodnocení shora uvedených zjištění tak soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným byla podle § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na základě které žalobkyně žalovanému povolila přečerpat běžný účet do částky 10 000 Kč. Žalobkyně pro porušení podmínky úvěru disponovat na účtu minimálním zůstatkem ve výši smluvního úroku dni 1. 12. 2021 úvěr zesplatnila, žalovaný po zesplatnění zaplatil pouze částku 172 Kč. Soud tak shledal žalobu po právu a uložil podle § 2395 občanského zákoníku žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu ve výši 8 763,44 Kč, dále dle § 2395 občanského zákoníku s přihlédnutím k § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a k žalobě smluvní úrok tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku.
7. Protože žalovaný ve lhůtě splatnosti do 10. 12. 2021 zesplatněný úvěr nezaplatil, dostal se do prodlení a je podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., povinen zaplatit žalobkyni z dlužné jistiny úrok z prodlení tak, jak uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.)
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat soudním výkonem rozhodnutí, nebo v exekuci.