Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
109 C 7/2022-60
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Bouhalika ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 33 903 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně za dobu od 2. 9. 2021 do zaplacení.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 3 038 Kč, úrok 21,55 % ročně z částky 29 038 Kč od 25. 8. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 29 038 Kč od 25. 8. 2021 do 1. 9. 2021 ve výši 8,5 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 3 038 Kč od 2. 9. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně a částky
1 511 Kč, 300 Kč, 1 497 Kč, 1 557 Kč, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 909 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně za dobu od 2. 9. 2021 do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 3 038 Kč, úrok 21,55 % ročně z částky 29 038 Kč od 25. 8. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 29 038 Kč od 25. 8. 2021 do 1. 9. 2021 ve výši 8,5 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 3 038 Kč od 2. 9. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně a částky 1 511 Kč, 300 Kč, 1 497 Kč, 1 557 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 909 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].</b>
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 29 038 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 25. 8. 2021 do zaplacení, úrok 21,55 % ročně z částky 29 038 Kč od 25. 8. 2021 do zaplacení a dále částky 1 511 Kč, 300 Kč, 1 497 Kč a 15,57 Kč. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že účastníci dne 22. 4. 2021 uzavřeli smlouvu o úvěru, žalovanému bylo poskytnuto 30 000 Kč, částka 27 500 Kč byla zaslána na účet žalovaného, částka 2 500 Kč v souladu se smlouvou na účet zprostředkovatele jako provize. Žalovaný se zavázal celkem uhradit žalobkyni 37 500 Kč v 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč. Žalovaný však nehradil řádně a včas, uhradil pouze částku 1 500 Kč, žalobkyně zaslala žalovanému 3 upomínky a to dne 30. 6. 2021, 23. 7. 2021 a dále dne 24. 8. 2021 byl žalovanému zaslán dopis o zesplatnění úvěru. Dle smlouvy je žalovaný povinen uhradit za každou upomínku 100 Kč. Žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 24. 8. 2021, kdy zesplatněná část jistiny činí 26 049 Kč, dluh na splátkách ke dni zesplatnění 4 500 Kč. Splátky ve výši 4 500 Kč se skládají z dlužných úroků ve výši 1 511 Kč a dluhu na jistině 2 989 Kč. Žalovaný je také povinen uhradit smluvní pokutu, na které se účastníci dohodli a to 499 Kč za každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru. Do okamžiku zesplatnění se dostal žalovaný do prodlení se splátkami úvěru ve výši třech neuhrazených měsíčních splátkách. Žalobkyni vznikl také nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru z částky 30 549 Kč od 25. 8. 2021 do 14. 10. 2021, tedy 1 557 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 22. 4. 2021 soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, celková cena úvěru byla dohodnuta na 37 500 Kč, částka měla být uhrazena v 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč. Z částky 30 000 Kč činila provize za zprostředkování 2 500 Kč, žalovanému bylo zasláno na účet 27 500 Kč.
4. Z listiny nazvané posouzení úvěruschopnosti zákazníka soud zjistil, že žalovaný má mít příjem 20 000 Kč, příjmy domácnosti činí 41 000 Kč. Žalovaný za bydlení platí 9 000 Kč. Dále je ve formuláři uvedeno, kolik je počet obyvatel v obci, jaké jsou normativní náklady na bydlení, kolik činí životní minimum a nezabavitelná částka.
5. Z výplatní pásky za leden 2021 soud zjistil, že žalovaný dosáhl čisté mzdy ve výši 21 070 Kč a v březnu 2021 22 621 Kč.
6. Z výstupu z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že ke dni 22. 4. 2021 není u jména žalovaného veden žádný záznam a ke stejnému datu není u jména žalovaného vedena žádná exekuce. Z formuláře - čestného prohlášení soud zjistil, že u výdajů žalovaného je uvedeno 9 000 Kč náklady na bydlení, 20 000 Kč mzda, u závazků nejsou uvedeny žádné dluhy.
7. Z výpisu z běžného účtu za období od 7. 1. 2021 do 15. 3. 2021 soud zjistil, že na účet vedený na jméno žalovaného bylo připsáno za výše uvedené období 163 437 Kč a odepsáno z účtu 190 160,99 Kč. Nejedná se však o úplný výpis za toto období, jelikož pohyby na účtu neodpovídají přispaným a odepsaným částkám, bylo však zjištěno, že dne 12. 1. 2021 byla zaslána částka 1 000 Kč, dne 8. 2. 2021 300 Kč na účet vedený na jméno právnická osoba. Dne 9. 2. 2021 vyplývá z výpisu platba, vedená jako trvalý příkaz na částku 2 521 Kč, identifikovaný jako půjčka.
8. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 2395 o. z., když žalobkyně tvrdila, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru. Toto tvrzení prokazovala smlouvou o úvěru, kterou účastníci uzavřeli dne 22. 4. 2021. Jedná se však o spotřebitelský vztah a je nutno tvrdit a prokázat, že před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalovaného. Žalobkyně předložila dvě výplatní pásky žalovaného za leden a březen 2021. Dále výpis z banky, kde je veden běžný účet žalovaného. Již z tohoto běžného účtu za období tří měsíců vyplývá, že příjmy žalovaného jsou menší než jeho výdaje. Z výpisu navíc vyplývá, že žalovaný sází u právnická osoba a hradí nějakou půjčku ve výši 2 521 Kč trvalým příkazem. Tato částka se však neobjevuje ani v listině, kterou vyhotovovala sama žalobkyně a to posouzení úvěruschopnosti žalovaného, konkrétně v závazcích, kde je uvedeno, že žalovaný neplatí žádné dluhy. Z přiložených výplatních pásek nevyplývá, u jakého zaměstnavatele je žalovaný zaměstnán, zda má pracovní poměr sjednaný na dobu určitou či neurčitou vzhledem k tomu, že žalovaný měl splácet dluh vůči žalobkyni po dobu 25 měsíců. Ze závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, zejména bodu 26., však vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Žalobkyně si tak nemůže činit závěry z pouhých prohlášení žalovaného, jaké jsou jeho výdaje a závazky. Žalobkyně je povinna zkoumat každý případ jednotlivě u poskytovaného úvěru. Nelze vycházet z nějakých statistických údajů, jaké jsou normativní náklady na bydlení, jaké životní minimum či nezabavitelná částka. Tyto údaje neposkytují žádný závěr o tom, zda bude žalovaný schopen úvěr hradit. Nestačí zjišťovat jen příjmovou stránku, ale i výdajovou stránku hospodaření. Z předloženého částečného výpisu z běžného účtu navíc vyplývá, že žalovaný vydá během tří měsíců vyšší částky, než jaké mu na účet přijdou. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nesplnila povinnost uvedenou v ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., je tak smlouva o úvěru dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Soud nárok žalobkyně posoudil jako nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. Jelikož je smlouva neplatná, musí soud vycházet z částky, která se fakticky dostala do dispozice žalovaného, což je částka 27 500 Kč. Z platební bilance vyplývá, že žalovaný uhradil 1 500 Kč, soud tak zavázal žalovaného k vydání částky 26 000 Kč (27 500 Kč mínus 1 500 Kč). Pokud jde o splatnost, tato byla posouzena dle ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z. Výzva k úhradě dluhu ze dne 24. 8. 2021 byla dána dle dodejky k poštovní přepravě 24. 8. 2021, dne 1. 9. 2021 je tak žalovaný povinen plnit, dnem následujícím se dostává do prodlení. Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené odůvodnění byla žaloba ve zbytku zamítnuta, když se žalobkyně k jednání neodstavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena o nesplnění své povinnosti důkazní dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř.
9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a procesně úspěšnější žalobkyni bylo na nákladech řízení přiznáno 1 909 Kč. Celé náklady řízení by činily 3 539 Kč, tyto sestávají z částky 1 500 Kč za tři úkony odměny advokáta, když jeden úkon dle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí 500 Kč (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby). K těmto úkonům byl přiznány 3 režijní paušály à 100 Kč, z výše uvedených částek pak 21 % DPH ve výši 378 Kč. Na nákladech řízení byl také přiznán zaplacený soudní poplatek 1 357 Kč. Žalobkyně měla ve věci 77 % úspěch, 23 % neúspěch, při odečtení neúspěchu od úspěchu má tak nárok na 54 % z celkových nákladů řízení. Jelikož při vyhlašování rozhodnutí soud udělal početní chybu, když chybně bylo vyhlášeno, že žalovaný je povinen uhradit částku 2 301 Kč, postupoval v souladu s ustanovením § 164 o.s.ř. vydal opravné usnesení, které zároveň včlenil do tohoto rozhodnutí.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě písemně, dvojmo.
Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.